Jak si tipuju startovací okna

I když to někdy vypadá, že hledačský svět se odehrává v ostrých střetech eg majitelů nejrůznějších detektorů kovů za klávesnicí a monitorem, ono to je doopravdy tak, že se nepřekvapivě hledá převážně venku, v přírodě. Lehký komentář k novým funkcím na portálu Českého hydrometeorologického ústavu. A popis toho jak si hledám správný moment.

Hlavní obrazovky portálů

Copak asi tak hledač z pohledu počasí sleduje? Základem je samozřejmě pohled z okna, jak se říká, ukázaná platí, ale to zhusta nestačí. Mě teda určitě ne. Určitě hledám informaci, kdy bude díra v mraku, když prší, taky jak bude foukat, protože mě to nějak s větry v zádech nebaví, a v lese to je dost ostrý, když funí hodně. Podle toho jak bude venku, si třeba vybírám tak trochu kam, ale hlavně kdy půjdu ven. Po nějakých úvodních zkušenostech s hledáním s detektorem kovu mi připadá, že to je tak nějak outdoorová disciplína, to hledání, a počasí hraje nějakou roli. Používám několik zdrojů. Začnu ze široka. Pokud jde o globální a poměrně přesný přehled toho, co příjde, v širokém měřítku pro odhad kdy se oteplí v republice, nebo ochladí, používám předpověď norských meteorologů na http://www.yr.no/  Potom si zadám nahoru do okénka místo, kde budu hledat. Ne teda přímo že chci jít do toho rohu u lesa, kde jsem byl minule, takhle to Norové neumí. Název obce v okolí. A hezky se podívám, jaké bude počasí dopo, odpo, ráno, večer. Na obrázku je vidět, že třeba dneska, kdy píšu ten článek, bude mrznout celý den, ale zítra po obědě bude na chvíli na oné vyhlášené samodajné válkařské lokalitě nad nulou.  Čili až pojedu od zubaře, tak bych se tam mohl mihnout, třeba. Proto je třeba naplánovat zubaře na úterý dopoledne.

Pro mě je tohle poměrně důležitá stránka, neboť mi ukazuje hodně spolehlivě dlouhodobější přehledy toho, jak bude, a to potřebuju. Hlavně když mám nervy o počasí, když pořádám nějakou akci, a tak si to každoročně, ty nervy, poměrně dost a několikrát užiju. Na té stránce je nejlepší na pravé straně ta animace, která je užitečná hlavně z pohledu odhadu srážek. Nevím, jak to dělají, ale když Nor říká, že bude pršet, tak se moc neplete. Taky se to může hodit na plánování krátké dovolené, pokud máte tu možnost v nějaké sezoně ovlivnit, kdy s vezmete třeba den volna. Ještě k tomu okénku s animací. Když si ho rozkliknete, máte k dispozici velkou mapku a dostanete přehled o tom, jak se to bude vyvíjet. Nahoře je osa po dnech, jde to zastavit, a buď bádat dál a trnout, nebo se zaradovat, že bude akorát tak, jak je potřeba.

Bližší odhad pro dané místo

Když mi Nor nestačí, použiju speciálku, a jako speciálku používám www.meteocentrum.cz s poměrně hezky aktualizovanou hodinovou předpovědí. Tady jsem třeba pro ukázku zvolil předpověď na dnes ráno pro náš polygon na Lovecké chatě na Sázavě, a jak je vidět, nemělo by to dneska velký smysl, je tam u řeky mínus deset, a nepovolí to celý den.  Tahle stránka někdy dává na některou hodinu, zejména z pohledu srážek, poměrně férově informaci že nevědí přesně, jestli bude opravdu pršet. Nebo jak se to přesně vyvrbí, potom tam je symbol otazníku v mraku. To většinou počítám s tím horším, optimismus je skvělá věc, ale realismus tolik zklamání nepřináší.

Radary a přesné informace

Někdy je třeba pro určení startovacího okna, a já opravdu raději hledám, když je přijatelně, zase tak extrémně nadměrně nálezově orientovanej nejsem, abych se k hledání choval jako by to byly nucené práce, tak pro to určení kdy bych mohl vyrazit, koukám na radar. Radar na počasí u nás provozuje stát, a je to Český hydrometeorologický ústav. Všichni ostatní berou data z těch dvou jejich radarů, tak chodím rovnou na ostrá data, čili ke zdroji. Radar najdete na www.portal.chmi.cz  Radarové obrázky určitě znáte, ale podívejte se ještě do dalších několika záložek. Pro mě je hodně důležitá vedle radaru a detekce blesků, kterou sleduji, protože mě to baví, ještě jedna záložka. Předpovědi stejně všechny komerční společnosti na počasí tvoří z páteřních dat z měřících stanic, na to jsou meteorologové školení, jak znalosti o minulém a současném průběhu přetavit pomocí svých znalostí oboru a metod na předpověď. Tak chodím do záložky s aktuálními daty, a ta je tam ve dvou podobách. Do grafické části Aladin moc nechodím, maximálně jako doplněk. Pro svoje plánování využívám jednoduché tabulky z profesionálních měřících stanic. Jak se říká, chladná tvrdá fakta.

Záložka s tabulkami aktuálních dat se jmenuje Přehled počasí v ČR. Jelikož mám v okolí dvě profesionální stanice na letištích, jedna je zhruba dva kilometry od našeho podniku a druhá hned za kopcem železných hor v Pardubicích, tak to využívám i prakticky. Železné hory ovlivňují počasí dost slušně, a tak pod kopcem může pršet nebo inverzně mrholit, a za hřebenem někde u Přelouče bude krásně, sluníčko. A je to jen kousek. Tak proč to nevyužít. Na druhou stranu od nás jsou zase pásy lesů podle Sázavy, a tam je počasí zase o chloupek jiné. A tam to je taky jen kousek. To se týká hlavně teplot v zjara a na podzim, kdy se mi sezona posouvá se sněhem z nížiny do kopců, a zase zpátky. To samé platí i o polních aktivitách. Zatím co s jarem na Kolínsku už jsou osetá i poslední volná místa na parkovišti u supermárketu, na Havlbrodsku začínají vláčet. Když je oseto už i nahoře u Náchoda, zase jdou už ven rané brambory na Kutnohorsku. To je tady z pohledu dlouhodobého hledání opravdu dlouhé a vysilující, trvá to vlastně pořád. A tak jsem vlastně rád, že sem tam prší. K těm tabulkám. Vidíte tam třeba aktuální teplotu včetně té přízemní, ale také směr větru, pokud čekáte na změnu a tedy na informaci kdy začne nebo přestane (nebo začne) pršet.

Když to zmrzne, kdy to rozmrzne?

Co by se hledačům teď v zimě mohlo líbit, je údaj o teplotě půdy v hloubkách 5, 10, 20, 50 cm a jeden metr. To je nově přidané, nedávno, a nechá se z toho usuzovat, jak to dlouho bude po zámrzu ještě tvrdé, a pokud si to posledujete, zda a jak se to mění, můžete se těšit, kdy se bude nechat zase kopat. Je to údaj. Usuzovat a odhadovat musíte už sami.

Někdy to bývá tak, a podruhé taky všelijak, protože vliv bude mít i vlhkost, podmáčení v mikrolokalitě, poloha a sluneční svit, a stíny třeba za lesem. Což zase s výhodou tady pod Železnými horami využívám, protože jejich jižní svahy jsou obvykle kousek nad inverzí a svítí na ně sluníčko, čili to rozmrzlo v některých místech o trochu dřív, než je okolo obvyklé. I když to je výš než dole v nížině někde u Nymburka. Asi je jasné, že dobré počasí stejně jako detektor kovu stoprocentně pěkné nálezy ani pohodu a dobré lidi při hledání nezaručí, ale výběr toho všeho může celkovému výsledku, tomu pocitu z hledání, dost pomoct.

Jirka Vavřina, DETEKTOR CENTRÁLA, pobočka sítě Lovecpokladu.cz