Hořké štěstí

Celý týden se stal posedlostí. Každý den jsem šílel bezmocí a každou noc jsem tajně snil, jak levituji nad prašnou půdou popelavě kyprého pole. V pátek to přišlo. Vybaven tmavou pet-lahví nového extra hořkého ale /ejlu/ jsem se nekompromisně vydal k domovu. Ze zahradního sezení jsem upřeně a jízlivě hleděl na ten kus šedohnědého lánu, suše popíjel Pale Ale a mezi suchými rty procedil: ?Seš moje vole, pole!? Vyprovokován grádami z piva jsem s rudě zatemnělýma očima obul trekingovou obuv a zavázal si tkaničky. Vyrazil jsem. Nadlidskou rychlostí jsem překonal říčku, křoviny a vychutnával si tu hořkost, co trvá a trvá? V oblaku prachu jsem stanul na okraji mého snu?a už to pípá. Malá cívka rozkrývá tajemství pole přesně a spravedlivě. Volá Vox. Další tutovej depot stříbrných mincí nás čeká v neděli. Rozloučení se střížkovským "fíldmachrem" vystřídává známý tón povrchově málo vodivé barvy. Vojenská lopatka se noří v zemi a ve vyryté zemině se zelená hrot pravěkého bronzového šípu. Hořké nadšení se opakuje po půl hodině, kdy se ze sluchátek vine tón podobný tomu předchozímu. Tvar předmětu velice dobře znám. Torzo bronzové sekerkovité spony je pro tento kraj Čech typické. Hurónská radost! Příští týden navštívím Vlastivědné muzeum ve Slaném, abych s osobou nejpovolanější dořešil předání předmětů a doladil podrobnosti. A cestou domů...cestou domů se určitě opět zastavím v pivovaru pro kus toho ?hořkého štěstí?.

Zdraví Löns.

Zvětšit

 

Zvětšit

Velikost spony: 33x15

Zvětšit

Velikost hrotu 38x15

Zvětšit

 

Zvětšit

 

Zvětšit

 

Zvětšit