Hledání v moři, tentokrát Sardinie!!

Minulý rok v červenci jsem trávil dovolenou v Kalábrii na jihu Itálie, a musím říct, že jsem byl docela úspěšný. Pět zlatých prstenů byl můj rekord od moře, který se bude těžko překonávat (článek zde Hledání v moři aneb za zlatem do Itálie).

Letos padla volba opět na Itálii, a to na severovýchodní část Sardinie, oblast kolem přístavního města Olbia a přilehlé okolí v dojezdové vzdálenosti do 40min.

Cesta autem na Sardinii zahrnuje i plavbu na trajektu, kdy je potřeba si objednat ubytování (přes booking v naprosté pohodě) a trajekt dostatečně dopředu, já jsem objednával vše v lednu, a vzhledem k tomu, že na Sardinii se pluje cca 8h, tak trajekt i s kajutou. Do Livorna to mám kolem 1200 km, takže sprcha a postel se docela hodila. Po vylodění v přístavu Golfo Aranci jsem mohl začít obdivovat krásy Sardinie, a hlavně pokukovat po plážích, kde si budu moct v klidu relaxovat s detektorem ve vodě 😊.

Hned po večeři jsem šel otestovat, jestli jsem nezapomněl, jak se hledá v moři. Mantu jsem nastavil klasicky na hledání v mořské vodě, citlivost 18-20 dle toho, jak byly prozvuky, rychlost obnovy 4, základní diskriminační vzorec, horní 7, dolní 1, jednotón a allmetal. Toto nastavení jsem vesměs chodil celou dovolenou, nic lepšího mě nenapadlo, takže když budete mít nápad, jak to vylepšit, rád se přiučím něčemu novému 😊.

Hotelová pláž za tmy a vodu osvětlovalo jen světlo z Manty, mimochodem neskutečný pomocník nočních hledaček, a já cca 20min bez signálu, úplně vymeteno. Říkal jsem si, že jsem si to představoval jinak, ale nakonec přišel ten první kopatelný signál, ID 16, trochu to šlo do železa, po vykopání na třetí pokus signál z díry zmizel, a už tam broukalo jen železo, v sítu nic nebylo. Máchl jsem vedle a ozvala se úplně čistá 16ka, kousek vedle díry. Nabral jsem domnělý signál, a pak jsem si detektorem posvítil do síta. „No ty vole“, byly první slova, co jsem do tmy pronesl 😊, první signál a první zlato, parádní 18k prsten ve tvaru hada, kdy je to vlastně drát stočený do tvaru prstenu, i když měl přes 3 gramy id bylo dost nízké. Začátek z říše snů, bohužel další dny jsem už jen paběrkoval.

Další dny jsem fungoval v režimu ráno ve 4h ve vodě na některé z okolních pláží (dojezd autem do 10min), odpoledne koupaní s rodinou a hledání mezi lidmi a večer zkusit dočistit hotelovou pláž. Bohužel jsem tahal jen cetky, šmuky a eura. Ve dne hledání mezi lidmi úplně na pohodu, Italové jen koukali, občas se zeptali, někdy si dělali srandu, kdy jeden Ital sundal svůj masivní prsten a dělal jako že ho právě našel 😊. Skoro každý si provedl manuální kontrolu, zda má všechny šperky na rukou, nohou a krku a občas někdo přišel že něco ztratil a jestli bych to nenašel. Dokonce jedna Italka ověšená zlatem mi zahlásila, že ztratila masivní zlatý náramek a prsten během jedné chvilky… ukázala i kde, ale bohužel jsem ho nenašel. V místech, kde jsem stačil nic nebylo a v hloubce jsem se nečapal ☹. Na každé pláži byli plavčíci rozeseti po 150 m od sebe, žádný problém nebyl, a ani se nezajímali. Akorát na jedné pláži, kde bylo dost lidí a úzký pás, kde se dalo koupat, ke mně jeden plavčík přišel a řekl, že hledání je povoleno jen ráno a večer, což jsem akceptoval. Vrátil jsem se tam druhý den ráno a vytáhl tam svůj druhý zlaty prsten, tentokrát ID 45 a velký 4g snubák, opět z 18k zlata 😊. Byl v hloubce po prsa, a asi tam nebyl dlouho, v sítu uvízl na první pokus. Tento druhý zlatý prsten se mi podařilo najít až pátý den dovolené.

Další dny bylo opět o zkoušení okolních pláží, jednou ráno jsem se vypravil na pláž, kde jsem předtím nebyl za denního světla, a po tmě dorazil na velkou plochu, kde parkovaly po stranách karavany, nemohl jsem projet dál, tak sem si to chtěl zkrátit prostředkem, kde bylo vidět, že je tam trochu bláto, no Formentor je 4x4 to dám, jsem si řekl. K mé smůle jsem v půlce parkoviště začínal ztrácet rychlost, auto hrabalo jak svině, raději jsem zastavil, hodil zpátečku a se staženou prdelí se vyhrabal zpět a potupně to celé objel 😊 Auto zasrané od bláta s pískem, a až po rozednění jsem koukal kam jsem to vlastně vjel. Uprostřed bylo „parkoviště“ rozježděné, jak tam lidi zapadly a tahaly je ven, takže jsem byl rád, že jsem se odtamtud dostal a mohl si zahledat. Ještě ten den jsem musel v Olbia navštívit wapku, protože auto vypadalo šíleně, a to bláto, jak na tom slunci zaschlo, nešlo vůbec dolů. To parkoviště, co jsem pak koukal do mapy bylo normálně jezírko s vodou, kde kraje byly suché a prostředek podmáčený 😊.

Nakonec jsme skončili na obrovské pláži La Cinta v letovisku San Teodoro, (cca 40min cesta) kde jsem si zahledal třikrát. Pláž dlouhá přes 3 km, tisíce lidí, hloubka vody 50 m od břehu po kolena a pak dalších 50 m se dalo v pohodě hledat po krk ve vodě, obrovský prostor. Dal jsem to dvakrát mezi lidmi a jednou ráno od 3:30. Našel jsem tu nejvíce prstenů, ale jen stříbrné a ocelové a jednu zlatou malou náušnici s ID 5, která sice propadávala sítem, ale na poslední chvíli jsem ji zachytil rukou, jinak bych se na ten signál asi vyprdnul, protože nešel vylovit. Ten jemný písek v tom sítu mizel neskutečně rychle. Tady jsem chodil velkou 15“ cívku, a i když byla oblast velká a signál jsem měl každých 10 minut, našel jsem tu dost věcí, ale i dost bordelu, nejčastěji trhačky, které chodí klidně od ID 15 do ID 35 dle velikosti, tvaru a stáři☹.

No nebudu to napínat, do konce pobytu zlato už nepadlo, desátý den ráno jsme se rozloučili s hotelem a jelikož trajekt nám jel až v 23:45, využili jsme čas na další výlet. Po 40ti minutách jsme dojeli do Palau a odtamtud trajektem na souostroví La Maddalena. Tady jsme měl v plánu najít dvě pláže a vykoupat se a možná si zahledat. Hned první pokus o to dostat se na pláž ztroskotal na množství lidí na těch malých plážičkách, takže jsme se otočili a hledali nějakou další. Naštěstí přejet z jedné strany ostrova na druhý trvalo 10minut a jednu volnější pláž jsme našli na severní straně ostrova. Zde už to bylo fajn, až na to, že foukalo a byly docela vlny a písek ve vodě mi přišel dost hrubý až kamenitý. Nakonec jsem se do vln odhodlal a dobrý tři hodiny jsem s nimi zápasil. Kamínky a hrubý písek se nakonec ukázal jako výhra, protože věci nepropadly tak hluboko a po vyndání úplně černého AG prstenu s ID kolem 95 jsem nabyl dojmu, že tu asi dlouho nikdo nehledal. A měl jsem pravdu, chvilku po ag prstenu mi cinknul signál s ID 14, krásná kulička na grafu, samozřejmě sem si řekl, to bude zas torzo trhačky, ale k mému překvapení v sítu byl drobný tříbarevný zlatý prsten, opět 18ka váha cca 1,77g. Krása, byl 3 metry od břehu na první nabrání. Vracím se na deku a vyklepávám manželce nálezy, jak kouzelný oslíček dukáty. Byl jsem pochválen, dostal jsem napít a okamžitě poslán na druhou část pláže, protože čas letí a trajekt zpět na Sardinii nepočká, tak val val 😊. Odhodlal jsem se tedy i na druhou část, kterou hlídal bedlivě plavčík. Naštěstí mě jen pozoroval a nic neřekl, a já mohl v klidu hledat. Po pár trhačkách přišel další signál trhačky s ID 22, nakonec to byl černý ocelák, takže jsem byl spokojen,  tři prsteny za jeden den je super. Zamířil jsem ke břehu, že projdu ještě oblast 2-3m od břehu, po chvilce hledání ID 17 a já jen koukal, jak se v sítu leskne další zlatý prsten. Obratně jsem ho schoval do kapsičky, protože plavčík neustále skenoval okolí a já si říkám super, neskutečný, můžu už domů. Projel jsem ještě oblast 4m2 a další signál nějaký bordel, a pak zas zajímavé ID 39, kdy po propláchnutí síta na mě vykoukl další velký snubák. To už jsem šel pomalu do kolen a vnitřně jsem řval na celé kolo, pak jsem se uklidnil schoval 3g malého miláška do kapsičky a vyrazil jsem jako by nic na deku 😊. Radost byla neskutečná a já vyrovnal skóre z Kalábrie z loňského roku dá se říct za minutu dvanáct.

Cesta domů proběhla v pohodě, jen při celní kontrole před vstupem na trajekt si nás vybrali ke kontrole a já musel vzít jednu tašku z kufru, kterou policistka určila a oni ji projeli rentgenem. Naštěstí jsem tam neměl nic nelegálního a tyč a detektor v kufru co viděla, ji nechalo chladnou, uff. Bacha na písek a kameny ze Sardinie, nesmějí se vyvážet pod pokutou 70tis… ještě že jsem to tenkrát nevěděl 😊

Celkové skóre je:

5x AU prsten, 1x AU náušnice, 5x AG prsten, 3x OCEL prsten, 60 euro, několik AG náušnic, OCEL řetízek i s křížkem (ID 4) a nějaký ty šmuky, včetně náramku od Cartiera 😊. Přikládám i fotku bordelu, co jsem vytahal, ať je vidět ten nepoměr k zajímavým nálezům.

Krátké video, co snad trochu přiblíží atmosféru je zde. Kam příště? zas Itálie nebo Francie, zatím nevím 😊