Hledání u Puerto Plata

Kryštof Kolumbus se údajně na jedné ze svých objevitelských výprav skryl s flotilou před bouří v zátoce ozářené tehdy měsícem, že vypadala jako stříbrná. Přístav je španělsky puerto, a stříbro plata. O čtyři roky později, v roce, 1502 už tam bylo město, jmenovalo se nejinak než Puerto Plata a mělo svého královského místodržícího. Kousek od Puerto Plata jsou vyhlášené pláže v Sosúa. A na tohle pobřeží Dominikánské republiky jsem se letos vydal se Stáňou zahledat. Když řikaj plata, tak tam nějaký plata teda musí bejt. To dá rozum.

  Španělská pevnost u vjezdu do přístavu byla původně stavěna proti pirátům, ale ti město dobyli dřív, než se ji podařilo dodělat. Tak potom posloužila hlavně jako vězení. Je třeba si dopředu zjistit, jak to na lokalitě chodí, podívat se  na domácí zákony. Poslal jsem na několik zahraničních webů o detektorech kovů a lidech kolem nich dotaz, který zhruba zněl: Je hledání s detektorem kovů v Dominikánské republice ilegální? Odpověď, která se ukázala být užitečná ze všeho nejvíc zněla zhruba takto: V Dominikánský není ilegální vůbec nic, a hlavně od nikoho nic na ulici a ani v hospodě nehul. To jsem neměl stejně v úmyslu. A zároveň jsem dostal pár tipů na místa, kde by hledání mohlo být pěkné, a Sosúa byla mezi nimi.

Sosua

  Prvně jsem řešil, co by se mohlo na plážích ukázat jako vhodné hledací zařízení. Zvítězilo CTX 3030 od Minelabu, co kdyby něco spláchla vlna, a bylo potřeba jít trochu do moře, nebo tak něco. Jako dohledavačky prošly v domácím hlasování VibraTector 730 do mokra a Garrett ProPointer do sucha. Odjezdy na dovolenou a na hledačku nějak moc obvykle neprožívám. Tenhle ostrov je ale přece jen o trochu dál než jsem uplně zvyklý, a moje španělština, amigos, není také zrovna něco, o co bych se moh opřít. Tak jsem balení odkládal na poslední chvíli, až jsem tedy uposlechl už hodně jasné a zřetelné pokyny od Stáni, že se mám na ty články o testování asi tušíte co atd, že to dopíšu až se vrátíme, a zhruba tři hodiny před odjezdem na letiště jsem zjistil, že se mi spodní tyč od CTX nevejde do kufru. Vrazili jsme do té duté části špunt od šampusu, a zkoušel jsem předstírat že je to hůlka. Rozkulhal jsem se pěkně, což o to. Načež jsem ale zjistil, že neprojdu na letišti detekčním rámem. Karbon je na detektorech slyšet. Upravil jsem tedy tašku, nůžkama, abych se vešel s tou tyčí do předpisů pro leteckou přepravu. Dosypal okolo tyče součástky detektoru, až na akublok a zadní část, to musí do kufru do podpalubí, doplnil to nabíječkama, sluchátky, plácačkou od VibraTector, šoup k tomu ještě digi zrcadlovku,  sluchátka KOSS UR 30, a svěřil se do rukou osudu. Věda, že maje k dispozici osobní Elmarův detektor, a kdyby problémy, jak se říká, nastavše, tak  si ze mě udělá Elmara až se vrátim bez detektoru kožešinku před krbové posezení. Což by zase nebylo zase nejhorší místo na poslední odpočinek, ulehnout k nohám právě Jeho. Ale obávám se, že by první na tahu byla moje Stáňa, a Elmara by mě moh maximálně osobně humánně dorazit. Tou dobou už  bez výrazu v tváři usedlého na vozejku někde na eldéence.

Plážové aktivity
 
   Na všech celnicích jsem s detektory prošel naprosto čistě, ale cestou zpátky jsme se stavili natankovat na Kubě, a tam jsem to viděl že budu asi potřebovat pomoc přítele na telefonu, když jsme pozoroval jak celníci z tašek lidem vyhazují nabíjecí baterie pro dětské hračky, náhradní zdroje pro kamery, a jak si vzali stranou moji Stáňu, tak ve mě hrklo. Že šacují skoro vždycky jenom mně, to jsem zvyklý, ale tady to vypadalo, že bude problém, a taky že jo. Stáně zabavili skoro všechny zapalovače, co by se opravdu neměly do letadla nosit, chvíli se s nima dohadovala o počtu, kolik znamená všechny a jestli tři nebo čtyři už budou stačit, no už jsem to viděl všelijak.  Dopadlo to dobře.

Mince a šperky

  Prvotní nastavení CTX 3030 jsem zvolil hodně při zdi, totální tovární režim Beach. Stanice s takhle vošéfovanym detektorem drbla hned první den hrubě přes třicet loženej stříbrnej prsten, a já to trošku srovnal až funglovou Ag mega náušnicí za dva dny. Mezitím jsme kopali trhačky z plechovek, špunty z flašek, místní pesa, sem tam nějakej šmuk a sem tam folii. CTX šlo jeden den v režimu Relic, a nechalo se to zvládat.  Hledat jsme mohli maximálně chvilku dopoledne, a i tak to bylo hodně náročné. Prvně jsem začal mít problémy já, po třech dnech mi začala téct krev z ucha, probudilo se staré zranění. Tím z mé strany padly ambice na potápění. Je to holt svět plný slunce, a jako prevence nepomůže ani pravidelná a pečlivá impregnace třtinovými rumy. Jedno hledání jsem nedokončil, pro silné bolesti v břiše, a následnými průvodními jevy. Stáňa skončila se stejnými problémy poslední den na kapačkách u doktora, bylo to dost drsný.

Ekologie

  Zkoušeli jsme hotelové pláže, přílivové písčiny, mezi keři, kde leta spí v noci domácí, když se jim nechce domů, na veřejných sektorech pláží, kde se docela dost paří. Hledali před bary, na hřišti kolem volejbalové síťe, v hliníkovém pekle mezi lehátky. Prostě, kde se dalo. Tak jeden člověk za půl druhé hoďky, co tak na slunci vydržel, nakopal v průměru v hodnotě okolo 30 Pesos. Oba dohromady za ty dvě až tři hodiny, dýl to nešlo, kolem 60-80 pesos. Sem tam dolar, sem tam něco jiného. Použitelné nalezené mince jsme následně v trafice vyměnili za marlborka. Nejlepší minci, kterou jsme podle nás našli, jsme nedali detektorem, ale očima, je to dnes už v Dominikánské republice zrušený nominál půlpeso z konce osmdesátých let. Za ten by byly tak dvě krabičky amerik. A nebo sedmička sedmiletýho třtinovýho rumíčka.

Šperky

  Poslední den jsem šel hledat sám, Stanici už hodně bolelo břicho, a tak jsem vyrazil ještě jednou na hřiště, a podařil se Ag přívěšek. Stáňa za mnou na chvilku přišla, ale už jí to nešlo. Zůstal jsem ještě chvíli, doplnil tekutiny, přešel na jinou pláž, hledal jaksi lážo plážo mezi slunečníky, kecal s cizinci, a jak to tak bývá, cestou k lehátku, pár metrů od ručníku, zakázková práce, Ag masivní ring s dvanácti docela pěknými zirkony, no to snad neni možný, a čtveřicí leštěnějch nějakej chalcedonů. Závěr je, že se tam hledat dá, když se tam dostanete, a dostanete se pak i  vocamcaď. CTX jsem měl nakonec s lehce upraveným Beach programem, s citlivostí manuálně 30, Recovery Deep Off, Recovery Fast On, v Long, se sníženým Treshold Pitch na 8 a s audiem jak jinak než v Conductu. Samotný treshold jsem musel mít puštěný o trochu víc než by se dalo popsat jako na hranici slyšitelnosti, protože ty vlny dělaj strašnej kravál. Rozptylovalo mě to i skrz sluchátka. Ověření přes tlačítko na prázdný QuickMask, čili udělaný All metal. Ale hledalo se s tim hluboko a dobře i na začátečnický prostý nemodifikovaný Beach, bez úprav, klasické Zapni a jdi, a to celé v automatu.  No měl jsem z toho větší vítr.  
Litrfree - Bc. Jiří Vavřina - DETEKTOR CENTRÁLA