Super článek.
Historie značky detektorů kovů Fisher
Kategorie: Fisher - recenze a testy
Na konci roku 1920, Dr. Gerhard Fisher, neměcký imigrant, který vystudoval elektroniku na universitě v Drážďanech, získal vůbec první vydaný patent na radiové zaměřování letadel. Toho času pracoval jako výzkumný inženýr v Los Angeles v Kalifornii. A jeho práce upoutala pozornost i Dr. Alberta Einsteina. Po té, co mu Dr. Fisher předvedl svou práci, Einstein nadšeně a správě předpověděl celosvětové využívání rádiových zaměřovačů ve vzduchu, na zemi i na moři. V těchto letech, při používání zaměřovačů, piloti shledali, že se vyskytují chyby v zaměření, když se dostane kovový předmět mezi vysílač a přijímač, nebo kdykoliv míjejí určitý prostor. Různí piloti v různých letadlech vždy zaznamenali stejné chyby nad stejnými místy. Když Dr. Fisher prošetřoval tuto skutečnost, zjistil, že to je výsledkem vysoké vodivosti mineralizovaných půd. Dr. Fisher pak došel k závěru, že by mohl na tomto základu vzniknout přenosný elektronický vyhledávací přístroj, který by využíval stejné principy k detekci malých předmětů a ložisek rud v půdě.
Dr. Fisher pokračoval ve výzkumu tohoto jevu a v roce 1931 založil Fisher Research Laboratory v garáži za svým domem v ulici Byron v Polo Alto v Kalifornii. Spolu se svými čtyřmi zaměstnanci začali vyrábět „Metallascope“, vždy podle nových objednávek. „Metallascope“ byl na ovládání jednoduchý a zároveň robusní detektor kovů. Dle pohledu na dnešní standard by to byl pravděpodobně těžkopádný přístroj: příliš velké, ploché dřevěné boxy obsahovali jednoduchou měděnou cívku, pět elektronek a několik dalších součástek. Brzy zaujal v Kalifornii a krátce poté i celém světě.
Okolo roku 1933, najalo americké námořnictvo Dr. Fishera, aby nainstaloval rádiový zaměřovač na palubu řiditelné vzducholodě, USS Macon. A bylo to na palubě Macon, když Dr. Fisher objevil, že velké kovové budovy a hory s mineralizací ruší schopnosti zaměřovače a což ho přivedlo k objevu prvního detektoru kovů. Vzducholoď sloužila americkému námořnictvu jako výzvědná základna ještě během čtyřicátých let dvacátého století, ale program byl posléze ukončen. Bylo zřejmé, že vysoce prosazovaný program „lighter-than-air“ má zásadní nedostatek: vzducholoď měla tendenci k poruchám v nepříznivém počasí.
Během roku 1936 prodeje dosáhly takové úrovně, že pro výrobu přestala garáž vyhovovat. Fisher Research Laboratory byla přestěhována do malé budovy na 745 Emerson St. v Palo Alto. Krátce po té Dr. Fisher patentoval svůj “Metallascope“. “Metallascope“ byl brzy nazýván M-Scope, a jako takový se stal přijímaným standardem pro všechny způsoby elektronického hledání kovů: geologie, hledání "pokladu", údržbářské společnosti hledaly zakopaná potrubí, na pilách vyhledávali příměsi kovů řezaných kmenech a soudní orgány jej používaly k lokalizaci opuštěných nebo ukrytých zbraní.
V roce 1939, těsně před druhou světovou válkou, se Fisher opět přestěhoval do ještě větších prostor na 1961 University Ave. v Palo Alto. Během druhé světové války a následného válečného konfliktu v Koreji byla společnost vyzvána, aby přispěla svými technickými možnostmi, ale M-Scope nebyl ani v tuto dobu opomíjen. S rostoucí oblibou M-Scope, a s vypršením Fisherových patentových práv, několik konkurenčních společností začalo vyrábět podobná zařízení. Díky neúnavnému úsilí začlenit všechny možné technické pokroky a díky popularitě, udržováním úzkého kontaktu s bezpočtem uživatelů a využitím získaných zkušeností v terénu při designu nových modelů si ale Fisher udržel pevnou pozici na trhu. V průběhu let, Fisher navrhl a vyrobil mnoho sofistikovaných výrobků jako Geigerův počítač, radiokomunikační systém, detektory napětí a lokátory poruch vedení.
V roce 1961, se Fisher přestěhoval do ještě většího výrobního zařízení v Belmotu v Kalifornii.
V roce 1967, Dr. Fisher odešel do důchodu, ale jeho jméno zůstalo nesmazatelně zapsáno v dějinách elektroniky. Společnost pokračovala v růstu a v roce 1974 se Fisher Reserarch Laboratory přestěhovala 90 mil jihovýchodně od Los Banos v Kalifornii. V Los Banos od roku 1981 do roku 1995 byl ve společnosti senior electronics engineer David Johnson. Během této doby David Johnson navrhl mnoho pokrokových a moderních detektorů kovů a většina starších produktů Fisher, které se vyrábí dodnes, jsou Johnsonovy návrhy. Patří mezi ně časem odzkoušené technologie Gold Bag, „X“ série a všechny CZtka.
V roce 2006 Fisher Research Laboratory koupila společnost First Texas Products (FTP) a společnost se přestěhovala do EL Pasa v Texasu. Shodou okolností legendární David Johnson opět pracoval ve Fisher Research Labs. A David Johnson se tak již zapsal do historie detektorů kovů jako jeden z nejpokrokovějších návrhářů detektorů v posledních dvaceti osmi letech. Navrhl některé z nejvýkonnějších a nejlépe prodávaných detektorů pro čtyři hlavní výrobce.
David Johnson pracoval jako hlavní konstruktér Fisher Research Labs po několik let s týmem talentovaných inženýrů, se kterými v poslední době pro společnosti vyvinul několik nových technologicky pokrokových platforem detektorů. Od roku 2006 Fisher představil mnoho nových výrobků Fisher, které okamžitě zaujaly. Fisher Research Labs tvoří detektorářskou historii a bude v tom pokračovat.
Katalog jsem dostal od Pavla Diviše někdy v roce 1992. Fisher byl pravděpodobně první detektorářská firma, která u nás vystavovala (sportovní veletr).
1265 spolu s dalšími detektory řady X od Davida Johnsona přepisovali hledačskou historii.
Současnou špičkou v nabídce detektorů kovů Fisher je F 75 LTD V2. Na všechny současné modely se můžete podívat zde: Detektory kovů Fisher.
Fisher vyrábí ucelenou řadu lokátorů inženýrských sítí. Na celou nabídku se můžete podívat zde: Lokátory úniku kapalin Fisher a magnetometry Fisher
Odkazy na zdroje
Fisher-lab
Článek je zařazen v kategoriích:
Komentáře
Před 15-10-ti lety bych si ho koupil.Dnes však už ne! Přesunutí výroby a hlavně kvalita jsou už úplně někde jinde.Petrodolar jde ke dnu a cena je nepřiměřená té kvalitě.
Golbaka PRO mám a jsem absolutně s ním spokojenej rozezná kdejakou droboť.
Objemnej článek, zajímavý čtení.
Jo „Fíša“, měl jsem. Nebyl jsem ale spokojen a tak šel do světa. Dneska si chrochtám s ES dvojkou:-)
Když už hodnotíme ty Fíši, nové verze V2 obou F75 chodí doslova nádherně. Největší posun vidím v neskutečném zklidnění provozu. Štěbetání je pryč a při přechodu ze starší F75 se Vám může stát, že budete detektor kontrolova zda je zapnutý :). Doporučuji otestovat, nejlépe u nás nebo na některé naší pobočce.
Buiaimon: Přesun výroby byl v rámci USA, asi nemělo cenu držet dvě linky? Co se týče toho petrodolaru co jde ke dnu... tedy to jsi mě opravdu rozesmál. Je to cca. rok a půl co ta krachující měna stála 17,50 kč/1 USD.... dnes je za 25,50 kč/1 USD. Bych byl rád kdyby alespoň na chvilku přestali krachovat
Já měl tedy jen F5 ale to „štěbetání“ mě neuvěřitelně rozčilovalo. Proto šel z domu.
Ze stejného důvodu jsem prodal GM4 s nádherným dosahem.
Elmara:Ano.máš pravdu u nás v Čechách je to opravdu k smíchu.Tento bezcenný papír ČNB neustále posiluje.Ve světě však dolar už nikdo nechce.Obchoduje se tak max 29%.A to proto že země vyvážející ropu chtějí platby v jiné měně.Až to padne,bude to velký sešup.Informace lze dohledat,
Namor:Ahoj,na GM4 nemůžu říct ani popel.Možná tam kde je velká mineralizace nebo močovina v půdě.U mě chodila na 1*
buiaimon: v otázce kdo rychlejí tiskne peníze, zda EU nebo USA je to nyní docela jasno.... EU. Navíc zatím co v USA se investovalo v Evropě se těmi natištěnými penězi lepí díry v sociálních programech jednotlivých členských zemí. Nevím kde jsi vzal to číslo 29%... pokud je pravda tak která rezervní měna tvoří těch 70%?
O vývoj kurzů měn se bohužel musím intenzivně zajímat. Chování náší národní banky, stejně jako evropské značně ovlivňuje naše ceny. Neznám ale žádnou firmu, která by obchodovala v jiní měně než USD a EURO. A to pokud je firma mimo EU, jednoznačně preferuje USD (Např Nokta, sídlí v Turecku, ale platby chtějí v USD.). Můj pohled je ale samozřejmě relativně úzký, cca 3 desítky dodavatelů. Každopádně třeba ruské technoac také nechtějí nic jiného než USD. Ceník v Rublech jsem nedostal nikdy. Platí to i pro výrobce sond atd.
To že má nyní ČNB v sejfech půl bilionu euro mi příjde šílené, když už, tak by to měli být ty dolary.
No, když jsme u těch Fisherů, co říkáte na F44? To by mne zajímalo.
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.