Moc pěkné nálezy
Historie Škodovky v nálezech.
Kategorie: Nálezy detektory kovů a záchranné výzkumy v ČR a SR
Něco o mém chlebodárci v běhu času.
Původně jsem tento příspěvek zamýšlel jako článek ale tady je jednodušší vkládání a tak lenost zvítězila,,, Letos je to 110 let od prvního vyrobeného automobilu Laurin a Klement "Voiturette A". Pár let předtím vyráběla továrna kola a motocykly ale v roku 1905 se zařadila mezi ne bezvýznamné výrobce aut. Už před WW I dosáhl L a K světový rychlostní rekord v příslušné kategorii čtyřválců výkonem 118,73 km/h. Počas Velké války dokázali LaK vyreklamovat své zaměstnance z fronty a jak se zdá zasadil se i o pomoc obyvatelstvu města. Žetony firmy zřejmě fungovaly jako nouzové oběživo v období nedostatku drobných.Tyto účelové známky razila firma I.B.Pichla v Praze (stejně jako třeba některé psí známky) a něco víc o nich z mé korespondence s p. Nachtmanem z Škoda auto a.s.:Platidla byla poprvé publikovaná v drobných pracích ing. Dobrého v roce 1932, definitivně byla katalogizovaná v katalogu DOBRÝ, Josef: Soupis nouzových peněz vydaných na území Československé republiky v l. 1914-1923, NČČs 13-14, 1938, s. 97-142, tabule XVII-XXIV pod společným číslem 224. Jedná se o tři nominály. Ing. Dobrý je řadí do kategorie „D“ čili „Platidla jednotlivých soukromých podnikatelů jako konzumů, živnostníků atd. z l. 1914 až 1918. ...“a uvádí u nich vročení (1916?). Nic víc, ani že jejich ražbu provedla pražská ražebna I. P. Pichl. Z doby první světové války je známa i na území ČR řada nouzových platidel, která zastupovala v peněžním oběhu chybějící hlavně drobné mince. Ty byly zčásti staženy státem (bronz a nikl byly strategické suroviny), zčásti i obyvatelstvem, pročež váznul drobný obchod. Nouzovými platidly té doby byly především papírové poukázky, kovových nebo jiných nepapírových (sklo) nouzovek z té doby je poskrovnu. Z „nouzového“ materiálu (Fe a Zn), z něhož jsou platidla L & K vyražena, a který je charakteristický pro válečné ražby mincí první i druhé světové války, lze usuzovat, že Dobrého datace výroby těchto platidel do období první světové války je správná. Ovšem nominální hodnota 4 (haléře) v rakousko-uherské měnové soustavě korunové měny (od. r. 1892) neexistovala. To by pak ukazovalo na jiné užití těchto předmětů, a to jako účelové známky. Možná firma zavedla za první světové války nějakou buď firemní nebo i veřejnou válečnou kuchyni, kde se za dotované ceny mohli buď zaměstnanci nebo potřební lidé v době nedostatku potravin najíst. Tak to fungovalo v řadě měst. Známky se prodávaly za minimální cenu i poté, co cena potravin strmě vzrostla. Tak to bylo např. v Plzni. Do roku 1915 byla např. cena polévky v Obecní kuchyni právě 4 haléře. Druhé dva nominály emise L & K zase spíše ukazují na nouzová platidla, lokálně suplující funkci chybějících vládních deseti a dvaceti haléřů. Po válce v období recese byla firma LaK donucena k fůzi s plzeňskou Škodovkou. Mimochodem možná nevíte že až do roku 1938 měli škodovky volant vpravo. Až protektorátní výroba pro německé potřeby volant přestěhovala a tak to už zůstalo. Za WW II se vyráběly obrněné auta,munice i součásti letadel. Od 1942 zase osobní auta. Po válce paradoxně znárodnění škodovku zachránilo,protože po bombardování zůstala v troskách. Za totáče se národnímu podniku vedlo podle toho co soudruh dovolil. Nechyběli nápady,ani potenciál ale možnosti byly omezené schvalovacím procesem... Nová historie se začala psát po začlenění do koncernu VW v roce1991 a začal růst završený loni vyrobeným a prodaným milionem aut naší značky. Protože se fabrika od svých počátků nesmazatelně zapsal do historie regionu najdou se i detektorem střípky jejích osudů. A ty vám zde předkládám... Harymar. zdroje: http://www.i-magazin.cz/view.php?cisloclanku=2006050047 archiv autora... :-)Článek je zařazen v kategoriích:
- Archiv článků > Archeologie a nálezy detektory > Nálezy detektory kovů a záchranné výzkumy v ČR a SR
Komentáře
Zajímavý, ale jako článek by se to četlo líp.
Feek: Náčelník to slíbil rozdělit do odstavců co tam původně byly a hodit to mezi články aby se to neztratilo. Nicméně tady se to taky neztratí takže OK...
To o platidlech je jistě zajímavé, ovšem vyprávěnky o výrobě ve škodě za války (WWII) jsou poněkud mimo. Navíc autor na začátku píše o L+K ale později o škodovce v Plzni. No a Škoda Plzeň vyráběla obrněná auta naposledy koncem let dvacátých - šlo o OA-27 - kdy vyrobila malou sérii 12 kusů pro ČS armádu. Za války v Plzni běžela výroba tanků LT-37 (pod označením Pz 38(t) ) a následně když tank už neměl výkony pro boj na východě, samohybných děl Marder a Grille na jeho podvozku. Následovala výroba stíhačů tanků Hetzer, opět s použitím původní konstrukce LT-38, ale už více upravené. A ono slavné bombardování Škody Plzeň na konci války mělo celkem logický důvod, tím byla právě výroba Hetzerů - Škodovka byla poslední fabrika která vyráběla obrněná vozidla pro němce. Ostatně Hetzera se dělaly i po válce a to dokonce na vývoz do Švýcarska. A to že volant byl napravo, je snad normální, když se v ČSR jezdilo vlevo, napravo měly volant všechna předválečná ČS auta, i sajdkáry u motorek byly tehdy na druhé straně.
Autor píše celou dobu o boleslavské fabrice. Zmizení odstavců způsobilo neoddělení první zmínky o Plzni v mailu p. Nachtmana,kde odhaduje účel nominálu 4 L+K na analogii s Plzní a druhé zmínky o fůzi s Plzní. Boleslav byla totiž bombardována taky... A opravdu je normální že ne všichni vědí že za první republiky se jezdilo vlevo... Ale jinak díky za podčlánek o Plzni.
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.