Historie mincí - Vikingové

Území, na kterém Vikingové obchodovali, bylo obrovské- od Kaspického moře přes Rusko, střední a západní Evropu až do Středomoří, celou Skandinávii a ostrovy v Severním moři. Ve Franské říši a v arabských zemích pak Vikingové poznali nové platidlo- mince. Tento nový způsob placení je ihned uchvátil. Připadal jim praktičtější a elegantnější než výměnný obchod, který byl v té době ve Skandinávii běžný. Neměli však k dispozici dostatečné množství mincí, a tak začali používat tzv. peníze „na váhu“. Stříbro, které bylo měnovým kovem, se podle dohodnuté kupní ceny odvažovalo na kupecké váze s normovanými hmotnostmi. Vikingové preferovali arabské mince, které dle potřeby sekali, aby dosáhli požadované hmotnosti stříbra. Odborníci tyto těmto mincím říkají „sekané stříbro“. Pokud tedy mělo dojít k platbě, odstřihli kus stříbra a bylo jim jedno, jestli je to z mince nebo kusu klenotu.

Vikingové představovali severní větev Germánů. Byli to skandinávští mořeplavci, kteří se v 8. – 9. století vydávali na loupeživé výpravy „viking“. Pro Evropu znamenali nebezpečí. Vikingové si ze svých cest přiváželi obrovské množství pokladů. Poklady tvořily obvykle zlaté a stříbrné mince. Ve Švédsku bylo dokonce nalezeno víc anglických starobylých mincí než v Anglii, a více než 90% všech mincí nalezených v Evropě pocházejících z Bagdádu a okolí bylo nalezeno ve Švédsku (konkrétně v Gotlandu). Protože Vikingové svou kořist rádi vystavovali, a tak mince nosili zavěšené na řetízku nebo přišité na oděvu.

Mince byly posuzovány podle kvality materiálu a hmotnosti. První mince se začaly razit v 9. století. Severští mincíři se snažili napodobit dorestadskou minci Karla Velikého z počátku 9. století, ale díky své nízké vzdělanosti, nerozuměli nápisům na mincích a spletli je. Netrvalo dlouho a začaly se objevovat první severské motivy- mužské portréty, čtvernožci, ptáci, lodě, …

Mince, které se razily v první polovině 10. století, byly lehké, tenké a často jednostranné. Vzorem jim byly mince anglické. Razily se na ně bojové symboly- meč, korouhev, luk a šípy - nebo křesťanské - kříž, boží ruka - a jiné jsou se symboly pohanskými - motiv ptáka (holubice svatého Ducha nebo havran boha Odina), třícípé znamení (symbol trojjedinosti nebo tři štíty) či kladivo (kladivo - zbraň boha Thora, pallium či kříž ve tvaru T).

Mince ražené za vlády krále Hardaknuta (1035- 42), Magnuse Dobrého (1042-47) a Svena Estridssona (1047-76), nesou stopy byzantského vlivu. Například Sven Estridsson se nechal na mincích zpodobnit zcela ve stylu Byzantských císařů. Je tedy zřejmé, že pevnosti projektovali zajatí byzantští inženýři.

VIKINGSKÝ BRAKTEÁT

Je to mince ražená z tenkého stříbrného plátku, která sloužila jako amulet. Na jedné straně byl vyražen reliéf, většinou mužskou hlavu v profilu s diadémem a dalšími insigniemi moci. Předpokládá se, že se jedná o portréty místních „božských“ králů. Ve Skandinávii měl ochranou a magickou funkci. Byly rozšířené především v 5. - 7. století. Vzorem byly římské mince.

V 8. - 10. Století Vikingové prováděli pravidelné nájezdy na Irsko. První nájezd uskutečnili v roce 795 na ostrov Lambay ležícího nedaleko Dublinu. Zpočátku se organizovali do malých flotil, ale v roce 837 připluli ve dvou velkých flotilách do ústí řek Boyne a Liffey, kde založili stálé základny a z nich se pak vydávali do vnitrozemí. Na Vikingy je dnes nahlíženo nejen jako na podmanitele, ale i schopné obchodníky, kteří dali ostrovu města v moderním slova smyslu. V roce 841 založili Dublin (Dubh Linn – Černá tůň). Zavedli zde také ražbu mincí.

Červenec 2007

Dva Britové objevili na farmě v Anglii jeden z největších dosud nalezených vikinských pokladů. Mince a šperky pocházející z Irska, Francie, Ruska a Skandinávie byly zakopány před více než tisícem let.

Podle odborníků je to dalším svědectvím o mezinárodním působení Vikingů a jejich obchodních schopnostech.

Vzácný nález si připsali "hledači pokladů", otec a syn David a Andrew Whelanovi, kteří pátrali s detektory kovů na poli jednoho farmáře poblíž obce Harrogate v severní Anglii.

"Je to fascinující nález, největší svého druhu za posledních 150 let," řekl expert z Britského muzea Gareth Williams, jenž poklad zkoumal. Posledním podobným objevem byl poklad Cuerdale, vykopaný v roce 1840. Obsahoval 8500 stříbrných mincí, řetězy a amulety.

Největším kusem pokladu z Harrogate je truhla z pozlaceného stříbra pocházející z 9. století, které se nájezdníci patrně zmocnili v nějakém klášteře. Vikingové ji podle Williamse používali jako provizorní schránku na cennosti, kterou pak zakopali do země.

V truhle a kolem ní Whelanovi našli přes 600 mincí a desítky dalších předmětů, včetně zlaté části brnění, stříbrných prutů a kusů stříbra.

Poklad Vikingové podle vědce nashromáždili nejspíš díky svým obchodním dovednostem a také při nájezdech. Jeho velikost totiž naznačuje, že část byla ukořistěna, možná při plenění v severní Evropě a Skandinávii. Některé předměty byly vyrobeny až v Afghánistánu či Rusku.

(zdroj: http://www.tyden.cz/)