Magor co chtěl použít atomovku, když selhala jeho úžasná vojenská strategie v Korei.
Generál Douglas MacArthur
Kategorie: Osobnosti , Druhá světová válka , Kalendárium
Douglas MacArthur, (nar. 26.1.1880 v Arkansasu) byl pětihvězdičkový generál armády Spojených států, polní maršál Filipínské armády. Za první světové války byl velitelem 42. divize na bojišti ve Francii, za druhé světové války byl velitelem spojeneckých vojsk bojujících v Pacifiku, byl také generálem vojsk OSN za Korejské války.
Narodil se v Little Rocku v Arkansasu, jeho otec bojoval v Americké občanské válce a byl nositelem nejvyššího vyznamenání, Kongresové medaile.
Takže jak velela rodinná tradice, nastoupil mladý MacArthur v roce 1898 na vojenskou akademii ve West Pointu. Byl vynikajícím studentem a v roce 1903 mu byla přidělena hodnost podporučíka ženijního vojska.
Od roku 1904 sloužil u ženijního vojska na Filipínách, Panamě a USA. Za první světové války sloužil u amerického vojska ve Francii, od roku 1916 byl náčelníkem štábu a velitelem 84. pěší brigády, od 10. listopadu velitelem 42. divize.
Při bojích ve Francii se osvědčil jako statečný voják, při ofenzivě u Meuse-Argonne byl zraněn a také se nadýchal plynu. Pár dní před koncem války došlo k zajímavé situaci, když byl omylem zajat muži z 1. divize, kteří si ho v bojovém zápalu a při promýchání jednotek spletli s německým generálem.
V letech 1919–1922 zastával funkci ředitele vojenské akademie ve West Pointu. Poté sloužil až do roku 1930 na Filipínách, po návratu byl jmenován náčelníkem štábu americké armády. V roce 1935 byl převelen zpět na Filipíny a poté se v roce 1937 rozhodl odejít do výslužby.
V roce 1941 je povolán zpět do služby a je pověřen obranou Filipín. Američané ale nenasadili na obranu Filipín dostatek sil a filipínská armáda neměla potřebnou kvalitu. Je nucen ustoupit na poloostrov Bataan, kde zůstával až do března 1942. Na rozkaz prezidenta odjel z poloostrova, spojenecké síly tam kapitulovaly v květnu roku 1942.
Spolu s admirálem Nimitzem se výraznou měrou podílel na osvobozování Tichomoří. V letech 1942-1943 velel operacím na souostroví Papua Nová Guinea.
V roce 1944-45 velel operaci na osvobození Filipín, 20. října 1944 se vylodil se 6. armádou na Leyte. Splnil tak svůj slib, že se vrátí a osvobodí Filipíny. Po obsazení Luzonu a dalších filipínských ostrovů se připravoval na invazi do Japonska, ke které ale už nedošlo. V Tokijském zálivu 2. září 1945 převzal spolu dalšími veliteli na vlajkové lodi USS Missouri japonskou kapitulaci.
Po válce se stal generálem okupační armády USA v Japonsku. Na rozdíl od Německa, kde spojenci v květnu 1945 zrušili německý stát, se Američané rozhodli umožnit japonskému státu, aby pokračoval v existenci, i když pod jejich kontrolou. MacArthur se rozhodl ovládnout Japonsko prostřednictvím císaře a většiny zbytku japonské elity. Císař byl pro Japonce živým bohem a MacArthur zjistil, že díky vládnutí přes císaře je jeho práce v Japonsku mnohem jednodušší.
25. června 1950 napadla Severní Korea Jižní Koreu a zahájila korejskou válku. OSN zmocnila americkou vládu k výběru velitele a náčelníci štábu jednomyslně doporučili MacArthura. Proto se stal vrchním velitelem vojsk OSN.
Špatnou situaci, kdy Severní Korea byla krůček od vítězství a vojska OSN byla obklíčena v Pusanu vyřešil obojživelným výsadkem v Inchonu, hluboko za severokorejskými liniemi. Podařilo se mu osvobodit Soul a obsadil podstatnou část Severní Koree. Po vstupu Číny do války a následném ústupu armády OSN za 38. rovnoběžku a ztrátě Soulu se MacArthur dostal do sporu s prezidentem Harry S. Trumanem. Vyjádřil se, že bojuje s jednou rukou svázanou za zády a požadoval masivní bombardování Číny, včetně jaderných úderů.
Prezident Truman odvolává MacArthura z funkce a nahrazuje ho generál Ridgway.
Jako důvod uvedl - Vyhodil jsem ho, protože nerespektoval autoritu prezidenta. Nevyhodil jsem ho, protože byl hloupý , i když byl, ale to není trestné.
Po svém návratu do USA se snažil využít své popularity a stát se politikem. Věřil že má šanci stát se prezidentem. Nakonec nekandidoval a podpořil ve volbách republikánského senátora Roberta A. Tafta a byl hlavním řečníkem Republikánského národního shromáždění z roku 1952.
Prezident John F. Kennedy požádal MacArthura o radu v roce 1961. MacArthur byl extrémně kritický vůči vojenským radám poskytnutým Kennedymu a varoval mladého prezidenta, aby se vyhnul hromadění americké armády ve Vietnamu, a zdůraznil, že domácím problémům by měla být dána mnohem větší priorita.
Během svého života získal MacArthur více než 100 vojenských vyznamenání z USA a dalších zemí včetně Medal of Honor, francouzského Légion d'honneur a Croix de guerre, Řádu Italské koruny, Řádu Orange-Nassau z Nizozemska atd.
Umírá 5. dubna 1964 ve Washingtonu.
Pilotk
Detektory Pilot
Článek je zařazen v kategoriích:
Komentáře
Díky za článek.
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.