GALERIE ODZNAKŮ - Reichsarbeitsdienst (RAD)

RAD neboli říšská pracovní služba byla založena v roce 1934, k uzákonění došlo 26. 6. téhož roku. Nacistické Německo tuto organizaci využívala především k boji proti nezaměstnanosti, mimojiné také stanovovala pracovní povinnost mužům árijského původu, tělesně a duševně způsobilým ve věku 18 až 25 let. Existoval však zákon, který stanovoval výjimky. Pro ženy byla účast zpočátku dobrovolná, až vstupem Německa do války 1. září 1939 se stala povinnou.
Aktivity spojené s pracovním trhem se objevovali již ve dvacátých letech minulého století, tedy po první světové válce, kdy bylo Německo zmítáno velkými ekonomickými útrapami. Občanské skupiny tehdy organizovaly nezávislé pracovní tábory k tomu, aby poskytly zaměstnání především veteránům, ale také velkému množství dělníků.

5. června 1931, rok před nástupem NSDAP k moci, vydal tehdejší německý kancléř Heinrich Brüning oprávnění k zřízení národní pracovní služby (Freiwilliger Arbeitsdienst- FAD). Hlavou organizace byl jmenován Konstantin Hierl, který brzy po nástupu do funkce začal zakládat nezávislé tábory, aby získal kontrolu nad pracovním trhem. Hierl byl také významným představitele NSDAP a Hitler mu udělil nejvyšší německé vyznamenání. Pracovní služby (FAD, NSAD ,RAD) vedl až do konce války. 

V srpnu 1933 došlo k přejmenování organizace Freiwilliger Arbeitsdienst na Nationalsozialist-Arbeitdienst (NSAD), aby pak byla NSDAP 11. června 1934 přejmenována na Reichsarbeitsdienst (RAD), která byla plnohodnotnou stranickou organizací rovnou ostatním říšským ministerstvům. Krátce poté vstoupil v platnost zákon, který nařizoval mužům ve věku 18 až 25 let vstoupit po dobu šesti měsíců do pracovní služby a posléze na dvouletou vojenskou službu do Wermachtu. Ohledně zákonu však vznikaly zmatky, protože RAD nebyla součástí německých ozbrojených sil, nýbrž organizací nezávislou na státu. Ke změně došlo v roce 1938, kdy byl vydán zákon, který RAD a další pracovní organizaci (Organization Todt- OT) nařizoval pomáhat Wehrmachtu v různých pracovních úkolech. Ve skutečnosti se Reichsarbeitsdienst stal známým jako Wehrmachtsgefolge (asistent ozbrojených sil), důkazem je také povolení nosit zbraň.

V roce 1938 se RAD zúčastnila různých projektů např. zkultivování bažinaté krajiny, budování lesů, zlepšení odvodňování krajiny, náprava neplodné země, budování cest atd. Po obsazení Rakouska, Sudet a Československa se v těchto zemích podílela na potírání nezaměstnanosti. Během léta 1938 dokud nezačala válka, budovalo 300 jednotek RAD opevnění podél západního Německa, na východě pracovalo 100 jednotek.  V srpnu 1939, kdy se blížil začátek války, pomáhalo 115 jednotek při žních ve východním Prusku.

Při všeobecné mobilizaci 26. srpna 1939 bylo povoláno do zbraně 1050 jednotek Reichsarbeitdienst, které měly být plně k dispozici Wehrmachtu a tvořily základ tzv. Bautruppen- stavební vojenské jednotky, které měly za úkol: budovat cesty, čistit překážky a účastnit se veškerých vojenských stavebních prací. Zmíněných 1050 vybraných jednotek v podstatě tvořilo vojenskou rezervu Wehrmachtu, v podobě 55 pluků známých jako Abschnittsbaustabe. Asi 60 % z nově vytvořených Bautruppen zásobovaly vojsko a čistily cesty během polské kampaně, aby mohlo vojsko bez problémů postupovat. Po ukončení této mise bylo vytvořeno 900 nových oddílů RAD, které se vrátilo k původním úkolům.

Původně měla Reichsarbeitsdienst sloužit jako příprava na službu ve Wehrmachtu, měla být jakýmsi výcvikovým centrem, ovšem docházelo k stále většímu zmilitarizování a to především během kampaní v Norsku a na západě. V roce 1940 stovky členů RAD podporovalo vojenské jednotky, aby jako v Polsku dodávali munici, stavěly minová pole, opravovaly cesty a přistávací plochy nebo spravovali poškozená opevnění.

Jednotky dále operovaly v Albánii, Řecku, bývalé Jugoslávii a v Sovětském svazu, kde podporovaly Wehrmacht v masové ofenzivě. Snaha však byla marná, mnoho jednotek RAD obklíčil nepřítel, tedy vojáci Sovětského svazu. Až na pokraj tehdejší východní fronty se dostalo cca 427 RAD jednotek, které byly nuceny chopit se zbraně a ničit sovětské tanky. Bezpečnostní operace se staly jejich běžnou povinností.

V říjnu 1944 prošlo několik jednotek RAD výcvikem a posléze působily jako tzv. protiletadlové jednotky (Luftwaffe- Flakhelfer) především na východní frontě, kde se přibližovala sovětská armáda.

V únoru 1945, několik týdnů před koncem války, byl trénink omezen pouze na výcvik pěších pluků a protitankové taktiky. Přáním Hierla bylo zabránit zařazení RAD do Volksturm (domobrana), ovšem nakonec se tomu nedokázal vyhnout a členové Reichdienstarbeit stály v prvních liniích bránících Německo.

K rozpuštění Reichdienstarbeit došlo zánikem Třetí říše 8. května 1945.

RAD byla rozdělena na dvě významné sekce:

Reichsarbeitsdienst Männer (RAD/M)- pro muže

Reichsarbeitdienst der weiblichen Jugend (RAD/wJ)- pro ženy

www.feldgrau.com, en.wikipedia.org , www.axishistory.com , www.zanikleobce.cz , www.stangl-history.de

Artefakty z 2. světové války můžete hledat pomocí našich detektorů kovu.