František Xaver Franc

Tentokrát se přesuneme do oblasti archeologie a vzpomeneme na jednu významnou, ale často opomíjenou českou osobnost. Jak už název článku napovídá, řeč je o F. X. Francovi- kreslíři, řezbáři, zeměměřiči, fotografovi, ale především amatérském archeologovi. Možná je to také tak trochu ostuda, že se o něm ví tak málo, přestože jeho objevy byly tak významné…

F.X.Franc se narodil 3. 12. 1838 v Hostivici u Prahy. V pěti letech osiřel a vychovávali ho příbuzní. Nikdy nestudoval žádnou významnou školu, natož univerzitu. Do svých dvanácti let navštěvoval vesnickou školu a potom se vyučil zahradníkem. Od roku 1856 působil v botanické zahradě v Praze- Smíchov jako asistent. Následně působil jako zahradník na zámcích v Čechách i ve Vídni.

V roce 1878 ho přijal Arnošt Karel z Valdštejna jako uměleckého zahradníka na svém zámku Kozel u Plzně. V té době ještě netušil, že právě on bude pro něho, tak důležitý. Práci na zámku bral opravdu vážně. Nechal vysadit 6000 stromů, vytvořil vodní kaskády a ve sklenících dokonce pěstoval cizokrajné rostliny. Mezi jeho záliby patřilo také včelařství a hrál na mnoho nástrojů.

Důležitým mezníkem v jeho životě byl rok 1878, kdy se začal na podnět Arnošta Karla z Valdštejna, intenzivně věnovat archeologické činnosti. Jeho zaměstnavatel byl totiž velkým milovníkem historie- sbíral autogramy, staré tisky a archiválie.

Prvním zkoumaným objektem bylo mohylové pohřebiště v okolí zámecké obory na Hájku. Tenkrát ještě nezkušený Franc si našel svou první výzkumnou metodu a studiem odborné literatury si osvojil i teorii. Udržoval také v osobní i písemný kontakt s českými i evropskými archeology. Důležité pro něj byly i studijní cesty do Vídně, Berlína, Basileje apod.

V letech 1878-1896 prozkoumal- 400 pohřebišť, 12 mohyl a 3 sídliště. Všechny své výzkumy pečlivě zdokumentoval, vzniklo tak na osmdesát kresebných tabulí, které informují o podobě nálezů z výzkumů mohyl, plochých hrobů a sídlišť. Všechny nálezy zrestauroval a zkonzervoval. U předmětů se zajímal jak o jejich využití, tak o způsob výroby. Proto začal s vlastním experimentováním, které se ujalo jako samostatná vědecká metoda v archeologické praxi v druhé třetině 20. století.

V roce 1893 byl jmenován tajemníkem Městského historického muzea v Plzni. Tady působil jako správce historických sbírek, prakticky vykonával funkci ředitele. Tento rok znamenal pro France především pokračování jeho dosavadní výzkumné činnosti. Během následujících tří let prozkoumal na pěti pohřebištích v oblasti Klabavy severního Plzeňska 84 plochých a mohylových hrobů. Pracoval také na konzervaci a úpravách muzejních sbírek. Mimo sbírky archeologické spravoval také sbírky ineralogicky-diluviální, zpracoval a zkonzervoval sbírku zbraní z městské zbrojnice, k níž vypracoval katalog.

Aktivní činnost byl nucen Franc ukončit v roce 1904, kdy těžce nemocný odchází do výslužby. Začal zpracovávat své dosavadní výzkumy, které doplnil 41 tabulemi. K vydání opět nedošlo. Když pracoval na zámku Kozel, slíbil mu Arnošt Karel z Valdštejna, že kresby s popisným textem vydá na vlastní náklady. V té době totiž bylo vytvořeno muzeum Francových nálezů. Brzo se stalo středem pozornosti významných evropských archeologů. Všichni, kdo sbírky na Kozlu shlédli, byli ohromeni jejich rozsahem a uspořádáním. I přesto, ale hrabě ztratil zájem a texty vydat nenechal.

Až v roce 1985 vyšly obě Francovi práce pod názvem "Šťahlauer ausgrabungen" a "Přehled nalezišť v oblasti Mže, Úhlavy, Radbuzy a Klabavy". Jako první pak rozeznal dvě vzájemně nesouvisející období mladší doby kamenné a odlišil tak kulturu eneolitickou od neolitické. Francovy výzkumy se také okrajově dotýkaly další, ve své době neuznávané kategorie, středověké archeologie. Částečným výzkumem zaniklých středověkých sídlištních komplexů na šťáhlavsku se stal také průkopníkem historické archeologie.

Celý život zasvětil archeologii a práci zahradníka, možná i proto se niky neoženil. Zemřel 20. ledna 1910.

Naučná stezka F. X. France

Byla otevřena v srpnu roku 1995. Nachází se východně od Šťáhlav a prochází romantickým Hádeckým polesím a na východě i přírodním parkem Kamínky. Význačnými zastávkami jsou zřícenina a přírodní rezervace Lopata, mohylové pohřebiště na Hájku, tvrziště Zámeček, zaniklý středověký komplex Dolní Neslívy a Javor či přírodní památka Hádky. Návštěvu naučné stezky lze spojit s prohlídkou nedalekého zámku Kozel.

Významné lokality:

• Rozcestí pod Lopatou- informační tabule věnovaná osobě, životu a dílu Františka Xavera France
• Zřícenina hradu Lopata-pravěké osídlení lokality, historie hradu, přírodní rezervace
• Mohylové pohřebiště na Hájku-ze střední doby bronzové a železné se zachovalým úsekem středověké formanské cesty
• Horní a Dolní Neslívy-pozůstatky středověké obce
• Javor-pozůstatky zaniklé středověké vsi
• Zvoníčkovna-přírodní rezervace
• Zámeček-tvrziště
• Zlatonosné rýžoviště-na pravém břehu Kornatického potoka. Na informační tabuli je graficky velmi zajímavě znázorněno několik způsobů získávání zlatých zrnek a zlatinek z písečných náplavů a usazenin. Nepřehlédnutelné jsou zde četné pahorky z navršeného vytěženého písku tzv. sejpy (v Pootaví zv. též hrůbata).

www.kornatice.cz, www.plzenskykraj.kct.cz, http://de.wikipedia.org/