František I. a mince z Pražské mincovny

František I. se narodil 12. února 1768 ve Florencii jako syn císaře Leopolda II. a jeho choti Marie Louisi (španělské).
Po smrti svého otce nastoupil 1 března 1792 vládu a vládl do roku 1835. Postupně byl korunován na krále uherského-6.6.1792 v Pešti, na římsko-německého císaře-14.7.1792 ve Frankfurtu n.M., a na českého krále-9.8.1792 v Praze.

V tomto roce začíná první koaliční válka Rakouska a Pruska proti revoluční Francii. Válka koncí pro rakousko neúspěšně,je nuceno uzavřít v říjnu 1797 v Campo Formiu mír a ztrácí Belgii a Lombardii. Jako odškodné na čas získalo Benátsko, Istrii a Dalmacii (již předtím získalo Západní Halič).

V květnu 1799 vstupuje rakousko do druhé koaliční války proti napoleonské Francii. Účastní se jí po boku Ruska. I tato válka končí pro Rakousko neúspěšně. Třetí koaliční válka trvala krátce od srpna do prosince 1805 a je spojena s drtivým vítězstvím Napoleona v "bitvě tří císařů" u Slavkova. Mír byl uzavřen 26. prosince 1805 v Prešpurku. Rakousko přišlo o Benátsko, Istrii, Dalmácii a část Tyrolska. Hlavním důsledkem této války byl zánik svaté říše římsko-německé, František I. se 6.srpna 1806 vzdal titulu římského císaře a oznámil rozpuštění impéria. Čtvrtá koaliční válka trvala od dubna do října 1809, po porážce ztrácí monarchie další území Salcbursko,část Horního Rakouska a území v jihoslovanských oblastech. To vše zavinilo v Rakouském hospodářství státní bankrot v únoru 1811.

V roce 1810 ce stali František I. a Napoleon na čas spojenci. František provdal svoji dceru Marii Luisu za Napoleona a v březnu 1812 uzavřeli spojeneckou smlouvu.
V srpnu 1813 začíná poslední pátá koaliční válka proti Francii, v říjnu je Napoleon poražen v bitvě národů u Lipska. Francie byla vrácena do původních hranic (které měla v roce 1792) pařížským mírem 30. 5. 1814.
František I. si 11.8.1804 přisvojil titul dědičného císaře rakouského. Po zániku Svaté říše římské národa německého 1806, si habsburský stát přisvojuje znak dvouhlavého orla. Aby se zdůraznilo že je to součsně také české a uherské království, začalo se užívat značky C.K. - císařské, královské. V roce 1812 dostala habsburská říše i oficiální název - "Císařství státu rakouského".
Císař František I. byl čtyřikrát ženat, poprvé - 8.1.1788 s Alžbětou Vilemínou, podruhé - 19.9.1790 s Marií Terezií princeznou neapolsko-sicilskou, potřetí - 6.6.1808 s Marií Luisou Beatrix, počtvrté - 10.11.1816 s Karolinou Augustou dcerou bavorského krále Maxmiliána Josefa. Měl jednoho syna s druhou manželkou Marií Terezií princeznou sicilsko-neapolskou, Ferdinanda.
Zemřel 2. března 1835 ve Vídni.

Za vlády Františka I. pracovala v Českém království mincovna PRAHA označení mincovny - písmeno C(v letech 1795-1835)
Byly v ní raženy tyto nominály:
zlaté mince
dukát r. 1797 (pr.20,9mm., 3,47gr.)
.........r. 1797
.........r. 1806 (zkušební odražek cín.)
.........r. 1807
.........r. 1809
stříbrné mince
tolar křížový r. 1795 až 1797 (pr.39,8mm., 29,48gr.)
tolar konvenční r. 1809 (40,5mm., 27,98gr.)
......................r. 1811 až 1815
......................r. 1819 až 1827
1/2tolar křížový r. 1795 až 1797 (pr.34mm., 14,62gr.)
1/2tolar konvenční r. 1809 (pr. 34,7mm., 13,93gr)
...........................r. 1819 až 1827
1/4tolar křížový r. 1795 až 1797 (pr.29,6mm., 7,36gr.)
24 krejcar r. 1800 (pr.29,8mm., 9,22gr.)
20 krejcar r. 1795 až 1797 (pr.27,6mm., 6,62gr.)
...............r. 1802 až 1809
...............r. 1814 až 1816
...............r. 1818 až 1823
...............r. 1827
...............r. 1830
...............r. 1831 až 1835 (pr.26,3mm.)
12 krejcar r. 1795 (pr.25mm., 4,64gr.)
10 krejcar r. 1795 (pr.24,5mm., 3,82gr.)
7 krejcar r. 1802 (pr.25,9mm., 4,56gr.)
6 krejcar r. 1795 (pr.21,4mm., 2,26gr.)
3 krejcar r. 1833 až 1834 (pr.17,8mm., 1,68gr.)
mince měděné
6 krejcar r. 1800 (pr.32,8mm., 14,16gr.)
3 krejcar r. 1799 (tlustý 3mm., pr.29,6mm., 17,59gr.)
.............r. 1800 (pr.29,6mm., 8,72gr.)
1 krejcar r. 1800 (pr.23,8mm., 4,18gr.)
1/2krejcar r. 1800 (pr.21,2mm., 2,32gr.)

Bobanx

Převzato z: mince Františka I.- Vl.Novotný