Fragment zlatého náramku z doby bronzové nalezený detektorem

Ahoj všem.
16.9.2024 pondělí. V pondělí a ve čtvrtek standardně venčím Žeryka, ale tentokráte dostává Žeryk volno a já jsem v půl desáté v Praze v Betlémské kapli. Pak malé zařizování a poté už se chopím kormidla a začíná malá exkurze. Chci mladým ukázat, že se mají všechny věci dělat pořádně od A až po Z , a to i když se navštíví nějaké to pohostinství. Prostě nechci, aby mi v Praze dělali ostudu. Ti mladí to pivo cucají jak japonský auťák benzín. Začínáme U Krále brabantského, pak do Havelské na dobrotu, zastávka U Vejvodů, u Pinkasů je výčepní, ten to pivo úplně hejčká a u Červeného Jelena jsem prý křičel ,,Už nemůžu, ale lejte to na mě ono se to vsákne‘‘. Chvalitebná akce.

Ve čtvrtek po třetí hodině už stojím u mega pole nadržený jak leydenská láhev a kochám se naprostým klidem a tichem. Pustím Žeryka a pomalu se vydávám vpřed. Po hodině Žeryk zahlásí další nález. Chci ho zaměřit pata špička, ale nemusím. Už ho vidím. Tady se nám něco leskne. Chvilku si nalezený plíšek prohlížím a říkám si, že to by mohlo být péčko_Pravěk. Dál ho pozoruji, otáčím a zaměřuji se na barvu, ta mi nesedí, je to nějaký vybledlý. Dukáty Rudolfa II., které jsem okukoval v pardubickém muzeu, měly jinou barvičku. Doma dohledáme a pošleme proměřit, schválně co tam přidávali. Pak mi hlavou projde vzpomínka na Lýdii a její mince z élektra, přírodní slitiny zlata se stříbrem. O mnoho mnoho let dříve sem přišel ještě z větší vzdálenosti neolitický balíček. Tak proč ne zlato z Anatolie. To asi ne. Vypínám myšlenkové pochody, dělám několik hrobečků jako značky a pomalu sondu po sondě lustruji vymezený prostor. Jelikož znám Žeryka, jak reaguje na různě nakloněné předměty v zemi, procházím to jak zprava doleva tak zpředu dozadu. Bohužel nic. Končím, ale já se vrátím.

Z onoho pole toho moc není, ale z nálezů z blízkého okolí by to mohl být latén či bronzáci. V samém závěru dohledávky v knížkách s laténskými nálezy narážím na žebrované náramky z švartny. Přeci jenom nějaká shoda. Pak přichází na řadu doba bronzová. No a tady je to do třech minut rozluštěný. To bude ono. Hlavním znakem jsou záseky, rýžky po stranách. Takže tu mám ,,Fragment zlatého plochého náramku na hřbetu zdobeném podélnými žebérky a kraje zdobenými rýžkami _ datace střední doba bronzová‘‘ bomba, to je hustý. V neděli prosím kamaráda, aby to vzal do laborky s tím, že to řadím do DB, a že to bude určitě něčím šmrnclý a bude to mít tak 18 karátů = 750/1000. Pak už každý den večer otvírám email s otázkou. Už?

V mezičase zapátrám po nějakém tom infu o zlatě. V Čechách je nejstarším nálezem zlatá nátepní destička z Bylan patřící kultuře zvoncovitých pohárů_eneolit. Ve starší DB jsou převážně nalézány šperky ze zlatého drátu. Výjimkou a unikátem jsou dva lité náramky z Minic na Kralupsku. Zlatá fólie se používala při zdobení dýk či jehlic. Důležitou informací jsou výsledky rozboru složení zlata ze starší DB. Necelý kilogram zlatých nálezů z tohoto období se dělí do dvou skupin s tím, že každá obsahuje různý podíl stříbra plus měď. První má stříbra cca 25% a druhá cca 11% stříbra. Každopádně nejde o zlato říční, jelikož u něj je obsah stříbra do 4%. (Vlivem určitých rozpuštěných látek ve vodě a jistou chemickou cestou se stříbro a jiné příměsi ze zlata vytrácí a proto má říční zlato vysokou ryzost_ taková přírodní rafinace.) Ve střední DB se východní Čechy chlubí 55 nálezy zlata (2008). Zase jde o spirálky ze zlatého drátku, dále tzv. hradecké osmičky, pásky z roztepaného plechu o šíři 3 mm a síle 0,05 až 0,2 mm a zlaté kotouče (vypouklé disky) s otvory po okrajích pro přichycení a zdobené spirálou. V MaPDB jsou to drátěné spirály, NÁRAMKY, nákrčníky, prsteny, brýlovité závěsky a výrobky ze zlatého plechu jako diadémy, pásky a fólie. Z odlitých výrobků je to zlatá sekera ze Sokolče a zlatá jehlice z Hradce Králové.
Z tohoto výčtu tedy vyplývá, že by náš fragment náramku měl spíše pocházet z mladší doby bronzové. K tomu přičtu popis kruhových šperků pro prostředí popelnicových polí, cituji ,, Charakteristickou formou střední doby bronzové, která dožívá ještě v prostředí popelnicových polí jsou plechové náramky s podélnými žebry‘‘. No po tom všem ho jako laik datuji do přechodového období mezi střední DB a MDB cca do let 1300 až 1200 B.C..

Ve středu večer přijdou výsledky. Víření bubnů a otvírám přílohu. Je to tam. Zlato 73,734%, stříbro 25,004% a měď 1,262%, tedy 16,988 karátů. Sice jsem se netrefil, ale jsem spokojen.

Élektrum – přirozeně vyskytující se slitina zlata a stříbra se stopami mědi a jiných kovů. Nejznámější oblastí jeho těžby je Anatolie. ,, Obsah zlata přirozeně se vyskytujícím v élektru v novodobé západní Anatolii se pohybuje od 70 % do 90 %, na rozdíl od 45-55 % podílu v élektru ze starověké Lýdie, přestože jde o stejnou geografickou oblast‘‘. Druhým zdrojem élektra v pravěku byl Egypt, kde jej znali od doby cca 2500 let B.C.. Tady musím připsat malou vsuvku. Ve starší DB se v Čechách vyskytují první skleněné perly, u kterých je předpoklad, že pocházejí z Egypta.

Netvrdím, že materiál použitý k výrobě onoho náramku pochází z jedné či druhé lokality, ale dle infa od jednoho numismatika se zaměřením na zlaté mince mu není známo ložisko élektra v Evropě. Možná se tím bude někdo někdy hlouběji zajímat a časem se dozvíme, jestli je to slitina přírodního původu či uměle připravená.

Nález bude předán do Východočeského muzea v Pardubicích. Až tak učiním, nález označím jako předaný.

No a to je asi tak všechno. Nebylo to tak náročný. V porovnání se stále probíhající pátračkou po původu olověného depotu procházka růžovým sadem.

S pozdravem Martin

• Literatura a obrazová příloha:
• Archeologie pravěkých Čech / 5_doba bronzová
• Archeologie pravěkých Čech / 7_doba laténská
• Encyklopedie pravěkých pokladů v Čechách_Lubor Smejtek, Michal Lutovský, Jiří Militký
• Dějiny hmotné kultury_Josef Petráň a kolektiv
• https://www.esbirky.cz/
• https://cs.wikipedia.org/
• https://mapy.cz/