FAQ: Odpovědi na dotazy kolem GM4PRO a jeho variant. Zkušenosti a osvědčené tipy

Velmi často dostávám do soukromých zpráv dotazy od lidí, kteří se rozhodují pro koupi některého z řady detektorů GM4 PRO nebo již detektor koupili a teď by chtěli poradit. Rád tam všem odpovídám, ale není to příliš efektivní, takto radím jen dotyčnému, pak přijde někdo další a ptá se na stejnou věc znovu. Proto jsem se snažil vytvořit souhrn nejčastějších dotazů a odpovědí na ně – FAQ. Vše, co v následujícím seznamu dotazů a odpovědí najdete, se týká všech variant detektoru kovů Golden Mask GM4 PRO, tedy i varianty W a WD.

Rozdíl mezi variantami GM4 PRO

Golden Mask postupně uváděl na trh 3 varianty: GM4 PRO, GM4 PRO W a GM4 PRO WD. Chodil jsem je všechny a zásadní rozdíl v chování a způsobu ovládání mezi nimi není. GM4 PRO jsem popisoval detailně dříve. Varianty GM4 PRO a PRO W jsou takřka shodné, ovládají se navlas stejně, verze W navíc disponuje zabudovaným vysílačem pro bezdrátová sluchátka. Kromě interního reproduktoru a konektoru sluchátek je na bateriovém bloku přepínač, který zapne vysílání do bezdrátových sluchátek – v nabídce je několik variant sluchátek k dispozici. Detektor GM4 PRO WD je také se zabudovaným bezdrátovým vysílačem, ovšem doznává dvou zásadních změn: Disponuje dvěma operačními frekvencemi (18 kHz a 8 kHz) a odpadla automatika – resp. přepínač z manuálu na automatiku. Detektor je tedy třeba ručně odladit před samotným hledáním (což jsem ovšem dělal vždy, i když jsem měl GM4 PRO s automatem). Automatika je prostě pro pohodlné, zkušenější a náročnější hledači tu půlminutu na odladění detektoru věnují. Odměnou je pak samozřejmě maximální přesnost detekce, jasná audio prezentace signálů a vyšší dosahy.

GM4 PRO WD má tedy nově dvě operační frekvence. Zkoušel jsem řadu testů, výsledky budu prezentovat v chystaném samostatném článku o WD. Nyní jen ve zkratce: Obě frekvence jsou použitelné takřka ve všech podmínkách, kterým jsem detektor podrobil, nicméně místy je vhodnější 8 kHz. Na čediče a do železných půd obecně je lepší nižší frekvence, tak lze detektor lépe odladit a jde i do hloubky opravdu poctivě. Do ostatních a běžných podmínek využívám nejčastěji 18 kHz. Rozdíl u dosahů jsem zásadní nezaznamenal, občas přepnu z 18 na 8 kHz, pokud slyším slabý šust a chci si ověřit, zda jde o velký předmět v hloubce nebo menší předmět na hranici dosahu. WD je tak ještě lepší univerzál, který se nelekne ani silné mineralizace a prorudněných půd, přičemž zachovává ty nejlepší vlastnosti předchozích verzí.

Kterou cívku pořídit, v čem se liší

Cívek je na GM4 PRO celá řada, pro běžné hledání nejčastěji doporučuji dvě ze základu: SPIDER 23 a SPIDER 30. Rozdíl není jen ve velikosti cívek. Spider 23 je kompaktnější, tužší, mohutnější. Dobře se s ní odladí zem, je tedy vhodnější i na čediče. Manipulace je s ní snadná, projde i hustým podrostem. Netrpí na prozvuky. Výborně a doslova skvostně separuje jednotlivé druhy signálů, i velmi blízko sebe umístěné cíle rozpoznáte snadno. Bezvadně tlumí drobná nechtěná železa (hřebíky, víčka...) - pokud využíváte diskriminaci, je dosti spolehlivá. Na druhou stranu cívka pokryje menší plochu než Spider 30, nejde do takové hloubky. Na váze díky robustnosti nic neubere (pocitově mi detektor s oběma cívkami přijde takřka stejně vyvážený, jen s vekou sondou je pohyb rozvláčnější, pomalejší). Spider 23 cm doporučuji na lokality s vysokou mineralizací a rušeními, dále na pole s mnoha cíli, kde si je zobe jedna radost (i ty nemenší z poctivých hloubek) a do lesa, kde je třeba se často prodírat nebo vymotávat s cívkou mezi kameny, pahýly stromů apod. Tam je Spider 23 obratnější. Hledání s ní je pohodlné a přesné.

Sonda Spider 30 cm je pocitově stejně těžká jako Spider 23. Jde více do hloubky a to i na dosti malé předměty, nejvíce se to pozná ale u větších mincí a cílů. Mnou odhadovaný hloubkový dosah oproti Spider 23 je u mincí zhruba o 15 % vyšší, u velkých cílů, jako třeba helma o 20 % a více. Díky větším rozměrům rychleji proskenujete danou oblast. Cívka je velmi citlivá, vezme si i drobné cíle velikosti broků a to i z 10 – 15 cm, mince typu 2 halíř R-U bez obtíží ze země při 25 cm hloubce, 20 krejcar FJI přes 30 cm. Ačkoli by se mohlo zdát, že velká cívka = horší separace, není to tak jednoznačné. Když se cívka dobře naposlouchá, dají se i v opravdu nečistém prostředí zobat cíle opravdu jistě. Jde čistě o praxi. Cívku doporučuji prakticky kamkoli, s detektorem je dobře vyvážená, ruka nebolí, hledat můžete hodiny. Není úplně vhodná do neprostupného houští a lesa, kde se s ní díky větším rozměrům hůře manipuluje. Ideální je do vysokého lesa, na velká pole a plochy, kde upřednostňujete rychlé a hluboké hledání.

Za mě osobně doporučuji vždy mít obě cívky. Vím, proč to říkám. Není takový problém v batohu nosit jednu a na klacku mít druhou, v případě potřeby je prohodit. Především pokud během jednoho dne často měníte lokalitu – z pole les, skalnatý terén, čediče apod.

Možné prozvuky a jejich snadné řešení

Prozvuky u GM4 PRO s ohledem na vysokou frekvenci, vyšší citlivost sondy (především Spider 30) občas bývají. Dají se snadno eliminovat pečlivým omotáním (nikoli „na krev“, ale dostatečně pevně) kabelu cívky kolem tyče. Já přitahuji kabel hned pod řídící jednotkou k tyči páskou. V tom  místě se pak kabel ani nehne a prozvuky jsem takto eliminoval zcela a to i u Spider 30 cm. Zvuk se potom ozve jen při silnějším nárazu do cívky. Pokud i přesto prozvuky slyšíte při pohybu cívkou rychle a vzduchem i „naprázdno“ vysoko nad zemí, podívejte se na nastavení Power Level – zřejmě bude na 9 a více. Doporučuji ho mít kolem 8. Neztrácíte nijak na dosahu, detektor je stabilnější a nereaguje tolik na případná vnější rušení (VN, ohradníky apod).

Zaměřování cíle se Spider 30 cm sondou

Zaměření cílů se Spider 23 cm je lahoda. Pokud již máte něco nachozeno a dostane se vám do ruky tahle spiderka, překvapí vás její odezva, přesnost, jistota. Tuhle sondu není třeba řešit, kdo ji má, ví, kdo ji chce koupit, pozná i bez rad a školení :-) Nicméně, především u začínajících bývá problém zaměřovat cíle se Spider 30 cm. Stejně jako všechno, i zaměřování se dá naučit, jsou na to osvědčené metody. Konkrétně s touhle sondou prvotně zaměřuji středem cívky a do kříže. Zpravidla:

• Při chůzi zaznamenám signál.
• Zastavím, přejedu na signálem z jedné strany na druhou, pootočím se o 90° a zaměřím signál znovu.
• Je-li signál silný, třeba velké železo, zaměřím takto pohodlně jeho střed.
  • Určitě se vám stane, že při odkrytí zeminy se signál jakoby přestěhuje. Dělají to většinou hluboká větší železa. Proto některé větší cíle „obskakuji“ a jednou stranou cívky signál „najíždím“ ze strany ke středu, ale v tomto případě nikoli přes střed. Běžně to dobře definuje tvar předmětu a jeho přesné uložení.
• Jde-li o drobný signál, jasný, úsečný, tedy zpravidla minci, pak zaměřuji stejně, ale špičkou cívky. Nikdy patou nebo stranou. Ve špičce sondy, myšleno cca 5 cm od horního okraje ke středu, zaměřuji opět do kříže.

Zaměření mince je vcelku snadné, obecně pak kopu drn o rozměrech cca 15x15 cm (mám malý rýček) a minci jsem nenabodl ani nepamatuji. Samozřejmě po výkopu zpravidla používám dohledávačku, šetřím si tak čas i rukavice. Ale to je jiný příběh :-)

Se Spider 30 se dá slušně poznat i hloubka cíle. Jde li signál rychle za sebou, tedy je dvojitý barevný při jediném mávnutí cívkou, je mince blízko při povrchu. Zpravidla do 5 cm. (samozřejmě také mohou být dvě vedle sebe). Jasný, ostrý jednosignál“ je znamením, že mince bude někde mezi 5 - 20 cm, dle velikosti cívky a jejím natočení k sondě. Slabý signál, který mizí se zvednutím cívky od povrchu pomalu, je hluboko uložená mince (malé kolem 25 cm, vělké i nad 30 cm). To jsou samozřejmě zobecněná pravidla, vše je o vlastních zkušenostech, které sami časem získá každý..

Ještě jedna poznámka, která nepotřebuje podnadpis, ale často se mně lidé ptají na voděodolnost- Všechny cívky pro GM4 jsou voděodolné. Proto je možné brodit se s nimi potokem, řekou nebo  rybníkem. Nevadí ani samozřejmě mokrá tráva, sníh. Do vody mohou sondy celé, i s kabelem. Samozřejmě ostatní části detektoru, tedy řídící jednotka a bateriový blok do vody nesmějí!

Jak odladit zemní vliv (GB) u GM4 PRO

Tohle je snad věčné téma, především nováčci hledají ten ideální postup, přičemž samozřejmě zpočátku se dělá řada chyb. Největší chybou je odladění země v blízkosti kovových předmětů v zemi i při povrchu, dále pak v blízkosti vedení a ohradníků nebo jiných rušení. Vždy je třeba najít čistý flek, alespoň 1 m x 1 m, aby cívka nebyla nijak rušena. Pokud budete ladit zem a cívka bude ovlivněna třeba blízko položeným rýčem, nebude se detektor chovat správně a při hledání pak  stěží rozeznáte požadované cíle od bordelu. Další chybou je cívka nerovnoběžně se zemí. Zde dochází ke zkreslení signálu vlivem jiného úhlu vyslání a příjmu signálu cívkou. Hodně lidí také odlaďuje s Power Level na 9 i více. Toto nedoporučuji, protože pak především nezkušené mate prahový tón, který je nad 9 slyšet a ruší tón GB. Takže i když už je odladěno, můžete mít dojem, že pořád nelze vyladit zem kvůli onomu prahovému zvuku. Proto doporučuji Power Level na 8.

Postup odladění zemního vlivu je při dodržení těchto zásad jednoduchý, spolehlivý a zabere sotva 30 vteřin. Funguje pro všechny GM4 PRO varianty stejně:

1. Zapnu detektor, vyhledám čisté místo bez signálů. Vypnu detektor.
2. Detektor je vypnutý. Nastavím GB zcela doprava, Power Level na 8, Disc Level těsně pod 2, u verze PRO a PROW přepínám na manuál, variantu WD dle libosti na 8 nebo 18 kHz, Audio Freq. jak komu vyhovuje (nemá vliv na ladění), přepínač dvou / jednotónové odezvy na Audio.
3. Zvednu detektor nad zem, cca 30 cm, cívka musí být rovnoběžně se zemí. Zapnu detektor.
4. Nyní pohybuji cívkou nahoru a dolů (svisle) v rozmezí hranic, kde detektor houká a přestává houkat. Toto rozmezí se při ladění postupně zmenšuje, až zmizí zcela. Viz níže.
5. Několikrát takto zapumpuji, posléze pootočím GB lehce doleva. Opět zapumpuji, pozoruji snižování „houkacího rozsahu“. Zase pootočím GB doleva, opakuji pumpování. Se snižovaným rozsahem houkání uzpůsobuji pohyby cívky, ty se tedy snižují. Takto postupuji opakovaně až do doby, kdy houkání zmizí zcela a detektor nevydává žádné zvuky.
6. Nyní je detektor odladěný a připravený. Přepnu z Audio na Multi Tone a můžu jít hledat.

Fakticky to není žádná věda. Zpočátku to nepůjde tak rychle, ale časem je to rutina a skutečně rychlovka. Měřil jsem čas, mě to zabere  maximálně 30 vteřin. Nezkušení se ptají, proč je tahle funkce, proč není jen automatika, když je to s ní jednodušší. Odpověď je nasnadě: Díky manuálnímu odladění se detektor dokonale nastaví / přizpůsobí místním podmínkám. Je potom hlubší, přesnější v separaci i odezvě a prezentuje lépe signály. Jinak řečeno: Dosáhnete na hlubší cíle, získáte jasnější představu o signálu, lépe rozpoznáte i více předmětů těsně u sebe.

Diskriminace

Také časté dotazy: Jak je to s diskriminací, opravdu přecházím stříbrňáky, když ji mám nad 2 a více? Proč mi pípá železo jako barva, i když mám vysoko nastavenou diskriminaci?

Tak nejprve je třeba si ujasnit, že diskriminace nepotlačuje silný signál velkého železa takj, jak si řada nováčků představuje. Myslím tím opravdu masívní kus poctivého a ideálně kovaného železa nebo kroužků a kruhů. které jdou normálně do barvy a jen na hranici signálu kolem středu si „prdnou“ do železa. Platí tady, že čím výše si nastavíte diskriminaci, tím HŮŘE poznáte, zda jde o železo či nikoliv. Protože nad středem masivního velkého železa se vám bude hlásit do barvy vždy, ale zvýšením diskriminace prostě potlačíte ono „prdění“, které vás na železo upozorňuje. A to je chyba. O železech chci vědět, chci poznat, jaké je to železo, zda velké, malé, hodně zrezlé, plíšek nebo kruh atd. To vše se dá poznat a časem se to naučí každý, chce-li kopat železa.

Diskriminaci pro běžné hledání v lese mám potlačenou zcela. Na poli pak pod začátkem dvojky. Takto poznám stoprocentně, kdy jde o železo a jaké. Bohužel, při tomto nastavení občas vykopu alobal, hlavně tedy hliníkové kulaté návnady s očkováním pro lišky nebo kuličky a placičky z alobalu. Nicméně, používám malý trik: Když si nejsem signálem jistý a je čistý i po zaměření do kříže, pak lehce zvednu cívku a zaměření opakuji. Velmi často se alobalové folie hlásí u země silně a stačí o několik centimetrů zvednout cívku a signál rychle, jakoby úsečně zmizí najednou. To mince nedělají, jejich signál slábne postupně. Občas si také cíle ověřuji lehkým zvýšením diskriminace třeba na trojku. Pokud je signál čistý, a současně při zvednuté cívce signál mizí jen zvolna a postupně, pak jde o něco slibného. Třeba na trojce mi už začínají prdět malé zinkové plíšky a úlomky... Zase je to o nachození a zkušenostech, které přijdou s nachozenými detektorohodinami.

A k první části dotazu: AG mince a diskriminace. Aby se to nepletlo, tohle je opravdu alchymie a často dávám na pocit. Hodně přitom záleží na půdních podmínkách, vnějším rušení či natočení mince směrem k cívce a tedy zkreslení odrazu signálu od jejího povrchu. Někdy se stane, že si nejsem jistý a signál bych nejraději nekopal, ale jsem tvor zvídavý, tak kopu. A ejhle, „ágéčko“ jak vyšité. Ale zpravidla mají AG mince stejnou odezvu a zvuková prezentace je stejná, jako u měděných mincí. Takže diskriminace pod začátek dvojky, pokud jste na poli s mnoha signály odpadu, jinak nastavte co nejméně a s diskriminací tedy doporučuji „šetřit“ ;-)

Tak to je asi vše, shrnuji zde vlastní postřehy a typy na dotazy, které mi nejčastěji směřujete do zpráv. Někdo s tím třeba nebude souhlasit, má vlastní ověřené postupy, nicméně takto je vidím a vnímám za sebe a s čistým svědomím je předávám dál ku prospěchu všem, kteří o ně stojí. Máte-li další dotazy, klidně pište do komentářů, ať jsou k dispozici všem, kteří článek otevřou. Přeji hodně čistých pípanců a krásné zážitky s GM4kou...

Zdraví Roman - GM4PRO