Expedice Gotland část třetí

15.7.

Zpět do terénu, je po dešti a tak prohlížím jednotlivé čtverce, nic. Ale když vejdu do svého, cosi zeleného prosvítá mezi kameny. Mám kliku, už druhá bronzová jehla! Ale tím ten den také skončil, už jen začišťování čtverce a pomáhání ostatním abychom daný výkop dokončili. Pár kostí, hřebík. Slangově se to označovalo jako „piece of shit“, někdy velice výstižné. Zachovali se tu dokonce i rybí kosti a vybírat ty malé mrchy je pěkný vopruz.

16.7.

Přednáškový den. Shrnutí dosavadních poznatků o tom co jsme vlastně našli (jak jsem si myslel, svinčík z kuchyně). Krátká přednáška o lodní dopravě a přístavech v době Vikingů. Přesto, že na ostrově nejsou téměř žádné zdroje tak Gotland byl velmi bohatý. Bylo to překladiště mezi jižní a severní částí Baltu v té době zde bylo okolo 60 přístavů což také o něčem svědčí. A doplním, že kromě klasických obchodních komodit byli také často prodáváni otroci. Něco málo padlo i o mapách ale moc jsem nepochopil co tím přednášející vlastně chtěla říci. Odpoledne nám profesor promítl prezentaci o starším výzkumu v jednom ze zaniklých přístavů, mnoho hrobů, krásná a bohatá výbava, sen. A my kopeme smeťák.

17.7.

Zbývají poslední čtverce ale vzhledem k pracovní morálce některých, kteří mají plné ruce práce s nanášením opalovacího krému, toaletami (půl km daleko) a vůbec musí s každým probrat novinky (jaké?) se není divit, že jeden čtverec dotyční slečny kopou 3 dny. Svoje jsem dokončil tak pomáhám ostatním, nálezy za moc nestojí, jen mraky kostí, nově i rybích a občas nějaké železo. Odpoledne mi profesor půjčil detektor, abych projel proseté hromady, jen zlomek bronzu a několik kroužků z drátěné košile, aspoň že tak. Posléze s profesorem vyměřuji novou část výkopu 5 – 5b, zaujalo ho několik kamenů v řade za sebou, snad zeď?
    V Hemse po večeři jsem si dal ještě pizzu co jsem měl v mrazáku, koupil jsem ji v místní pobočce supermarketu ICA, je mi z ní zle a pekelně mě bolí břicho, stěží usínám.

18.7.

Od rána prší, je mi zle, asi po pizze ze supermarketu, kterou jsem měl večer, a chytli mě záda, při vyprazdňování kyblíků do sít mě chytají křeče. Přesto jsem odryl nové dva čtverce, které jsem s profesorem včera vyměřil. Z části jsme stihli vybrat dotyčné čtverce, přičemž jsme zjistili, že na rozdíl od předchozích, jsou zde dvě vrstvy, tedy jen v jednom. V druhé za „zdí“ je jen klasická černá vrstva, občas s kostmi. V mém čtverci se hlína v 10cm zbarvila do hnědo-oranžova a je v ní značný počet kousků mazanice. Začíná však pršet a musíme se schovat pod stan. Záda jsou čím dál tím horší a tak doufám, že déšť se zhorší, zhoršil a okolo 11h míříme do Hemse. Oběd jsem vynechal a strávil odpoledne v posteli, štěstí, že jsem měl sebou Ibalgin. Večer se už cítím podstatně lépe a když má být párty ve vedlejším domě neváhám a jdu pro pivo do supermarketu. Večer pak ve společenské místnosti chlastací hra u filmu. Poté oblíbené kreslení obrázků a psaní vět na papír. Z pití nás vytrhl jen zvuk hudby z tělocvičny, že by diskotéka? Když jsme tam dorazili tak vidíme akorát Finy a Finky v županech a plavkách (čert ví, co tam dělali). Dáváme se s nimi do řeči a po chvíli jsme se dohodli na vybíjené. Dostali těžce na prdel. Někdo našel v kumbále florbalové hokejky, 5 proti 5, USA (+ 1 Čech:)) vs Finsko, sice se mi podařilo skórovat jako prvnímu ale Finové hned vyrovnali a přidali jeden navíc, vyrovnali jsme. A pak to šlo už jen do mínusu, nějaké góly z naší strany ještě padly ale je to slabé. Po těch pivech a vzhledem k času (půlnoc) nemáme síly ale Finové do nás buší furt, nářezem bych to tak úplně nenazval, ale remíza také vypadá jinak :) Záda se mi zlepšila. Jdeme spát.

19.7.

Poslední den ve Fjäle. Po dešti opět začišťuji odkrytou vrstvu pro focení a posléze kopu dál.  Pravděpodobně jsme narazili na zbytek budovy. Škoda, že tímto výkopem kurz pro mě končí, mohlo to být ještě zajímavé. Odpoledne následuje čištění nálezů, pouze příprava pro muzeum. Voda, ultrazvuková čistička a kartáčky na zuby. K tomu spočítat počet jednotlivých artefaktů v každém čtverci a zvážit na váze. Šílené, stovky úlomků malých kostí a mazanice v každém čtverci.

20.7.

Od 9h zakončení kurzu s profesorem, opět prezentace, objasnění několika drobností. Řekl bych, že nic nového. Jen jsme vykopali další domy. Každý dostal certifikát o účasti a rozcházíme se. Po obědě každý jede domů, mě letadlo odlétá až zítra tak jako jediný z 3týdenního kurzu tady zůstávám.

21.7. Odjezd

Tři týdny byly akorát, už se těším domů. Ke všemu se mi podařilo nastydnout, teče mi pořádně z nosu. Poslední snídaně, rozloučení s amíky a domů. Ještě mám čas a tak jsem zašel do místního obchodu koupit žvýkačky, které si mladší brácha přeje dovézt. Jaká to náhoda, na lavičce jsem potkal Bangladéšana z prvního dne. Prohodili jsme pár slov, popřál mi šťastnou cestu a šel jsem. Bus do Visby  měl zpoždění, ke všemu než dojel do Visby tak vymetl snad všechny zapadákovy. Slabší hodinka ve Visby a na letiště, odbavení proběhlo bez problémů, jen po mě chtěli ať si sundám pásek, asi neměli příruční detektory. Z letadla jsem si prohlédl ještě kus Švédska a pak už Berlín. Tady 7 hodin čekání na spoj v 23:30. Naštěstí jsem našel po chvíli hledání blízko nádraží internetovou kavárnu, kde jsem strávil zbytek večera společně s dobře vychlazenou 12°. Při nástupu do busu jsem musel jít až poslední, protože jsem neměl originální jízdenku Orangeways ale vytisklou českou z Idosu. Spát se v busu nedá, něco strašného. Nevím jak to ostatní dokážou. Na Florenci jsme dokonce o hodinu a čtvrt dříve, je ještě zavřená, naštěstí po chvíli otevírají a tak spěchám na horký čaj. K rýmě se přidalo ještě bolení v krku – suvenýr ze Švédska.

Závěr

A celkový dojem ze Švédska? Krásná ale drahá země. Hledat tam s detektorem musí stát za to, na Gotlandu je podloží norrmálně okolo 20cm. Dosáhnete na vše. Ale musíte mít licenci. Archeo výzkum byl velmi zajímavý, velmi se liší od záchranných výzkumů v Čechách, kdy se „honí čas“. Další zkušenost snad pro moje budoucí povolání…

Azaz163 – Jan Skala