Důležité centrum Velkomoravské říše

Lebku zubra i keltskou železnou sponu objevili archeologové v Brně-Líšni. Zkoumají místo, kde se nacházelo jedno z důležitých center Velkomoravské říše. Hradiště Staré Zámky vydává poklady dodnes. 

Areál byl osídlený od konce neolitu až do začátku jedenáctého století. Vzhledem k pozici byl jedním z hlavních center Velkomoravské říše. Nacházel se totiž na spojnici centrální oblasti říše s železářskými hutěmi v Moravském krasu. Hradisko Staré Zámky lze dokonce považovat za předchůdce samotného Brna. 

Hodně zajímavých předmětů nalezli archeologové právě z období eneolitu. Konkrétně třeba devatenáct centimetrů dlouhý srp zhotovený z jednoho kusu deskovitého rohovce, jehož surovina se vyskytuje až v okolí bavorského města Baiersdorf západně od Regensburgu.

Dále pak archeologové objevili nástroje z rohovců pocházejících ze středního Polska. Například škrabadlo z kropenatého rohovce od Świeciechowa nebo dvě sekerky z páskovaného rohovce z pravěkých dolů v Krzemionkach.

Ve výkopu pro kanalizaci archeologové našli část zkamenělé zvířecí lebky, která patřila zubrovi. „Obličejová část byla proti lebeční části otočena o 90 stupňů tak, že ležela na boku, na rozdíl od lebeční části. Lebka dosahovala délky asi 80 centimetrů, jeden dochovaný roh byl dlouhý přibližně 50 centimetrů. Tento zubr mohl žít před 150 až 200 tisíci lety a byl přibližně o třetinu větší než současní zubři,“ přiblížil archeolog Jiří Zubalík.

Dodal, že většina nálezů se nacházela na malé ploše v jihovýchodním rohu staveniště, v místě budoucích zahrad dvou rodinných domů. 

František Elpl ve své knize z roku 1904 o pohádkách a pověstech z Líšně u Brna dokonce píše o pokladu, který se má na Starých Zámcích ukrývat. 

„Je prý tam schován veliký poklad. A kdo prý by se vydal na Staré Zámky na veliký pátek, ale tak, aby tam zrovna přišel, když se na kůře zpívají pašije, ten prý by viděl modrý plamínek a kdyby kopal tam, kde plamínek hoří, že by se dokopal pokladu. Je prý v  bedně železem okuté, moc těžké, tuze hluboko v zemi. Kdyby ji vytáhl a vypáčil ještě než se dozpívají pašije, bylo by dobře. Peníze by byly jeho,“ píše se knize.

V roce 1966 lokalitu pod názvem Staré Zámky u Líšně prohlásili za státní archeologickou rezervaci. Od roku 1989 je archeologickou památkovou rezervací. 

Jako první sbíral zdejší archeologické nálezy hrabě Richard Belcredi, který patřil mezi rakouské politiky z moravské větve původně italského šlechtického rodu. Že jde o zajímavé místo dokazuje i fakt, že se sem archeologové opakovaně vrací.  

Zdroje: www.uapp.cz, www.brno-lisen.cz