Druhý příběh římské mince

Mohl bych tvrdit, že jsem ji našel. Mohl bych kolem toho páchat rituální tance. Nenašel. U nás v Sudetech nerostou. Nebo téměř nerostou. Přeci jen jsme byli v té době Germánií a římský kupec sem zavítal jen občas. Ale okouzlení tou dobou je pro mě veliké, tak jsem si o ní napsal Ježíškovi. A Ježíšek nezklamal.

Mohl bych tvrdit, že jsem ji našel. Mohl bych kolem toho páchat rituální tance. Nenašel. U nás v Sudetech nerostou. Nebo téměř nerostou. Přeci jen jsme byli v té době Germánií a římský kupec sem zavítal jen občas. Ale okouzlení tou dobou je pro mě veliké, tak jsem si o ní napsal Ježíškovi. A Ježíšek nezklamal. Přinesl mi drobné, tmavé, jen 18 milimetrů veliké a 2,3 gramů vážící bronzové kolečko . A začalo dobrodružství zvané pátrání po určení mince. Pro mě, numismatického amatéra, pátrání veliké, protože, kdo zná, ten ví, že římských mincí je opravu opravdu hodně. Když jsem rozpoznal, že bohyně vítězství Victorie drží v pravačce věnec, bylo téměř vyhráno. Mince mířila k římskému půlcísaři Valensovi.

Jenže za jeho vlády se razilo 198 různých mincí. Zjistil jsem, že tahle pochází z mincovny Siscia, a výběr se zúžil na 32 typů, které se razily právě v této mincovně na dnešním území Chorvatska. Ale Victorií s věnečkem bylo celkem 12. Přesně jí vymezily až písmena na reverzu, tyhle jsou A, pak siscijský symbol značící číslovku 3 a písmeno Q. A bylo vyhráno. Katalog nabídl i originální podobu mince. Na obverzu se nachází nápis DN VALENS PF AVG, na reverzu pak SECVRITAS REPVBLICAE. Tahle mince se nazývá Centenionalis, neboli malý bronz AE3. Takže VALENS, přesněji Flavius Iulius Valens. Narodil se roku 328 po Kristu ve vesnici Cibalae na území dnešního Chorvatska, na stejném území, kde se razila í i tahle mince. K vládě byl předurčen jeho starší bratr Valentinianus I., který mu ale překvapivě nabídl spoluvládnutí a s ním i správu východní části římské říše. Valens nebyl prý příliš dobrý císař a právě správa východní části říše, kam po nájezdech Hunů začaly směřovat barbarské kmeny Gótů v rámci stěhování národů ho nakonec stála život.

Zahynul v pro římany neslavné bitvě u Adrianopole, kde římské legie podlehly v srpnovém vedru roku 378 dobře organizovaným gótským barbarům. Valensovi bylo 50 let a jeho tělo se nikdy nenašlo. A to je konec císaře i mého příběhu a já si jdu nabrousit kosu a zkusím vyrazit do zasněženého lesa ulovit sám nějaký zajímavý artefakt a k němu možná i nějaký další příběh.

DN VALENS PF AVG

SECVRITAS REPVBLICAE

originál

princip ražby

Flavius Iulius Valens 328-378 n.l.

aquadukt císaře Valense

jedna dvě, Ježíšek už jde :-)