Detektorový nález unikátní 4 000 let staré měděné dýky v Polsku

Loni v listopadu objevil detektorista Piotr Gorlach v lese poblíž Jarosławi na jihovýchodě Polska krásně zachovalou měděnou dýku z 3. tisíciletí př. n. l. Jedná se o nejstarší dýku, jaká kdy byla kdy v Podkarpatském vojvodství objevena. Podle archeologů byly měděné předměty v oblasti extrémně vzácné.

Piotr Gorlach, který vyhledává se svým detektorem kovů s povolením Podkarpatského památkového ústavu v Přemyšlu a současně je členem detektorového spolku „Historyczno-Eksploracyjnego Grupa Jarosław“, toho dne hledal vojenské předměty z dob světových válek. Neměl ale štěstí a proto se rozhodl jít domů. Ale jak to tak bývá, cestou k autu měl výjimečný signál...

„Už jsem se toho dne rozhodl ukončit hledání. Když jsem se vracel k autu, nechal jsem ze zvyku detektor zapnutý. V určitém okamžiku se ozval signál. Když jsem odkopal lesní hlínu, uviděl jsem plochý kovový předmět pokrytý zelenou patinou. Rychle jsem si uvědomil, že mám co do činění s něčím mnohem starším, než jsou vojenské předměty z první a druhé světové války, které jsem v této oblasti hledal,“ popisoval okamžiky nálezu Gorlach s tím, že následně kontaktoval konzervátora památek a archeology z Muzea Kamienica Orsettich v Jarosławi.

105 mm dlouhá plochá čepel byla odlita ve tvaru klasické pazourkové dýky. Dr. Marcin Burghardt z Jarosławského muzea dýku datoval do druhé poloviny třetího tisíciletí před naším letopočtem: „V polských zemích je to období obrovských změn souvisejících mimo jiné se změnou hlavních surovin pro výrobu nástrojů. Místo pazourkových nástrojů, běžně používaných v době kamenné, se objevuje stále více kovových výrobků, které předznamenávají přechod do dalšího období – doby bronzové,“ vysvětloval Dr. Burghardt s tím, že v nové době se nástroje, ozdoby a zbraně vyráběly z bronzu, slitiny mědi a cínu.

Dýka z Korzenice je však odlita z mědi: „Takže předchází vývoj metalurgie bronzu,“ poznamenala archeoložka z muzea v Jarosławi Dr. Elżbieta Sieradzka-Burghardtová. „Ve třetím tisíciletí před naším letopočtem byly předměty vyrobené z mědi extrémně vzácné, takže si je mohli dovolit pouze lidé s nejvyšším společenským postavením. Není pochyb o tom, že dýka není místním produktem,“ dodala.

„Přestože dýka z Korzenice je dlouhá pouhých 10,5 cm, ve srovnání s jinými podobnými předměty je to již velká dýka, což ukazuje, jak cenné byly kovové výrobky v daném období. Za pozornost stojí charakteristický tvar, který připomíná soudobě používané pazourkové dýky,“ doplnila archeoložka s tím, že měděná čepel pravděpodobně pochází z Karpatské kotliny nebo ukrajinské stepi.

Unikátní dýka není první archeologickou památkou, kterou našli členové detektorového spolku v Jarosławi, jak Dr. Marcin Burghardt závěrem poukázal: „Celkem muzeu darovali již několik desítek drobných archeologických nálezů,“ řekl s tím, že si pochvaluje rozvíjející se spolupráci muzea s detektoristy.

Roman Němec

Zdroje: naukawpolsce.pl, jaroslaw.naszemiasto.pl, scienceinpoland.pl