Detektoristka objevila vikinské stříbrné mince a šperky z 10. století

V kukuřičném poli u Bramslevu na severu Jutska byly za pomoci detektoru kovů objeveny dva 1 000 let staré stříbrné vikinské poklady z období vlády krále Haralda Modrozuba. Oba soubory ležely od sebe pouhých 50 metrů. Původně byly ještě blíže, ale zemědělská činnost jejich polohu narušila a obsah přesunula.

První nálezy učinila na podzim loňského roku Jane Foged-Mønsterová, členka místního detektorového spolku Nordjysk Detektorforening na společné klubové hledačce. Jane nalezla část osekané arabské mince a fragment stříbrného šperku ve tvaru koule na konci kroužkového drátu. Přivolaní členové spolku rozpoznali možné narušení depotu a obratem přivolali odborníky z Muzea Severního Jutska.

Archeologové okamžitě zahájili záchranný výzkum místa. Protože se jednalo o aktivní zemědělskou plochu, byly další předměty z pokladu ohroženy orbou. Na vykopávkách se podílela také Jane společně s dvěma kolegy spolku. Tým na místě strávil týden, během kterého našli přes 300 artefaktů od malých úlomků stříbra až po celé šperky a mince.

Zdobená koule z prvního nálezu Jane Foged-Mønsterové dostala svůj protějšek. Obě části šperku váží asi 70 gramů a původně byly součástí pravděpodobně velké kroužkové spony nebo brože. Tento typ šperku nosili vysoce postavení muži vikinského Irska. Tak velký, těžký a bohatě zdobený šperk zřejmě patřil někomu z nejvyšších vrstev společnosti jako byl biskup nebo dokonce král. Je pravděpodobné, že tento šperk byl ukořistěn Dány a záměrně rozlámán a rozdělen kvůli hodnotě stříbra.

Mezi třemi sty nálezy je 50 celých mincí, většina z nich dánských, ale také německých a arabských. Některé z dánských mincí jsou velmi vzácné křížové ražby z vlády Haralda „Modrozuba“ Blåtanda v letech 970 až 980. Kříže na mincích pravděpodobně souvisí s konverzí krále Haralda ke křesťanství a jeho snahou o christianizaci Dánů. Jím postavené královské opevněné sídlo Fyrkat leží jen osm kilometrů od místa s poklady.

Fyrkat a další královy pevnosti byly v provozu pouze krátce okolo roku 980. Proč byly pevnosti opuštěny není doloženo, nicméně u Trelleborgu na ostrově Sjælland byly nalezeny stopy bitev. „Dva stříbrné poklady samy o sobě představují fantastický příběh, ale najít je opuštěné v osadě jen osm kilometrů od vikingské pevnosti Fyrkat Haralda Blåtanda, je neuvěřitelně vzrušující,“ říká archeolog a muzejní inspektor Muzea Severního Jutska Torben Trier Christiansen.

„Možná se pevnosti nevzdaly zcela dobrovolně a možná to souvisí s posledním střetem mezi Haraldem Blåtandem a jeho synem Svendem Tveskægem. Bramslevské poklady byly zřejmě uloženy ve stejnou dobu nebo krátce poté, co byly hrady opuštěny. Pokud došlo k narušení Fyrkatu, dává smysl, že se někdo rozhodl schovat své cennosti mimo dosah,“ dodal Torben, podle kterého je poloha Bramslevu s výhledem na Mariagerfjord významná pro obrana Fyrkatu: „Z kopce v Bramslevu jste byli schopni rychle varovat vojáky na hradě před příchozími nepřátelskými flotilami z Kattegatu,“ doplnil.

Při vykopávkách byly pod ornicí nalezeny také stopy obydlí. Muzea Severního Jutska získala grant k prozkoumání těchto struktur, výzkum bude pokračovat na podzim. Nález bude představen veřejnosti v Severním Jutsku a později přesunut do Národního muzea v Kodani.

Roman Němec

Zdroje: arkeonews.net, thehistoryblog.com, nordjyskemuseer.dk

Fragment kroužku se zdobeným koncem

Jedna z arabských mincí z pokladu

Křížová mince Haralda Modrozuba

Místo nálezu