Detektoristé začátečníci objevili dva římské poklady

Přátelé David Moss a Tom Taylor hledali s jejich detektory na poli u Caerhunu, když narazili na nádobu plnou římských stříbrných a měděných mincí. O něco později našli nedaleko další volně rozsypané denáry v ornici. Oba soubory předali styčnému důstojníkovi PAS a nyní byly jejich nálezy koronerem prohlášeny za poklad.

První soubor v nádobě obsahoval 2 733 stříbrných denárů ražených mezi lety 32 př. n. l. až 235 n. l. a mince ze slitiny mědi vydané v letech 215 až 270 n. l. Ty byly do hrnce vloženy volně, zatímco většina stříbrných mincí byla umístěna ve dvou kožených vacích na samém vršku nádoby s pokladem. Později objevený menší soubor obsahoval 37 stříbrných denárů z let 32 př. n. l. až 221 n. l., které byly nalezeny roztroušené na malé ploše nedaleko prvního pokladu.

Když nálezci Tom a Dave na poklad narazili, vzpomněli si na oblíbený pořad Time Team. Pečlivě nádobu vykopali, zabalili do folie a nahlásil Dr. Susie Whiteové z programu Portable Antiquities Scheme ve Walesu ( PAS Cymru): „Teprve jsme začínali s detekcí kovů, když jsme učinili tyto naprosto neočekávané nálezy. V den objevu, těsně před Vánoci 2018 hustě pršelo, a tak jsem se vydal přes pole směrem k Tomovi, že to ukončíme. Když najednou jsem zaznamenal hluboký a velký signál. Když jsem odkopal hlínu a odhalil vršek nádoby s mincemi, bylo to obrovské překvapení,“ řekl David Moss.

Mince byly následně převezeny do Amgueddfa Cymru – Musea Walesu, kde byly vyčištěny, konzervovány a identifikovány. V laboratoři průzkum horní části hrnce odhalil, že některé mince byly v pytlích z extrémně tenké kůže, po níž se zbyly pozůstatky: „Organické materiály se běžně v půdě nedochovají, ale fragmenty švů poskytnou informace o typu použité kůže a způsobu jejich výroby,“ řekl hlavní konzervátor na Amgueddfa Cymru Louise Mumford

Ještě před samotnou extrakcí mincí z nádoby proběhlo CT skenování, které přineslo mnohem více informací včetně původního uspořádání: „Pomocí našeho vybavení jsme byli schopni určit, že mince byly v různých částech nádoby. Byly tak hustě nacpané uprostřed nádoby, že ani naše vysoce výkonné zařízení nedovedlo proniknout celým obsahem. Přesto jsme některé skupinky mincí identifikovali a mohli tak potvrdit, že nebyla naplněna pouze horní část nádoby,“ doplnil konzervátor.

Při extrakci pokladu byla vytvořena série fotografií a 3D modelů. Ty budou využity v dalším výzkumu, publikacích a výstavách. „Lidé si neuvědomují množství práce, která se odehrává v zákulisí národního muzea, od vyjmutí mincí až po péči o ně a jejich identifikaci, aby mohly být prohlášeny za poklad. Je to obrovský proces. Zapojit se z první ruky jako nálezci, je pro nás neuvěřitelná zkušenost,“ popisoval David Moss.

Blíže dnu nádoby byly spíše starší mince, nejmladší ležely v horních vrstvách. Poklad byl pravděpodobně uložen roce 270 našeho letopočtu, kdy byla Římská říše rozdělena mezi Centrální a Galskou říši, která zahrnovala také Británii. Poslední mince pokladu byly raženy za vlády Marca Aurelia Claudia Quintilla (220 – 270) a Victorina (269 – 271).

„Zdá se, že mince v tomto pokladu byly shromažďovány po dlouhou dobu. Většina byla vložena do hrnce za vlády Postuma (260–269 n. l.) a Victorina (269–271 n. l.), ale zdá se, že dva sáčky stříbrných mincí byly shromážděny mnohem dříve – už v prvních desetiletích 3. století našeho letopočtu,“ řekl hlavní numismatický kurátor Národní muzea Walesu Alastair Willis.

Druhý poklad byl pravděpodobně uložen okolo roku 221 našeho letopočtu. Oba soubory byly nalezeny v blízkosti pozůstatků římské budovy, která byla nalezena v roce 2013. Zřejmě se jednalo o chrám z třetího století. Je velmi pravděpodobné, že poklady sem byly uloženy kvůli náboženskému významu místa, možná jako votivní dary nebo pro bezpečné uchování pod ochranou chrámového božstva. Mince také mohly patřit vojákům z nedaleké římské pevnosti Canovium.

Roman Němec

Zdroje: dailypost.co.uk, herald.wales

římský poklad v keramické nádobě

stříbrníé mince z druhého pokladu

exktrakce z nádoby

ct sken