Detektoristé objevili zlaté a stříbrné pohanské obětiny; mění pohledy odborníků

U Hezingenu v Twente byly objeveny desítky raně středověkých zlatých a stříbrných mincí a šperků. Za pomoci detektorů kovů je našli dva amatérští archeologové, kteří se s povolením vydali hledat do přírodní rezervace Springendal nedaleko německých hranic. Svůj objev nahlásili a předali Portable Antiquities Netherlands (PAN).

Celkem bylo nalezeno 52 kompletních a 42 zlomkových mincí, dále dva zlaté přívěsky, jedenáct zlomků zlatých přívěsků, pět zlomků stříbrných šperků, jeden zlomek zlatého jílce meče a 95 drobných zlomků stříbra. „Pravděpodobně se jedná o dary, obětiny na kultovním místě,“ říkají archeologové Stijn Heeren ze Svobodné univerzity a Jan-Willem de Kort z Agentury kulturního dědictví. Mince a šperky ležely ve třech řadách dřevěných sloupků a balvanu, resp. vedle nich nedaleko křižovatky silnic.

„K objevu došlo již v roce 2019, ale kvůli koroně jsme mohli provést další výzkum teprve minulý rok,“ říká Stijn Heeren, vedoucí projektu v rámci PAN. „Do celé studie byli zapojeni i amatérští hledači,“ dodal. „Původně jsme se domnívali, že další výzkum mnoho nového nepřinese,“ doplnil De Kort. „Obvykle se tento druh nálezů nazývá jako poklad. Po vykopání takového pokladu často nic dalšího nenajdete. Nicméně zem po výkopu byla jen málo narušená.“

Archeologové tak objevili na čtyřech místech stopy celkem sedmnácti kůlů, které tvořily víceméně řadu. „Pět největších mělo v průměru čtyřicet centimetrů a byly zakopány asi sedmdesát centimetrů do země. Nejmenší měly průměr patnáct až dvacet centimetrů,“ říká De Kort. V některých kůlových jamách našli archeologové mince – znamení, že původně byly připevněny ke kůlům nebo na nich spočívaly. Když kůly uhnily nebo byly vytaženy, skončily mince v jejich výkopech. Výzkum pylu prokázal, že sloupky stály na mýtině s vřesem a trávou.

Nálezy je možné datovat na základě mincí – nejčastěji se jedná o merovejské, fríské a anglosaské ražby. Nejstarší pochází z roku 590 a nejmladší z konce sedmého století. Mince se liší stářím a nalezeny byly na třech různých místech. „Nejde tedy o jediný poklad, ale lidé se na místo opakovaně vracelo, aby zde po sobě mince a šperky zanechali jako dary,“ řekl Stijn Heeren.

Pravděpodobně se jedná o obětiny pohanských obyvatel dnešního Twente, kteří možná patřili k většímu saskému kmeni. Nálezy pocházejí z období, kdy Franská říše již sahala do Nizozemí a franští mniši začínali christianizovat Sasy. „V osmém století psal franský mnich Liudger o saských zvycích a jejich víře ve Wodenu, Donara a Saxnotu. Anglický text z jedenáctého století říká, že na křižovatkách byly uctíváni Merkur či Odin. Z jiného zdroje je známo, že Karel Veliký v roce 772 zničil saskou svatyni Irminsul a ukradl z ní zlato a stříbro. Podle historika Adama Brémského z 11. století měl být Irminsul velký vzpřímený dřevěný kmen, který podle Sasů podpíral celý svět. Dostatečný důvod se domnívat, že zde bylo podobné kultovní místo,“ vysvětloval De Kort 

„Doposud byla podobná místa známa pouze ve Skandinávii a Německu,“ doplnil Heeren „Detektorové nálezy nás nutí dívat se na tuto část Twente jinýma očima. Na mapě oblasti z devatenáctého  je uvedeno toponymum Goudkamp. Možná v té době zde mohlo být zlato také nalezeno. Hned za hranicí v Německu byl nalezen zlatý přívěsek. A tři kilometry odtud byla vykopána merovejská osada. Toto místo se nachází přesně uprostřed, na vrcholu někdejší morény.“

Nálezy zakoupilo Národní muzeum starožitností v Leidenu. Od 18. února až do 30. října budou k vidění v Rijksmuseum Twenthe v Enschede.

Roman Němec
Zdroje: dutchnews.nl, paudal.com, volkskrant.nl

místo nálezu - křižovatka u Springendalu