Detektoristé našli vzácný soubor karolinských stříbrných mincí, zřejmě z vikinského výkupného

Na poli nedaleko města Biskupiec na severovýchodě Polska objevili spolupracují detektoristé poklad stříbrných mincí z karolinského období. Asi 1 200 let starý mincovní soubor mohl být součástí historického výkupného, které mělo chránit Paříž před vikinskou invazí. V Polsku se jedná o extrémně vzácný nález, dosud byly v celé zemi nalezeny pouze tři podobné mince…

Detektoristé, kteří na poli vyhledávali legálně s povolením zemské vlády, objevili první stříbrné mince v již listopadu minulého roku. Po zjištění, že se jedná o velmi vzácné mince z jednoho souboru, přestali s dalším hledáním a kontaktovali odborníky z nedalekého muzea Ostróda. Místo až do letošního března společně s odborníky tajili a hlídali před nelegálními detektoristy. Archeolog Lukasz Szczepanski a jeho detektorový tým spolupracovníků v místě objevili celkem 118 mincí. Až na jednu minci Karla II. Holého z roku 877, patřily všechny ostatní ražby císaři Ludvíku I. Pobožnému, který vládl v letech 814 až 840.

Karolínská říše v osmém a devátém století zasahovala většinu oblastí dnešní Francie, Německa, Švýcarska a severní Itálie. Archeologové se domnívají, že nově nalezené mince mohly pocházet z vikinského obchodního města Truso, které se tehdy nacházelo v blízkosti baltského pobřeží asi 100 kilometrů západně od pole, na kterém byl soubor nalezen.
Pokud mince skutečně pocházely z Trusa, je možné, že byly součástí obrovského výkupného – zlata a stříbra, které platil karolínský král ve snaze zabránit vikinskému napadení Paříže: „Pokud lze připsat větší počet mincí Paříži, pak ano, je to možné – a některé již byly Paříži přiřazeny,“ řekl Mateusz Bogucki, archeolog a numismatik z Varšavy. „Ale zatím je příliš brzy na takovou interpretaci,“ dodal pro Live Science. „Zdá se, že majitel pokladu mince získal ve městě Truso. Ale také existuje možnost, že sem dorazily odjinud a měly sloužil v Trusu k obchodování. Mince nemají žádné značky, které přesně definují, kde a kdy byly raženy, ale můžeme se dozvědět více o jejich původu studiem např. tvarů písmen v jejich latinských nápisech.“

Odborníci si nejsou jisti, za jakých okolností k ukrytí stříbrných mincí došlo. Oblast byla v té době pravděpodobně neobydlenou divočinou a archeologové nenašli žádné stopy po jakémkoli blízkém osídlení. Norští lupiči koncem osmém století často útočili na franské oblasti karolinské říše – dnešní severní Francii a západní Německo. Historické klášterní záznamy naznačují, že v roce 845 n.l. vyplula po Seině velká flotila vikinských lodí, aby obléhala Paříž.

„Fungování osady v Trusu a související aktivita Vikingů je v nyní nejspolehlivějším vodítkem, které naznačuje, jak se poklad dostal na území raně středověkého Pruska. V 9. století vidíme jasný nárůst vikinské hrozby. Obléhání Paříže v roce 845 bylo vyvrcholením vikinské invaze do Západní Francie,“ poznamenal závěrem Łukasz Szczepański.

Roman Němec

Archeologové se domnívají, že mince mohly být součástí výkupného pro ochranu Paříže před vikinskými obléhateli.

Karel II. Holý údajně zaplatil vikinským nájezdníkům 5000 kg stříbra a zlata ve snaze ochránit Paříž před vypálením.

Mince byly asi 1200 let staré.

Na poli bylo celkem objeveno 118 mincí z karolínského období.

V Polsku byly až dosud objeveny pouze 3 mince tohoto typu.

Zdroje: livescience.com, dailymail.co.uk, archaeologicalnews.com