Detektorista objevil vzácný poklad 2 500 let starých šperků Lužické kultury

Łukasz Jabłoński hledal se svým detektorem kovů nedaleko polského Turobinu artefakty z první světové války, když narazil na soubor ozdob z doby bronzové. Pocházejí z let 550 – 400 př. n. l., tedy ze závěru Lužické kultury, jejíž byť i jednotlivé nálezy jsou v této části Polska extrémně vzácné.

Pan Jabłoński hledal koncem ledna na louce v Czernięczyně Poduchowém u Turobinu s povolením zemského úřadu pro ochranu památek v Lublinu. Když zaznamenal signál, vyhrabal z pod sněhové přikrývky a vykopal z asi 25 cm pod zemí třináct bronzových artefaktů. Nález ihned telefonicky ohlásil archeologické kanceláři v Zamośći spolu s fotografiemi a nálezovými okolnostmi; ještě téhož dne je odevzdal.

Nálezy zkoumali Dr. Józef Niedźwiedź, Dr. Konrad Grochecki a Wiesław Koman, M.Sc. Z analýzy artefaktů vyplývá, že se jedná o ozdoby lužické kultury z doby halštatské D (cca 550 - 400 př. n. l.). Nález je o to vzácnější, že ozdoby lužické kultury se v této oblasti nacházely jen velmi zřídka a jednalo se pouze o jednotlivé předměty nebo malé zlomky. Tyto artefakty mají pro archeology velký význam, zejména v souvislosti s analýzou osídlení lidí lužické kultury v regionu i celém Lublinsku.

Výrazným artefaktem souboru je kroucený půlkruhový nákrčník o průměru 13,5 cm vyrobený ze silného kulatého bronzového drátu o síle 6 mm, jehož oba konce jsou rozděleny a stočeny. Tordování je technika spočívající v obtáčení drátu kolem jeho osy. U bronzu je třeba být velmi opatrný, protože během procesu tvarování tvrdne. Proto se kov při kroucení opakovaně žíhá, aby se vzniklá pnutí odstranila a zabránilo se případnému poškození.

Poklad dále obsahoval masivní jehlici o délce 15,5 cm. Vyrobena byla z bronzového drátu čtyřbokého průřezu o síle 5 mm a velkým kotoučem ze spirálovitě stočeného drátu o průměru 7 cm, ale chyběl jí hrot. Další jehlice o délce 16,4 cm byla vyrobena z drátu o síle 4 mm s jemným vroubkováním na povrchu. Dochovala se vcelku i s kotoučem ze spirálovitě stočeného drátu o průměru 3 cm a ozdobným „uzlíkem“ o průměru 1 mm. Ve spodní části je očko pro připevnění ozdoby k oděvu.

Následoval fragmentárně dochovaný kruhový ozdobný štít (falera) o průměru 11,6 cm z tenkého bronzového plechu o síle 0,5 mm a ohnutým okrajem. Dále dvě kruhové náholeníky, každý o průměru 11,9 cm, vyrobené ze silného bronzového drátu o průměru 1 cm, se zašpičatělými, tupě zakončenými překrývajícími se konci a zdobením v podobě příčných zářezů.

V souboru byly také čtyři masivní zdobené náramky o průměru 7,5 cm a šířce 2,8 cm z poměrně silného bronzového drátu o síle 1,8 cm a tloušťce 0,8 cm v polovině oválného průřezu. S nimi další dva náramky o průměru 7 cm, vyrobené z plochého bronzového drátu o šířce 1,4 cm a tloušťce 0,5 cm se zřetelně obroušenými a překrývajícími se konci. Jeden s výzdobou v podobě naříznuté rybí kosti a příčných linií, druhý bez výzdoby. A nakonec zlomek ozdobného trubkovitého hrotu o délce 12 cm a průměru 0,5 cm, s průměrem otvoru 0,4 cm vyrobený z bronzového plechu o tloušťce cca 1 mm a po celé ploše zdobený rýhováním.

Popsané artefakty byly oficiálně předány Zemskému muzeu v Biłgoraji, kde je poklad nyní konzervován a studován. Místo nálezu bylo až dosud utajováno, archeologové je stále zkoumají. V minulých dnech byly provedeny sondážní výkopy a prohledávání lokality za pomocí detektorů kovů. Výsledky této akce budou zveřejněny po jejich vyhodnocení.

Roman Němec

Zdroje: wkz.lublin.pl, heritagedaily.com, tvn24.pl