Krásný pohled, přímo to chytá za srdcev idět takovýhle depůtek římánků pěkně pohromadě a nemusetje roky vyzobávat z políčka po jednom ,ovšem tohle čistit,kdoto zná a zažil, ví cotoje za fušku, tuhle zelenou krustu dosta tpryč, zvláště z písmenen na opisech, ale pokud půjde většinou o denáry z 1. a 2. stol. n. l. ty jsou ještě z kvalitního A g a něco drsnější kyselé chemie při čištění snesou,na rozdíl od mědí šizených antoniniánů ze 3. stol n.l., které se div nerozpdají a v depotu by asi skončiy jako neděitelná zelená hrouda
Detektorista objevil 1 700 let starý poklad římských stříbrných mincí
Kategorie: Mincovnictví - Numismatika , Poklady , Nálezy nejenom s detektorem kovů ve východní Evropě
Amatérský hledač s detektorem kovů narazil na unikátní mincovní poklad u města Padea v rumunském okrese Dolj asi 150 km západně od Bukurešti při rumunsko-bulharské hranici. Depot obsahoval 1168 stříbrných římských mincí ze třetího století, kdy byla oblast zmítána těžkými boji.
Podle odborníků se jedná o největší mincovní soubor objevený v kraji za posledních 60 let. Uložen byl ve třetím století, kdy zde vrcholila celá řada konfliktů. Dnešní Rumunsko bylo ve starověku známé jako Dacia, primárně bylo obydleno Dáky. Společnost se tehdy dělila na vyšší vrstvy – kněží se šlechtou a nižší stavy – vojáky, řemeslníky a zemědělce. Dákové a Římané spolu soupeřili od roku 100 př. n. l. až do prvního století našeho letopočtu.
Po táhlých opakovaných konfliktech dosáhli Římané v roce 88 n. l. rozhodujícího vítězství, čímž se Dacie stala hraničním regionem Římské říše. Kraj Dolj byl součástí Dacie těsně při jejích hranicích, kde byla situace neustále napjatá a trvale nejistá, krom jiného pro řadu barbarských vpádů. Římané zde proto vybudovali soustavu pevností, strážních věží a opevnění napříč regionem jako součást systému obrany hranic. Někdy mezi lety 270 – 275 našeho letopočtu římští vojáci na příkaz císaře Aureliana Dacii opustili, aby bránili jiná, tehdy pro Řím důležitější území.
„Nalezené římské mince se zde zcela běžně používaly,“ řekl Radu Dumitrescu, odborník z muzea Oltenia. „Byly pravděpodobně uloženy v průběhu ničivých konfliktů ve třetím století,“ dodal s tím, že možná právě v této neklidné době kdosi mince uložil. Snad vojáci, kteří sloužili na hranicích nebo místní obyvatelé, kteří je uložili ve strachu před dalším hrozícím konfliktem.
Odborníci nyní mince vyčistí a stanoví jejich hodnotu. Poté budou uchovány v muzeu: „Hodnota archeologického objevu bude stanovena na základě důkladného řízení. Na konci hodnocení podnikneme kroky k uchování celého pokladu,“ doplnil předseda rady hrabství Dolj Cosmin Vasile.
Roman Němec
Zdroje: newsrnd.com, jurnaldeoltenia.ro, miamiherald.com
Článek je zařazen v kategoriích:
- Archiv článků > Mincovnictví - Numismatika
- Archiv článků > Poklady
- Archiv článků > Archeologie a nálezy detektory > Nálezy detektory kovů a záchranné výzkumy v zahraničí > Nálezy nejenom s detektorem kovů ve východní Evropě
Komentáře
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.