Detektorista našel výjimečný zlatý prsten z 5. stol., odkazuje na dosud neznámé knížectví

Za pomoci detektorů kovů byl v jutském Emmerlevu objeven velmi vzácný, 1 500 let starý zlatý merovejský prsten z dvadvacetikarátového zlata. Je odkazem na germánskou mytologii a špičkovou franskou řemeslnou kvalitu. Prsten naznačuje spojení s dosud neznámou knížecí rodinou v jihozápadním Jutsku.

Když devětatřicetiletý Lars Nielsen objevil velký zlatý prsten s červeným polodrahokamem, uvědomil si, že se mu podařil životní nález. Přesto šperk skrývá příběh, který je mnohem větší, než si kdy dovedl představit: „„Byl jsem tak nadšený a ohromen, že jsem stěží mohl něco říct, a to mě obvykle nijak necharakterizuje. Ale bezesporu je to zatím můj nejlepší nález. Jsem velmi hrdý a poctěn, že mohu přispět kouskem do naší společné historie jak na místní, tak na národní úrovni,“ popisoval šťastný nálezce.

Prsten je osazen červeným polodrahokamem, vybaven zlatými spirálami (rohy?) na spodní straně a granulovaným zdobením s trojlístky na přechodu mezi prstenem a objímkou kamene. Pro germánské národy představoval almandinový granát symbol moci. Spirály a kuličkové zdobení jsou charakteristické pro nejvyšší kvalitu franské výroby. Šperky a prsteny tohoto typu nosila výhradně elita merovejské dynastie.

„Zlatý prsten nejenže odhaluje možnou novou knížecí rodinu v Emmerlevu, ale také spojuje oblast s jedním z největších evropských mocenských center doby železné. Prsten je pravděpodobně dámský a mohl patřit princově dceři, která byla provdána za knížete v Emmerlevu. Zlato bylo obvykle vyhrazeno pro diplomatické dary, “ uvedla kurátorka Národního muzea Dánska Kirstine Pommergaardová.

Prsten pochází z 5.–6. století. Byl nalezen pouhých 10 kilometrů od místa nálezu unikátních zlatých rohů ze 4. století a dva kilometry od prstencového valu Trælbanken z prvního století, který mohl v době zlatého prstenu stále ještě fungovat: „Značné množství velkých nálezů v okolí vykresluje obraz mocenské elity, která této oblasti vládla možná stovky let,“ domnívá se Anders Hartvig z Muzea Sønderjylland.

Archeologové nevěří, že prsten byl jednoduše ztracen např. během obchodní cesty. Jednak byly ve stejné oblasti nalezeny další předměty – z těch cennějších zejména dvě zlaté a sedm stříbrných mincí či fríská soustružená keramika, které potvrzují kontakt s oblastí Merovejců, pravděpodobně prostřednictvím spojenců ve Frísku. A navíc je prsten osazen červeným polodrahokamem, který je u Seveřanů známým symbolem moci, zatímco zlaté prsteny elitních Merovejců bývaly obvykle osazeny mincemi nebo plaketou ve stylu pečetního prstenu. Vše naznačuje, že prsten měl sloužit jako symbol moci v severských zemích.

V Emmerlevu bylo celkem nalezeno téměř tisíc starověkých a středověkých artefaktů (zlaté a stříbrné obchodní mince, textilie, keramika), což dokazuje, že zde po staletí probíhal rušný mezinárodní obchod. Obchodní stanice Ribe byla jen 50 km severně od Emmerlev, důležité zastávky v lukrativní obchodní síti Waddenského moře.

Právě místní dánská historie je podle Larse Nielsena nejzajímavějším aspektem objevu prstenu, jehož repliku nechal vytvořit a daroval své ženě jako vánoční dárek. „Snad se bude dědit v rodině, které se v budoucnu podaří identifikovat, kde byl nalezen, a předložit Národnímu muzeu dopis, který popíše zvláštní historii a význam prstenu. Takže tímto způsobem se to v naší rodině udrží,“ dodal závěrem nálezce.

Roman Němec

Zdroje: natmus.dk, thehistoryblog.com, via.ritzau.dk