Detektorista našel extrémně vzácné zlaté mince z období černé smrti

Dvě unikátní středověké zlaté mince z poloviny 14. století byly objeveny za pomoci detektoru kovů poblíž města Reepham v Norfolk County už v říjnu 2019, nicméně archeologové ze služby PAS nález prezentovali až po jeho vyhodnocení tento týden. Jedná se o vzácné ražby Eduarda III. z krutých časů, kdy Evropu decimovala morová epidemie. V anglických sbírkách existují pouze 3 podobné exempláře.
Nejzajímavější z obou mincí je půlflorin (také známý jako „leopardí mince), který byl ražen od ledna do července roku 1344. Tato mince byla však považována za „nevyhovující“, protože poplatky mincovně byly příliš vysoké a hodnota přidělená leopardím mincím nadhodnocovala zlato oproti stříbru. Eduard III. se to později pokusil napravit zavedením nové měny. Mince vydával od července 1344 do roku 1351, kdy byla ražena druhá z mincí detektorového nálezu. Tato mince je známa jako „zlatý šlechtic“. Vážila téměř 8 gramů, což je více než dvojnásobek leopardí mince s hmotností 3,5 gramů.
„Zdá se pravděpodobné, že obě mince se do země dostaly současně – buď jako ztráta nebo součást ukrytého pokladu,“ uvádí se v prohlášení PAS spravovaného Britským muzeem. Mince byly přehnuty na poloviny, ale jinak jsou v dobrém stavu, s drobnými oděrkami, které byly pravděpodobně způsobeny zemědělskou činností. Leopardí mince má 23 karátů, tedy velmi čisté, 96% zlato. 
„Objev leopardí mince je obzvláště pozoruhodný, vzhledem k tomu, že těchto mincí bylo raženo skutečně velmi málo a téměř žádné se dodnes nezachovaly,“ řekla pro BBC styčná důstojnice PAS Helen Geakeová. „Ve veřejných muzeích existují dnes jen tři podobné exempláře. Kdokoli vlastnil tyto dvě mince, patřil do vrcholné společnosti,“ dodala. „V té době se hodnota mincí rovnala dnešním 12 000 britských liber (tedy asi 356 000 korun – pozn. aut.). Po Normanských výbojích v 11. století byly v Anglii jedinými mincemi stříbrné haléře. Později se Eduard III. rozhodl znovu zavést první zlaté mince od konce anglosaské éry – nikdo neví proč.“

Nová měna Eduarda III. se však u veřejnosti neuchytila. Možná proto, že jedna haléřová mince byla ekvivalentem denní mzdy. Zřejmě je používalo jen málo lidí, protože jejich nominální hodnoty byly příliš vysoké. Nicméně, nová zjištění ukazují, že leopardí mince byly v oběhu déle, než se dříve myslelo. Jednou z možností může být fakt, že černá smrt přišla do Anglie koncem 40. let 14. století a zabila nejméně třetinu populace. Pravděpodobně v té době zlaté mince představovaly jakousi investici na horší časy a nebylo moudré se jich zbavovat, ani úřady je z oběhu nestahovaly.
Pokud koroner posoudí nález jako poklad – dle podmínek zákona o pokladech z roku 1996 pravděpodobně ano (nález starší 300 let, drahý kov, více než jedna mince), pak stanoví tržní hodnotu mincí, kterou si rozdělí nálezce s majitelem pozemku. Odměna se může vyšplhat skutečně velmi vysoko – leopardí mince je považována za ražbu národního významu. Podobná byla na londýnské aukci ohodnocena v roce 2015 na částku 61 500 dolarů – při tehdejším kurzu asi 1,5 milionu korun.

Roman Němec

Leopardí mince z londýnksé aukce v roce 2015 s hodnotou 1,3 milionů korun

Zdroje: livescience.com, bbc.com, thetimes.co.uk