Děkuji ti krajino - hledačský příběh

Kategorie: Co se jinam nevešlo

Utíkám k Tobě a ty mě nikdy neodmítneš. Objímáš mě svou náručí ze stromů, všech těch vůní, zpěvu všemožného ptactva, šelestem větru v korunách stromů. Obejmeš mě při každém mém útěku z betonové džungle. Bloudím tebou. Ptám se Tě, a ty mi tak trpělivě odpovídáš a provádíš mě sama sebou.
Je přenádherný dubnový podvečer. Sedím na okraji lesa a sleduji, jak nad Tebou pomalu zapadá slunce. Lehnu si zády do trávy, založím ruce za hlavu a zavřu oči.

Slyším, jak klape mlýnské kolo Hettovského mlýna, zatímco pan mlynář německy kleje, pobíhá okolo mlýnského rybníku a hledá víčko od jeho oblíbené fajfky. Vidím mlynářského čeledína, jak marně na kraji cesty, hledá svůj ztracený krejcar, na který se celý den tolik nadřel. Slyším v dáli dunění bomb a neutichající střelbu z flaků, jejíž zvuky se odráží od úpatí kopců Českého středohoří, a která letní nebe barví jak tisíce kapek z černého inkoustu. Z nebe nade mnou zní dusot téměř pěti tisíců zoufalých koní z motorů Pratt & Whitney, kteří by tak chtěli utéct ze své hořící plechové stáje. Záblesk. Výbuch. Výbuch, po kterém vzlétnou desítky vyplašených ptáků z korun stromů. A pak najednou nastane ticho. Ticho jako je právě teď. Dusot mechanických koní utichnul. Už se nevrátí do San Giovanni, stejně jako se s nimi nevrátí domů tři chlapi z deseti, kteří byli 21.7.1944 na palubě Consolidated B24-G „Final Approach“.

Otevřu oči a na horizontu už slunce pomalu mizí za hradbu z Krušných hor. Zvednu se z trávy a postavím se na kus země, který všechny ty příběhy napříč staletími spojuje. Vyndám ještě foťák, natočím směrem k západu slunce a zmáčknu spoušť. Zabalím si, hodím si detík přes rameno, a pak se pomalou chůzí vydám směrem k autu. V kapse mi o sebe cinká víčko, krejcárek a kus ohořelého duralového plíšku s vyraženými písmeny: NAA.
Myslím na Vás pane mlynáři, čeledíne, pane Finley, pane Gaalswyk, pane Polinsky. A děkuji Ti krajino! Děkuji Ti za to, že jsi mě dnes opět tak vroucně přijala a tolik mi toho pověděla o těch, kteří Tebou šli přede mnou.
 

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

pěkný ;-)

Citlivých duší není nikdy dost :-) Díky za počtení.

palec nahoru

Moc hezké!!!!!!!!!

Poezie duše detektoráře, netřeba komentu. :-)

Totok můžu. Díky. Moc pěkné :-)

Kdykoliv narazím na drobnost která má své nejlepší za sebou.V hlavě se mě vždy rodí obraz co znamenala pro majitele.Zda brečel když ztratil vydělaný peníz.Zda klel když si šlápl při orbě na fajfku.Či zda prchal když ztratil knoflík z uniformy......a to pak jede fantazie naplno.Jen v ruce není ani papír ani diktafon.

Děkuji Vám moc za všechny ty krásné reakce ! :) Byl to výjmečný a přenádherný podvečer..:)

:-O krásné čteníčko!!!

;-) mám to hodně podobně

Parádní článek,krásné čtení. ;-) :-)

Tak pro mě je veliká výhra už jen to, že se v tom nějak dokážete najít. Že tu nejsem za exota. To mě opravdu upřímně hřeje. :) Ani nevíte jakou mi děláte radost :)

Super,jak píše jezevec ;-) chtěl jsem číst dááálll :-D ;-)

Moc pěkné - díky za příběh !

Pre mna výťaz! Píš píš píš

Pokud se bude dávat hlas zatím u mne vedeš.

Díky za hlasy :) TOP 3 by byl pro mě děsnej úspěch :) Já totiž od střední nic pořádného nenapsal a to už máš tak... 15let.. tak až si zas jednou dám na okraji lesa sraz s můzou, tak se určitě podělím :) Děkuji :-)

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru