České Tolary I

ČESKÉ TOLARY I.

Těsně před rokem 1520 začala Šlikovská hrabata ve své soukromé mincovně v Jáchymově, razit po vzoru saských a tyrolských guldenů nový druh velkých stříbrných mincí. Název pro český „Tolar“ a německý „Thaler“ byl odvozen od „Joachimsthalergulden“ a zdá se, že se jednalo o správnou volbu, protože tento název se udržel v rozličných zemích v různých formách až dodnes.
Svou větší plochou (až 44 cm) dal tolar nové možnosti výtvarnému projevu na českých mincích. Právní povaha mince si ovšem od doby grošové žádala vlastně jen nové ztvárnění representativních obrazů, znaku vydavatele mince a jeho podoby, nebo znaku státu a země.
Jednou z novinek na českých tolarech jsou znaky mincmistra nebo vardajna (druhého úředníka mincovny), odpovědných za ražbu a jakost mincí. Od r. 1511 se objevují na českých mincích i letopočty.

ŠLIKOVSKÝ DVOUTOLAR

Šlikovský dvoutolar z r. 1520, který byl ražen v Jáchymovské mincovně, je vůbec prvním českým dvoutolarem. Na líci má v hladkém, místy přerušovaném a perličkovém, nahoře korunkou lva přerušeném kruhu obraz mohutného českého lva, vyznačujícího se již v časně renesančním podání bohatou kresbou, hlavně hřívy a ocasu, usilující o největší plnost vnitřního pole mince.
Křížek v prvé smyčce dvojího ocasu, stejný jako rozdělovací znaménko v opisu, je značkou některého z prvních rudohorských medailérů v Jáchymově, kde právě ve stejné době vznikala i charakteristická náboženská medaile, jejíž rytci byli většinou i tvůrci tolarových razidel.

CHARAKTERISTIKA

Vnější kruh je dvojitý hladký, a z útlého vavřínového věnce.
Materiál: stříbro, 43x44 mm, 58.42g (SBÍRKA NÁRODNÍHO MUZEA)

Poté co nastoupil k vládě Ferdinand I., prosadil nařízení, aby mincovna v Jáchymově vydávala mince, tolary a groše, jen královského rázu, tj. s obrazem krále, s jeho znakem a plným titulem. Titul habsburských vladařů je velmi složitý a vtěsnává se do opisů na mincích jen pomocí zkratek. Renesance, jejíž široký proud zachvátil tehdy i střední Evropu a vynutil si vytvoření velkého peněžního nominálu, vtiskla pak svůj ráz i mincovním obrazům.  Jejich prostá elegance je výsledkem působení vlivů velkých mistrů italské a německé medaile. Příbuznost vzniku a výroby medaile a mince dospívá v počátcích tolarové měny u nás svého vrcholu.

TOLAR FERDINANDA I. BEZ LETOPOČTU (1527- 1528)

Tento tolar je dílem mincmistra a rytce Utze Gebharta.
Na líci je v dvojitém-provazcovitém, nahoře přesunutém, a perličkovém- vnitřním kruhu poloviční postava krále vlevo. Má mladistvou tvář a je oděn v renesančním rytířském brnění s hlavními atributy své moci: korunou na hlavě a žezlem v pravé ruce. V levé ruce drží jílec meče a na prsou má řád zlatého rouna. Portrét králův, který působí svou klidnou majestátností, je příbuzný mincovním obrazům v Hallu (Inntal) a ovlivněn ranými medailérskými díly německé renesance.

Na rubu se nachází dvojitý vnitřní provazcovitý kruh ze sekaných perliček. Dále pak pod korunou čtvrcený, po stranách dovnitř obloukovitě prohnutý štít se znaky česko- uherskými v jehož středu nalezneme štítek s rakousko- burgundským znakem. Prostá jednoduchost linií působící klidnou vznešeností, k ní přispívá i jasný, přehledný tvar renesančního písma.
CHARAKTERISTIKA
Vnější kruh je ze sekaných perliček.
Materiál: stříbro, 41 mm, 29.095 g

I tolarová razidla byla až do zavedení mincovních válců puncována. Také jejich punci tvořily vždy větší část obrazu: celou hlavu, paži nebo ruku, křídlo nebo ocas orla. Chybným ražením některého puncu do matice byl obraz mnohdy škaredě deformován.

KLADSKÝ TOLAR JANA Z PERNŠTEJNA (z. r. 1540)

Výnosný příklad šlikovské ražby v Jáchymově se snažili napodobit i jiní mocní feudálové, jimž samostatné mincování bylo znakem přináležitosti k nejvybranější rodové skupině šlechty. Jan z Pernštejna, v letech 1537-1547 pán na Kladsku, razil tam vzácné dukáty, tolary a jejich díly, na jejichž líci neznámý vratislavský řezač želez podle neznámého návrhu vkusně umístil do vnitřního perličkového kruhu mezi bohatou výzdobu stylisovaných lupenitých motivů dva spojené štíty se znaky. Vpravo je pernštejnská zubří hlava ve velmi působivém plastickém podání, vlevo dva kladské pruhy. Celek patří k nejúčinnějším mincovním obrazům tolarové doby.

Na rubu je v perličkovém kruhu vyražen znak českého království, k němuž tehdy hrabství kladské patřilo, dvouocasý lev, kráčející vpravo. I tato renesančně bohatá, hybná kresba, originálně řešená v podrobnostech hlavy, těla a zvláště ocasu lva, je prací jménem nám neznámého vratislavského rytce. V třásních hřívy je ukryt dosud nepovšimnutý nápis v gotické majuskuli: GLAC, umístěný obráceně.

CHARAKTERISTIKA
Vnější kruh je ze sekaných perliček.
Materiál: stříbro, 40 mm, 28.55 g

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ…
Nohejlová- Prátová, E. : KRÁSA ČESKÉ MINCE