Celá, funkční, mega bronzová rolnička nalezená detektorem kovů

Ahoj všem,
tak příprava na služebku do kolébky husitství, jižních Čech, ukončena. Kufr auta naplněn materiálem do trojnásobku jeho maxima a už jen poslední věc. Vzít Žeryka? Beru to jako s kondomem. Lepší ho mít a nepoužít, než ho nemít a chtít ho použít. Žeryku nasedat! Ve finále se mi podařilo k večeru vyšetřit dvě hodinky a tak první pokosená louka mezi Protivínem a Pískem se stala mým cílem. Po třiceti minutách docházím k názoru, že je to na určité věci všude stejný. Komáři, bzikavky dešťové*, víčka, alobaly, volské podkovy, knoflíky ... . No, ale chvíli na to vytáhnu z pětadvaceti čísel mega rolničku. Takovou jsem u nás na Skutečsku ještě nenašel. Slušný macek. Je celá, funkční a nádherná.

průměr: 41,44 mm
výška s ouškem: 50,23 mm
váha: Leuchtturm
hmotnost: 76,43g
zdobení: obě poloviny zdobeny rozetou_sluneční květinu (slunečnice, gazánie)
materiál: bronz + železná kulička jako volné srdce
předpoklad ztráty: z krku hovězího dobytka, nebo z koňského postroje či sedla
datace: dle mě 16. – 17. století

Rolničky.
Patří do skupiny samozvučných hudebních nástrojů tzv. idiofonů, kterým vévodí zvony. A u nich to také vše začalo a to už v období starší doby bronzové v Číně. Uzavření zvonu s volným srdcem na sebe nenechalo dlouho čekat a v té chvíli se nám zrodila rolnička_duté chrastítko.
Rolničky sloužily jako signalizační, varovný či hudební nástroj, talisman pro ochranu před vzdušnými démony, ozdobný závěsek, hračka, u šamanů a čarodějů k rituálně magickým účelům, při liturgii k zvonění během mše.

Zavěšovaly se na oděv od čepců po špičky bot, na náhrdelník, prsten, nebo diadém, koňské postroje a jezdecká sedla, v sokolnictví na nohy dravců, v pastevectví na krky ovcí, koz, krav, prasat, pastýřských a loveckých psů a domácích mazlíčků.

Rolničkové bum na oděvech začíná koncem 12. století a to hlavně u vyšší vrstvy. V Německu se jejich nošení tak rozšířilo, že to vedlo až k vydávání zákazů či omezení jejich nošení. O jejich oblibě v používání výstižně hovoří německé přísloví. ,,Kde jsou páni, tam zvoní rolničky (zvonky)‘‘ Ve 14. století ve Florencii a Mantově musely být zvonečkem (rolničkou) na klobouku označeny nevěstky. Na čepkách a ošacení je nosívali blázni, dvorní šašci, kejklíři, cikáni, akrobaté, herci, baviči, potulní muzikanti, ale i malomocní.

Nejstarší rolničky nalezené u nás, které jsem dohledal, jsou z bronzových depotů z období pozdní doby bronzové (+/- 1000 až 800 B.C.) Poté následuje nález z pozdního období doby halštatské. U těchto nálezů se domnívám, že byly vytvořeny kreativitou kovolitců inspirovaných přírodou, třeba makovicí, než že by se třeba nějaký bronzák Marco Polo vydal na kavalírskou cestu na východ a zpět. Při archeologickém výzkumu oppida Závist u Prahy byly nalezeny dvě rolničky. První publikovaná bez datace roku 1978 a druhá roku 1995. U ní jsem se dočetl, že je zřejmě nedopatřením určená jako laténský amulet z 2. - 1.století B.C.. Oba nálezy by mohly souviset s raným středověkem, jelikož u severovýchodní části u brány A bylo odkryto 14 slovanských hrobů z přelomu 9. – 10. století. Ty naše ,,standardní‘‘ rolničky se začínají objevovat ještě před vznikem Velké Moravy a přišly k nám z uherské oblasti, ze smíšené avarsko-slovanské kultury, kam je zanesli východní nomádi.

Nejčastějším materiálem, z kterého jsou vyrobeny, je bronz, mosaz, železo, ovšem velmi cenění dravci měli rolničku ze zlata. Rozměrově se nejčastěji pohybují v průměru od 20 do 40 mm, ale jsou samozřejmě menší i větší exempláře. Tvar převládá kulovitý. Mohou být i vejčité, hruškovité či soudkovité. Mívají jednu nebo dvě štěrbiny, které mohou být zakončeny kruhovým otvorem a jejich velikost má vliv na výšku tónu, který rolnička vydává. Jádro, volné srdce je nejčastěji kovové. Zřídka je z kamene či pálené hlíny. Motivem ke zdobení jsou použity rýhy, rozety, rybí šupiny, ale často jsou hladké a bez výzdoby.

S pozdravem Martin

* hovada

Literatura a obrazová příloha:
Encyklopedie pravěkých pokladů v Čechách_Lubor Smejtek, Michal Lutovský, Jiří Militký
Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku_Michal Lutovský
České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I., II._Zdeněk Měřínský
Slované v Čechách_Magdaléna Beranová, Michal Lutovský
Podoba středověkého šperku na základě jihomoravských nálezů_ Věra Šlancarová
Závěsky v době halštatské na Moravě_Bravencová Renáta
Nové nálezy bronzových rolniček v jižních Čechách_Jaroslav Polách
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Conrad_Laib_-_Kreuzigung_Christi_-_4919_-_Kunsthistorisches_Museum.jpg
https://www.lovecpokladu.cz/home/hallstatt-8112
https://www.ukdfd.co.uk/pages/crotal-bells.html
https://www.kdelovit.cz/cz/clanky/historie-sokolnictvi/sokolnicke-motivy-a-sokolnictvi-v-evrope-v-15-16-stoleti
Národní muzeum