Bývalý policista objevil 2 150 let staré stříbrné mince v hodnotě přes půl milionu korun

Nedaleko rumunské vsi Radomiresti byl nalezen poklad 68 stříbrných mincí z období mezi lety 158  - 150 př. n. l. Za pomoci detektoru kovů je 13. března objevil policejní důstojník ve výslužbě, dnes amatérský detektorista a spolupracovník okresního muzea. Podle odborníků bude nálezce za příkladný postup odměněn.
Stříbrné mince původně uložené v keramické nádobě našel na vlastních pozemcích Paul Durcă z obce Slatina, který jakožto jeden ze 40 dobrovolníků okresního muzea vlastní povolení k užívání detektoru kovů mimo archeologické lokality. Nález týž den ohlásil muzeu a předal policejnímu oddělení v obci Dăneasa. Následně je převzalo ministerstvo kultury, pod kterým proběhne jejich konzervace a ocenění.

„Nejprve jsem nevěděl, o co jde, protože podobný signál obvykle znamená zátku od piva. Ale rozhodl jsem se kopat a první mince se začaly objevovat. Když jsem napočítal asi 20 mincí, další výkopy jsem zastavil a zavolal úřadům,“ napsal dosud nepříliš zkušený detektorista na Facebooku a dodal, že kromě šachů a včelaření je hledání s detektorem kovů jedním z hlavních jeho koníčků: „O detekci kovů chci teď mluvit – je mým nejnovějším a rozhodně největším koníčkem. Je to má oblíbená zábava. Toho dne bylo třináctého, byla se mnou Fortuna a všichni bohové štěstí. Vykopal jsem 68 mincí z 2. století. Díky, Pane!“

Historička Laurenţiu Guţică Florescu popsala mince jako tetradrachmy emitované provincií Makedonia Prima (první, jižní část makedonské provincie): „Mince mají hmotnost 17 gramů a průměr 33 milimetrů. Hrály významnou roli v oběhu peněz na Balkánském poloostrově a na severu Dunaje. Tyto tetradrachmy byly raženy poté, co v Makedonii zavedl měnový systém Alexandr Veliký. Jedná se o několik různých ražeb a motivů. Na jedné z mincí je vyobrazena bohyně Artemis Tauropolos. Podobné mince byly objeveny také na Balkáně a v oblasti Transylvánie,“ vysvětlovala bývala ředitelka muzea v okresním městě Olt.

Odborníci soudí, že za každou z mincí by mohl nálezce na černím trhu získat až 320 Eur (celkem tedy více než půl milionu korun). Protože je ale odevzdal a navíc postupoval v souladu se zákonem, mohl by po jejich odborném ocenění získat odměnu rovnající se až 45 % hodnoty pokladu: „Detektorista bude odměněn místním úřadem podřízeným muzeu, které má mince ve správě. Autoři náhodných objevů mají nárok na peněžitou odměnu ve výši 30 % z hodnoty nálezu. A v případě výjimečného objevu dalších 15 %,“ doplnila muzeografka Denissa Guţică-Florescu.

Řecká přítomnost na území dnešního Rumunska sahá až ke kolonii a obchodní stanici založené v Dobrudži počínaje 7. stoletím před naším letopočtem. I když byly tyto kolonie vždycky cílem dáckých výpadů a snadno narušitelné politickými změnami sousedních kmenových náčelníků, až do konce 1. století před naším letopočtem prosperovaly. Bezprostředně poté a po následující staletí byly novými římskými pány zbaveny privilegií a následovaly Impérium do mnoha let krizí. Ve středověku pak řecky mluvící Byzantská říše udržovala kulturní nadvládu nad těmito zeměmi prakticky až do jejího zániku.

Roman Němec