Byla objevena první kompletní římská psací souprava

V tureckém Istanbulu se našla římská psací sada z pozdního římského období. Jedná se o první dochovanou kompletní psací soupravu s mělkou miskou, miniaturním kalamářem ve tvaru amfory a kostěným perem, které dosud nese stopy červeného inkoustu. Ten byl užíván výhradně státními úředníky a dvořany.

Asi 1600 let stará psací sada byla nalezena při vykopávkách archeologického naleziště Bathonea na istanbulském předměstí Küçükçekmece. Analýza kostěného pera odhalila stopy červeného a černého inkoustu. Červený inkoust ve Východořímské říši používali výhradně státní úředníci. Podle odborníků sadu mohl také vlastnit některý z vysoce postavených obchodníků. S ohledem na nízkou gramotnost tehdejších obyvatel se jedná o nález o to vzácnější.

Starověké řecké přístavní město Bathonea bylo založeno ve 2. století před naším letopočtem na březích Marmarského moře. Jeho ruiny byly prvně zkoumány již ve 30. letech 20. století, znovu objeveny byly v roce 2007 při snížené hladině jezera Küçükçekmece. V roce 2009 zde archeologové objevili dva přístavy, kanály z velkých kamenných bloků, široké dlážděné ulice, řecký chrám, byzantský kostel, raně křesťanský hřbitov, otevřenou vodní nádrž či komplex budov, který tvořil zřejmě palác nebo honosné sídlo – villu.

Velká část artefaktů pochází ze 4. – 6. století. Není jasné, jak Bathonea souvisí s asi 30 km vzdálenou Konstantinopolí, která vznikla právě v této době. Mohlo se jednat o satelitní přístav obsluhující část masivní námořní dopravy do hlavního města, nebo chráněný přístav pro císařskou flotilu. Jezero zde bylo dostatečně hluboké i pro největší lodě.

V průběhu vykopávek našli archeologové také stopy po zemětřesení, které způsobilo kolaps slavné kupole Hagia Sophia v roce 557. Dodnes stojící dóm přetrpěl v průběhu staletí několik přírodních katastrof i lidských zásahů. Křesťanský chrám Svaté Moudrosti vydržel sloužit až do roku 1453, kdy se stal po osmanském odbytí Konstantitonopole mešitou. Celých tisíc let od konce starověku až do pozdního středověku byla největší katedrálou světa. Ve 30. letech se z ní stalo muzeum. Od roku 2020 se v ní opět konají bohoslužby, je na seznamu památek UNESCO.

Vykopávky v Bathonea vede ministerstvo kultury a cestovního ruchu s Univerzitou Kocaeli pod dohledem jejího archeologa Sengula Aydingüna.

Roman Němec

Zdroje: thehistoryblog.com, aa.com.tr

Kalamář ve tvaru amfory

Kompletní psací sada s miskou, kalamářem a perem

Kostěné pero nese stopy černého a červeného (úřednického) inkoustu