Bronzový Meč

Je doba někdy okolo roku 1500 -1400 před naším letopočtem. Na březích jednoho velikého toku žije kmen lidí, co se tu usadil o pár set let dříve. Řeka přináší v kraji bohatou obživu a úrodné záplavové oblasti, díky řece zde fungoval také obchod, směnná činnost výrobků z bronzu kožešin a podobného ze severních oblastí. A v této době začíná i náš příběh.

Kmen lidí žijících na břehu řeky J...... nebyl ani malý ale ani velký. Vůdce kmene byl starý náčelník s tváří ošlehanou od mnohých větrů a zjizvenou z nespočetných bojů se sousedním severním loupeživým kmenem. Tento náčelník působyl jako vůdce kmene od doby co byl zvolen kmenovou radou starších před dlouhou dobou. Náčelník měl 2 syny. Oba to byly dobří a stateční bojovníci ale jeden již před lety padl v boji po boku svého otce v boji proti severnímu kmeni. Tehdy to bylo vítězství vykoupené spoustou krve ale přineslo dobu míru bez bojů, aspoň do této doby. Jeho druhý syn byl také dobrý bojovník ale moc často uvažoval o moci jenž by chtěl pro svoji potřebu získat, aby mohl vládnout kmeni místo svého otce. Byl žízniv po krvi nepřátel ostatních kmenů.

Doba pokoje a míru neměla mít dlouhého trvání i severní kmen se začínal vspamatovávat jak potupně musel z úrodné krajiny odtáhnout a na tu ostudnou porážku jejich lidu. Severní kmen se tiše a nepozorovaně snažil na severu získat náčelníky jiných kmenů na svoji stranu proti plenivé výpravě a očištění potupy z jejich neúspěchu. V této době k tomu mělo dojít. Náčelník a jeho syn a další 2 bojovníci se vydávají na cestu k dalekému brodu za kupci kteří by měli v tento čas projíždět zdejší krajinou. Mají na výměnu spoustu kožešin a chtějí se podívat na zboží kupců . K brodu je to několik dní a nocí. Někde na půli cesty se zase chýlí k večeru, muži rozdělávají oheň jsou na cestě již několik dní. Je večer tma nebe nad krajinou halí temné mraky. Nad ohněm se vznáší obláčky štiplavého dýmu.

Všichni spí syn náčelníka hlídá. Sedíc u ohně, dívajíc se upřeně do něj, na rudě žhnucí uhlíky v ruce držíc dýku jde konat. Potichu se připlíží k mužům, spícím na kožešinách, podřezává jim hrdlo jednomu po druhém v naprosté tichosti. Celí se chvěje potichu přistupuje k poslednímu třetímu z nic svému otci. Velikému náčelníkovy, dívá se naň upřeným lstivým pohledem s dýkou v ruce. Po ostří dýky teče čerstvá krev, krev jeho lidu na spod ostří se usazuje kapka pomale začíná mocnět a odlepuje se u čepele. Padá dolů na tvář náčelníka probouzí se a otevírá oči Kmen je můj!! zní když zasazuje otci ránu do srdce. Je konec syn sedí nad nehybným tělem svého otce. Neprojevuje zármutek ani smutek tváří se povznešeně až spokojeně.

Bere kožešiny a snáší je ke břehům řeky kde je zahrnuje náplavou, vrací se k tělům a dělá pár řezných ran po známkách boje také sobě na předloktí rukou a noze dělá také pár zářezů. Dívá se na otce bez náznaku života v tratolišti krve . Přemíšlí bere do rukou otcův bronzový meč a přes kámen ho zlomí na 3 díly aby se jeho duch nemohl vrátit a použít jeho zbraň proti němu při krvavé pomstě. Zanechává těla všech tří na místě a běží, běží 2 dny a 2 noci spátky ke kmeni. Zdrcen podává správu, jak se na cestě stali útokem zvědů severního kmene a nedokázaly se ubránit a on jediný přežil. Vybířá si 20 nejlepších bojovníků kmene a běží spátky k místu hrozné události. Za 2 dny jsou spět na místě berou mrtvé a jdou s nimy zpět ke kmeni doprovázeni nářkem a bědováním bojovníků. V kmeni je klid, ticho, pustou krajinou se nese bědování a nářek po dva dny než skončí obřad pohřbívání. Náčelník je pochovaný se všemi věci co by mohl potřebovat v příštím životě i se svým na 3 kusy zlomeným mečem nesoucím to zbabělství a podlost svého syna. Kmenová rada starších rozhoduje co dál.

Po několik dnů kolem rodového ohně sedí ti nejstarší a rozhodují o osudu dalšího náčelníka. Pokračuje rodová linie předchozího náčelníka. Syn dosáhl zradou a léčkou toho co chtěl, stal se novým náčelníkem kmene. Připravuje kmen na boj proti severu i když to bylo přece jen trochu jinak. Vede svůj lid do záhuby aniž by to věděl. Severní kmeny se už blíží jsou blíž než se zdá a jejich bohjovníků je několikrát víc než lidí celého jižního kmene. po 3500 letech jsme si tento příběh připoměly díky tomu že parta lidí šla přes toto místo a něco našla již tu žádný velký veletok není jen malá říčka a rodové ohniště prolíná asfaltový povrch nové silnice udál se tento příběh podobně? Toto svědectví nese už jen bronzový meč a to kolik krve prolil už nám asi nepoví ale i tak příběh za 3500 let žije a někdo si vspoměl vzpomene si někdo na nás zůstane vůbec něco po nás? Osud jižního kmene není jistý vyhrál? prohrál? Možná že lidé žijící v okolí mají tyto předky to už nám nikdo nepoví..... děkuji že jste si to přečetli Hartman HHB.o.s. ted už jsou věci tak kde mají své místo aby si tento příběh mohli připomenou i ostatní lidé Nálezy HHB a HALO

Zvětšit

meč

Zvětšit

 

Zvětšit

 

Zvětšit

 

Zvětšit

 

Zvětšit

 

Zvětšit

 

Zvětšit