BARIUM - Část první

Pro spojení partyzánských skupin s Londýnem byly za druhé světové války na území Československa vysazovány paravýsadky se speciálně vyškolenými vojáky bývalé československé armády. Jedním z výsadků, který byl shozen nad naším územím, byl paravýsadek Barium, kterému velel škpt. Josef Šandera. Byl vysazen v noci z 3. na 4. dubna 1944 a měli působit v severovýchodních čechách v prostoru Královéhradecka, Rychnovska a Žamberska.

Většina radiostanic byla ihned po shozu a po prvních vysílacích relacích zaregistrována a odposlouchávaná německými zpravodajskými službami. Zcela pochopitelnou snahou německých orgánů bylo tyto paraskupiny s vysílačkami zlikvidovat, případně je donutit ke spolupráci, k tzv. „protihře“

Přepis výpovědi parašutisty Tomáše Býčka (kr. jm. „Tomáš“ a „Olda)
Dne 3. dubna 1944 seskakujeme 23.15 u Vysoké nad Labem. Po seskoku všichni zdrávi. Rozhodujeme padáky a balící materiál vrhnouti do Labe. Žižka i já dvakrát odnášíme, zatím co škpt. Šandera připravil tlumoky se spojovacím materiálem. Během této práce nad námi prolétá vojenský stihač. Kolem třetí hodiny a třicáté minuty odcházíme s veškerým materiálem směrem na Holice, kde jsme se rozhodli vyhledat adresu Vohralík, obuvnický mistr ze Starých Holic. Přecházíme státní silnici a po rozdělení zaleháme v lese za Baští, kde očekáváme večera. Navrhuji zakopání poloviny spojovacího materiálu vzhledem k tomu, že máme každý zatížení přes 25kg. Škpt. Šandera nařizuje odnesení všeho materiálu. K ránu docházíme na silnici k Borohrádku na lesní průsek u Poběžovic a uleháme. V osm hodin se Šandera vydává hledat adresy Vohralík – Holice a Fidrhel – Dolní Roveň, doporučené ministrem Laušmanem. Vrací se, byv odmítnut jak Vohralíkem, tak Fidrhelem. Ztácíme důvěry v adresy a rozhodujeme se následovně: Žižka, který je český bratr a má známého českého faráře Reichla v Potštejně odchází na potštejn. Šandera a já se vracíme do Hradce vyhledat adresu F. Klazan, Hradec Králové – farářství. Zakopáváme veškerý materiál kromě jídla a rozcházíme se. Ráno zaleháváme u Borovnice v blízkosti Hradce a Šandera jde hledat adresu Klabana.

Dům nalezl, ale Klaban je v polepšovně. Nachází pouze paní a syna. Tito z počátku důvěřují, později po poradě s otcem ministra Němce se stávají opatrní a Klabanův syn doprovází Šanderu do lesa pro mne, kde s o pravdivosti naší přesvědčí. Jest přesvědčen a večer přivádí s sebou zahradníka Františka Němce, který nás ukládá v oplotí jeho zahradní boudy u trati. Klabanův syn nás žádá, abychom k nim již nechodili, neb jest pod kontrolou gestapa. Spíme po 4 dny opět pod střechou v promočených spacích pytlích. Druhý den přichází dcera pana Němce Růženka a vaří pro nás kávu a suší prádlo. Na Bílou sobotu pro nás opatřil Němec kola a odjíždíme do Vysokého Chvojna pro spojovací materiál. Zde zjišťujeme, že Vohralík (kontakt dovezeny z Británie přísně kontrolovaný, prověřený a vybíraný dopředu. Naše „hezká“ vlastnost! Pozn.aut.) již na nás udělal udání a četnictvo po nás pátrá. Rozhodujeme se podporovat Žižku. Odjíždíme do Potštejna a Šandera s Němcem opět doHradce. V Potštejně kazatel Reicherák není již živ, byl popraven gestapem, ale Žižka nachází zde faráře Zvěřinu, kterého rovněž osobně zná a je doporučen k Vilímkům do Častolovic, kde přespává a je opět odeslán do Slemena k Rohlenovi. Rohlena Žižku ukryl, obstaral jim úkryt v blízké hájnici a místo pro vysílačku u Lokajíčka v Rychnově.

Soudobá fotografie domu, kde byla ukryta vysílačka Marta a fotografie Františka Lokajíčka.

Rozhodujeme přesunout polovinu strojního materiálu (tj. vysílač Simandl a M5 přijímač) do Slemena. O Vzkříšení vyjíždíme, materiál šťastně nacházíme v lese u Poběžovic a odvážíme jej zpět přes Borohrádek, Kostelec n.O. do Slemena. Z důvodů bezpečnosti vrháme zaletované krabice do Orlice (pokud se toto děje stále v okolí Slemena, tak zmiňovaná řeka byla Kněžná. Pro Kněžnou hovoří jak místo dění, tak historik Josef Krám ve svém průvodci. Nicméně onen čin svržení bedny zaletované ještě v Anglii a obsahující mimo jiné vysílačku Marta byl osudový pro následný vývoj situace! Více dále…. Pozn.aut.) Přespáváme u Rohlenů a na Boží hod se vracíme zpět do Hradce k Němcům. Němec zatím nám opatřil byt u strážníka Míčanka v Novém Hradci, kde na Štěpána poprvé spíme. Druhý byt máme zajištěný u mechanika Bedřicha Marka na Pražském Předměstí, kde příští noc přespává Šandera a třetí u listonoše J. Lánského ze Svobodných Dvorů, kde přespím i já.

KONEC PRVNÍ ČÁSTI.

Wobber

Použitá literatura:
Emil Trojan: Tak přísahali… (partyzánský odboj v Orlických horách 1939 – 1945, rok vydání 2002
PhDr. Josef Krám: Kněženskorychnovský průvodce http://www.rychnovskypruvodce.info/

Artefakty z 2. světové války můžete hledat pomocí našich detektorů kovu.