Avatar Egtvedpigena, aneb: Dívka z doby bronzové promlouvá

V roce 1921 byl poblíž vesnice Egtved na jihovýchodě Dánska objeven hrob mladé ženy z doby bronzové. Našel jej farmář, když se probořil lopatou do její rakve při kopání pohřební mohyly. Rakev s ostatky byla později uložena v muzeu a nyní za pomoci nejnovějších metod 3D virtualizace „oživena“, aby co nejvíce přiblížila minulost návštěvníkům, na které promlouvá, mává a zdraví je.

Ostatky tzv. „Egtvedské dívky“ byly uloženy ve vydlabaném dubovém kmeni, který byl dendrochronologicky datován do roku 1 370 př. n. l. Dutina byla vystlaná hovězí kůží a vybavena pohřebními předměty, včetně březové nádoby s výbavou či urny s popelem asi pětiletého dítěte. Dívka na sobě měla jemnou vlněnou tuniku, šňůrovou sukni a pásek s velkou bronzovou kruhovou sponou.

Rakev, jemné vlněné oblečení a chlupy z hovězí kůže byly krásně zachovány, ale ze samotné „Egtvedské dívky“ zbyly jen její blonďaté vlasy, nějaké zuby, nehty, stopy kůže a mozkové hmoty. Zanechala po sobě také otisk svého těla na hovězí kůži. Pomocí analýzy izotopů stroncia odborníci určili, že se nenarodila, ani nevyrostla v Dánsku. Pocházela pravděpodobně z oblasti Černého lesa v jižním Německu a před svou smrtí žila v Dánsku jen zhruba rok.

Z pozůstatků a otisku těla byli vědci schopni určit, že jí bylo mezi 16 a 18 lety. Měla vlasy po ramena, opotřebované přední zuby a byla asi 160 – 165 cm vysoká. Do mohyly byla pohřbena v létě 1370 př. n. l. jako významná osoba. Na základě všech získaných informací výzkumníci z Národního muzea ve spolupráci s 3D umělci vytvořili jejího virtuálního avatara

Nejedná se o rekonstrukci obličeje z lebky, ta se bohužel nedochovala. Odstín pleti, rysy obličeje a barva očí jsou jen odhady. Jen asi 30 – 40 % virtualizace je založena na vědeckých informacích: „Víme, že byla pohřbena v letním dni, a proto jsme jí udělali lehké opálení. Analýzy jejích vlasů naznačují, že poslední část jejího života byla těžká. Byla po určitou dobu nemocná nebo hladová. Proto má pod očima slabé červené linky,“ říká vedoucí profesorka výzkumu Karin Margarita Freiová.

Navíc dostala do hrobu řadu věcí a darů, které také tvoří dílky do skládanky jejího života a osudu. Jedním z hrobových předmětů je např. malý hřeben: „Doba bronzová byla obdobím, kdy se lidé starali o to, jak vypadají. Upravovali si vlasy, muži se holili malými noži. Nebyli to nějací divoši, kteří běhali s blátem na hlavě a nemohli přijít na to, jak se umýt. I proto je Egtvedpigen také dobře upravená,“ sdělil vedoucí výzkumný pracovník Flemming Kaul.

Spolu s vývojáři a 3D umělci ji výzkumníci Národního muzea oživili jako digitálního člověka s hlasem a živými výrazy obličeje. Její tvář je vystavěna s pomocí nejnovější technologie, která se obvykle používá v počítačových hrách jako Fortnite a The Witcher nebo ve filmech jako Dune, Star Wars či The Mandalorian. Tato technologie se dříve v muzeu nepoužívala. Nyní pomáhá oživit a přiblížit minulost širokému publiku.

„Egtvedská dívka je důležitá pro naše kulturní dědictví, a proto je klíčové, abychom povědomí o ní neustále zvyšovali. Mnoho návštěvníků prochází kolem její rakve a pochybuje, zda tam skutečně leží, protože kosti se nedochovaly. Teď na sebe ale strhává pozornost. Zároveň je naší touhou vytvořit silnější spojení s minulostí a toho nejlépe dosáhnete, pokud se dokážete ztotožnit s osobou z minulosti. Nyní se můžete setkat tváří v tvář s Egtvedskou dívkou,“ doplnila editorka výstavy Mette Boritzová.

Video

Roman Němec

Zdroje: natmus.dk, thehistoryblog.com

březová nádobka

opasková přezka

rakev z dubového kmenu a výbava

Egtvedpigens