Archeologové za pomoci detektoru kovů objevili vzácný vikinský poklad

V roce 2019 byly ve švédském Viggbyholmu objeveny důkazy o 1 500 let staré farmě a pozdějším osídlení z raného až vrcholného středověku. Nedávno v jednom z mladších domů našli archeologové vzácný poklad vikinských stříbrných šperků a mincí, který dle jejich slov „překračuje všechna očekávání“
Areál o rozloze 8 000 m2 se nachází v široké pobřežní zátoce nedaleko Stockholmu. V posledních dvou letech zde probíhá intenzívní záchranný archeologický výzkum v rámci příprav na novou městskou výstavbu. V době železné zde bylo osídlení, které přetrvalo až do středověku. Začátkem letošního roku zde archeologové vykopali základy více než dvaceti tzv. „dlouhých domů“ postavených v pozdní době železné a raném středověku. Nejstarší je z roku 400 n. l., nejmladší zasahují do vikinského věku. Vedoucí prací Magnus Lindberg švédskému tisku řekl, že uvnitř jednoho z mladších domů objevili detektorem kovů nádobu s pokladem, „jaký se podaří jen jednou za život“.

Pod někdejší dřevěnou podlahou byla nalezen keramický hrnec se lněným pouzdrem, ve kterém se skrýval soubor vikinských stříbrných šperků ve skvělém stavu a výborné kvalitě – zejména zdobně kroucených náramků a náhrdelníků. Dále stříbrné mince z několika různých zemí – střední Evropy, Francie, Německa či Anglie a také pět arabských stříbrných mincí – dirhamů. Jedna ze stříbrných evropských mincí pochází z 10. století a byla ražena ve francouzském Rouenu. Podle profesora Jense Christiana Moesgaarda ze Stockholmské univerzity se jedná o velmi vzácnou minci, dosud známou jen ve dvou exemplářích.

„Když jsem artefakty začala jeden po druhém opatrně extrahovat, měla jsem tak neobyčejný pocit, obzvláště, když další prostě znovu a opět přicházely. Celkem se jednalo o osm vysoce kvalitních náramků a náhrdelníků v mimořádně dobré zachovalosti, přestože byly vyrobeny a uloženy téměř před tisíci lety. Vypadaly téměř jako úplně nové,“ popisovala okolnosti nálezu archeoložka Maria Lingströmová.

Podle odborníků jsou podobně složené stříbrné poklady uvnitř obytné budovy velmi neobvyklé. Významně to zvyšuje vzácnost nálezu. Domnívají se také, že zde „klasický výklad“ okolností uložení pokladu – tedy, že lidé v těžkých dobách své cennosti skrývali narychlo – je přinejmenším nejistý. V tomto případě byl poklad podle dr. Lindberga s největší pravděpodobností uložen v 11. století, nicméně existují „výmluvné známky toho, že byl poklad později vyjmut a následně opět uložen“.
Během vikinského období cestovali severští válečníci, obchodníci a diplomaté po celé Evropě. Avšak drtivou většinu populace tvořili zemědělci, kteří o podobných artefaktech mohli jen snít. Stříbro tehdy bylo „skutečnou měnou“ a za zboží se platilo stříbrem, především jeho zlomky. Při obchodním jednání bylo požadované množství stříbra jednoduše odseknuto z prutu. Nicméně tento nový objev představuje krásně zpracované vikinské stříbrné šperky. Mnoho jiných podobných vikinských nálezů bylo spíše votivního charakteru.

Důkazy o aktivitách Vikingů v zahraničí jsou do značné míry doloženy právě objevy stříbrných pokladů ze vzdálených oblastí. Je otázkou, proč byly na starodávném švédském statku nalezeny cizí mince. Možná nějaký cizinec zaplatil farmářům za jejich zboží stříbrem. Ale také se mohlo stát, že někteří z Viggbyholmu odhodili své motyky, aby vzali do rukou meče a vyrazili do zahraničí na letní útočné mise.

Roman Němec

Čištění a konzervace

Stříbrný poklad ve Viggbyholmu

Maria Lingströmová při vykopávkách jednoho z domů

Jedinečný poklad z vikinského období

Zdroje: arkeologerna.com, thevikingagearchive.com