Archeologové objevili unikátní paleolitické jeskynní umění – zřejmě nejvýznamnější v Evropě

V půl kilometru dlouhé jeskyni Cueva Dones poblíž Valencie ve Španělsku bylo objeveno přes 100 pravěkých hliněných maleb a rytin. Jsou staré nejméně 24 000 let a jedná se pravděpodobně o nejvýznamnější paleolitické jeskynní umělecké dílo tohoto typu v Evropě.

Jeskyně je dobře známou lokalitou na svahu strmého kaňonu u obce Millares, která je často navštěvována turisty i průzkumníky. Nicméně, až donedávna si nikdo paleolitických maleb v pětisetmetrové „galerii“ nevšiml. První vzrušující objev byl učiněn teprve výzkumníky z univerzit v Zaragoze a Alicante ve spolupráci s Univerzitou v Southampton v červnu 2021. Hlavní průzkum proběhl letos, přičemž identifikoval místo jako významnou paleolitickou uměleckou svatyni.

„Když jsme viděli prvního malovaného zubra, okamžitě jsme to poznali,“ popisoval první objevy Dr. Aitor Ruiz-Redondo, docent prehistorie na univerzitě ve španělské Zaragoze a výzkumný pracovník Univerzity Southamptonu. „Ačkoli je Španělsko zemí s největším počtem paleolitických jeskynních maleb, většina z nich je soustředěna na severu země. Východní Ibérie je oblastí, kde bylo dosud zdokumentováno jen málo těchto lokalit,“ dodal.

Skutečný dopad významu však přišel poměrně dlouho po prvním objevu: „Jakmile jsme zahájili řádný systematický průzkum, uvědomili jsme si, že stojíme před velkým jeskynním uměním, jaké lze nalézt např. v Kantábrii, na jihu Francie nebo Andalusie. Ale na tomto území jde o zcela unikátní objev,“ vysvětloval Dr. Ruiz-Redondo.

Výzkumný tým dosud zdokumentoval 110 grafických jednotek. Podle studie se našlo nejméně 19 potvrzených zvířecích motivů, včetně laní, koní, zubrů a jelenů. Zbývající obrazy představují obdélníky, vlnovky, linie další neidentifikované malby. Většina byla neobvykle vytvořena z hlíny. Velké množství námětů a rozmanitost technik činí z jeskyně nejvýznamnější paleolitické umění na východním pobřeží Středozemního moře a pravděpodobně se jedná o jeskyni s největším počtem paleolitických motivů objevených v Evropě.

„Zvířata a znamení byla zobrazena jednoduše přetažením prstů a dlaní pokrytých hlínou po stěnách. Vlhké prostředí jeskyně dodělalo zbytek,“ vysvětloval vznik umění Dr. Aitor Ruiz-Redondo a dodal: „Malby usychaly poměrně pomalu, takže část hlíny opadaly, zatímco jiné části byly pokryty kalcitovými vrstvami, které je zachovaly dodnes.“

Pozoruhodná je také variabilita technických vlastností uměleckých děl s různými typy rytin a maleb. Kromě klasických jednoduchých obrysů postav také postavy stínované seškrábáním „měsíčního mléka“ (vápencové sraženiny) na povrchu stěn. Tato technika je v paleolitickém jeskynním umění vzácná a ve východní Ibérii dříve neznámá. Neméně překvapivá je i technika malby; motivy byly vytvořeny nanesením červené hlíny na stěny namísto použití obvyklého zředěného okrového nebo manganového prášku.

Ačkoli hliněné malby jsou z paleolitu známou technikou, příklady jejího použití a dochování jsou velmi vzácné. V Cueva Dones je to však převažující technika. Podle odborníků je průzkum stále v počátcích a stále existuje mnoho neprozkoumaných prostor, takže je pravděpodobné, že v nadcházejících letech odhalí další pravěká umělecká díla.

Roman Němec

Zdroje: cambridge.org, phys.org

a) detail silné kalcitové vrstvy částečně pokrývající hlavu; b) detail stopy medvědího drápu překrývajícího část prsty tvořených linií

a) malovaná hlava zubra; b) koňská hlava z hlíny; c) panel s několika motivy malovanými hlínou včetně zvířat a znaků (některé zčásti překryty kalcitovými vrstvami)

dvě malované koňské hlavy

Částečně zatopená komora obsahuje většinu motivů

jeskyně Cova Dones

a) ryté vzory b) dvě koňské hlavy vyškrábané do povrchu stěny