Archeologové objevili nejstarší runový kámen světa

V roce 2021 zkoumali archeologové z Muzea kulturní historie starověké pohřebiště u jezera Tyrifjorden nedaleko Osla, když byla v jednom z hrobů nalezena pískovcová deska s runami starými až 2 000 let. Jedná se o nejstarší datovatelný runový kámen na světě.

„To, že nám spadl takový nález do klína, je jedinečný zážitek a sen všech runologů,“ říká runoložka Kristel Zilmerová, profesorka písemné kultury a ikonografie v Muzeu kulturní historie Univerzity v Oslu, která poslední rok strávila prací na interpretaci nápisů na runovém kameni, zatímco její kolegové pracovali na dataci hrobu.

Ostatky v hrobě byly radiokarbonově datovány do období mezi lety 1 až 250 našeho letopočtu. Dosud nejstarším známým runovým zápisem je hrot kopí z Totenu ve východní části Norska. Kopí pochází z období kolem roku 200, nápis na něm představuje slovo raunijaR (vyzyvatel). Některé runové zápisy jsou známy také z Dánska, asi nejstarším tamním byl runový záznam na hřebenu pravděpodobně ze 2. století. Švédský kámen Kylver z ostrova Gotland pochází z období kolem roku 400. Je považován za nejstarší runový nápis, který zobrazuje celou runovou abecedu.

Nově objevený Svingerudský kámen je nejstarším datovatelným runovým kamenem. Nese značné množství run včetně atypických runových vzorů (například B se dvěma smyčkami navíc, takže vypadá jako dvě složené B runy), mřížkovými liniemi, klikatými vzory a dalšími tvary. Možná nejde ve všech případech o jasná slova, a je také možné, že se kameník runové písmo teprve učil, protože se jedná o období samotného počátku runového písma.

Na čelní straně tmavé čtvercové pískovcové desky o délce strany cca 31 cm je osm nejčitelnějších run. V překladu zněly jako „idiberug“, dle muzejních expertů to může být jméno osoby, napsané ve smyslu věnování, tedy: „pro Idiberu“. Může ale také odkazovat na název rodu, nevylučují se ani další možnosti. Pokud se však skutečně jedná o jméno, runový kámen by mohl identifikovat ostatky zesnulé osoby.

Runové skripty se velmi liší a jejich interpretace může být složitá. Na rozluštění tohoto nápisu pracovali odborníci více než rok. O vikinském období v Norsku se díky mnoha písemným pramenům ví poměrně dost, ovšem mnohem méně informací pochází z doby římské, zejména o protonorštině, jakou lidé v Norsku a Skandinávii obecně tehdy mluvili. Tím spíše je nově objevený runový kámen vzácnou příležitostí lépe poznat toto období.

Také runové písmo se v průběhu jednoho tisíciletí od nejstarších zápisů z římské doby železné až po novější vikinské runy z 11. - 12. století hodně měnilo. I proto bude kámen dále studován. Mezitím bude krátce vystaven v Muzeu kulturní historie v Oslu.

Roman Němec

Zdroje: thehistoryblog.com, sciencenorway.no

detail nápisu na čelní straně kamene

Svingerudský kámen

runový kámen in situ

Runová písmena na hřebeni Vimose (nahoře) z Dánska, dole kámen Kylver z Gotlandu je nejstarším známým příkladem celé runové abecedy

24 písmen nejstarší runové abecedy používaly všechny germánské kmeny kolem Severního moře až do roku 800 - mapa zobrazuje místa s runovými nálezy