Archeologické zprávy nejen pro hledače s detektory kovu 6/2018

Zkoumají DNA z kostí posledního ruského cara

Vědci zkoumali kosti posledního ruského cara a jeho rodiny, kterou popravili bolševici před sto lety. Zjišťovali, jestli jsou pozůstatky skutečně autentické. To se nakonec potvrdilo. Genetické texty si objednala pravoslavná církev kvůli pochybnostem, které se neustále objevovaly. Cara Mikuláše II. Alexandroviče s rodinou zavraždili v Jekatěrinburgu 17. července 1918 během občanské války. Církev nyní zvažuje, že uspořádá smuteční obřad a pohřbí konečně carskou rodinu důstojně.

Foto: www.townandcountrymag.com

Dva tisíce let starý helenistický chrám v Turecku

Chrám z helenistického období, který je starý asi 2100 let, našli archeologové v Turecku. Přesně na archeologickém nalezišti Kinik Mound v provincii Nigde. Od roku 2011 tam pracuje tým tureckých a italských archeologů. Objev potvrdil vedoucí týmu profesor Lorenzo D'Alfonso z univerzity v New Yorku. „Pokračovali jsme s výkopy v místech, kde jsme už  před dvěma lety našli chrám z pozdního perského období,“ uvedl. Archeologové našli také úlomky keramické sošky znázorňující býka. Dohromady už na archeologickém nalezišti objevili 207 artefaktů.

Foto: www.aa.com.tr

Hrob šlechtičny pochované i s jejími šperky

Řečtí archeologové našli v Řecku neporušený hrob šlechtičny, kterou pochovali před 1800 lety i s jejím šperky. A to v místech, kde bylo dříve římské pohřebiště a posléze byzantský kostel a klášter. Toto vzácné archeologické naleziště se nachází na ostrově Sikinos. V hrobě se nacházely zlaté náramky, prsteny, dlouhý zlatý náhrdelník, kožená přezka, skleněné a kovové vázy i fragmenty oděvu. Navzdory útokům hledačů v dávných dobách zůstal hrob šlechtičky neporušený hlavně proto, že byl dobře ukrytý mezi dvěma stěnami v suterénu budovy.

Foto: www.reuters.com

Chleba starý čtrnáct tisíc let

Zbytky čtrnáct tisíc let starého chleba objevili archeologové na severovýchodě Jordánska. Jde o spálené kousky placek podobných dnešnímu pita. Vědce ohromilo, že pochází z období, kdy ještě neexistovalo zemědělství a kultivace obilnin. K tomu došlo až o pět tisíc let později. Archeologové se tehdejší recepturu pokusili napodobit, chleba měl ale podivnou chuť. Nejenomže byl slaný, ale chutnal i pískovitě. Lidé tehdy pekli chleba z divoce rostoucích obilovin jako pšenice, ječmene i ovsa.  Tento nový objev pravděpodobně přepíše učebnice dějepisu.

Foto: www.eurekalert.org

Pozlacené kostky na stavbu mozaiky

Dvě pozlacené kostky z raně křesťanského období našli archeologové u bulharského města Achtopol. V místech, kde se dříve nacházelo starobylé město Agathopoli. Kostky byly pravděpodobně určené ke stavbě mozaiky. Tým vedený profesorkou Dianou Gergovou také objevil důkaz, že Agathopolis založili Thrákové na konci 2. tisíciletí před naším letopočtem, a nikoliv Řekové v roce 430 př.nl, jak se uvádí. „Našli jsme totiž i úlomky typické thrácké keramiky. Nejspíše šlo o poháry zdobené reliéfy,“ nastínila archeoložka.

Foto: http://archaeologyinbulgaria.com/