Archeologické zprávy nejen pro hledače s detektory kovu 4/2018

Tři tisíce let stará skleněná figurka

Hlavu figurky našli archeologové v Izraeli. Její stáří odhadli na tři tisíce let. Zatím se neví, koho znázorňuje. Archeologové věří, že jde o nějakého krále, i když zatím nemají důkazy. Je ve výborném stavu, poškozené má jen vousy. Vyrobili ji ze skleněného materiálu, ze kterého se vyráběli i šperky. Podobná figurka se našla minulý rok nedaleko města Metula, tedy jižně od izraelské hranice s Libanonem.

Foto: www.haaretz.com

Amulet s požehnáním

V izraelském Davidově městě objevili vzácný amulet. Je na něm požehnání v arabštině. Vyrobili ho asi v devátém století. Našel se během archeologického průzkumu parku Givati. Amulet  je opravdu malý, v průměru má něco přes centimetr. Podle profesora Yuvala Gadota z univerzity v Tel Avivu sloužil jako ochrana pro svého majitele. „Nacházel se v malé místnosti, kde jsme objevili i starou lampu. Celá budova je bohužel v poměrně špatném stavu, asi se nám nepodaří zjistit, k čemu sloužila. Nicméně amulet je přímým svědectvím o každodenním životě v Jeruzalémě během raného islámského období. Protože nemá dírku na šňůrku, byl asi součástí nějakého šperku,“ poznamenal.

Foto: www.jewishpress.com
 
Kosti potvrzují, že zločince a otroky přibíjeli na kříž

Kosti muže, kterého ukřižovali před dvěma tisíci lety, našli u Benátek před několika lety vědci z italských univerzit ve Ferraře a Florencii. Jedná se teprve druhý nalezený důkaz poprav tímto způsobem v antickém Římě, kde tak zločince a otroky trestali běžně. Zjistili to na základě nových analýz. Stejně popravili podle bible i Ježíše Krista. Z nalezených kostí v Gavellu, asi 40 kilometrů jihozápadně od Benátek je patrné, že muži zatloukli do paty kovový hřeb, protože je jasně vidět zlomenina. Archeologové pozůstatky vykopali během výzkumu, který předcházel instalaci nového potrubí.

Foto: www.foxnews.com

Bronzový ukazováček římského císaře

Ve slavném pařížském muzeu Louvre ještě před několika dny netušili, že jim ve vitríně leží prst ze vzácné bronzové sochy římského císaře Konstantina. Vůbec nevěděli, k čemu tento artefakt patří. Do muzea se dostal v šedesátých letech 20. století spolu s dalšími díly ze sbírky italského šlechtice Giampietra Campany. V Louvre ho zaregistrovali jako „římský prst“ pod referenčním číslem BR78. Zlom nastal, když se italská vědkyně Aurelia Azema začala zabývat svářecími technikami pro výrobu velkých bronzových soch. Všimla si, že se ve skutečnosti zkoumá zlomený ukazováček, a že jeho délka 38 cm by se hodila k soše o výšce přibližně dvanáct metrů. To vedlo k teorii, že by mohla patřit Konstantinovi. Její myšlenka se potvrdila díky počítačovému modelu, který jasně prokázal, že bronzový prst sedí do podobizny císaře.

Foto: www.theartnewspaper.com