ARCHEOLOGICKÉ ZPRÁVY 6. 1. – 31. 1. NEJEN PRO HLEDAČE S DETEKTORY KOVŮ

Tři hrobky nalezli archeologové v Egyptě

Kolem roku 1830 před našim letopočtem ji nechal vybudovat provinční vládce 12. egyptské dynastie. Pochovali do ní tehdejší vysoce postavenou postavu. Na konci ledna velkou hrobku objevil ve staroegyptské nekropoli Kubbit al-Hava v Asuánu archeologický britsko - španělský tým. Kromě toho našli na stejném místě ještě dvě menší hrobky. Podle vědců se tam nachází ještě další, tamní skalní pohřebiště v Kubbit al-Hava patří mezi nejvýznamnější v Egyptě.

Konec světa předurčuje také cihla z mayské svatyně

Jednadvacátého nebo třiadvacátého prosince 2012. Dvě data, s kterými je spojovaný už notoricky médii omývaný konec světa podle mayského kalendáře. Ten má podle vědců pravděpodobně připomínat dokonce cihla  z mayské svatyně v mexickém Comalcalku, do které jsou obě data vytesány. Mexický Národní institut archeologie tento objev nepřijal s velkým nadšením a svolal desítky odborníků na konferenci. Už nyní je ale mnoho odborníků vůči prezentování významu data na cihle skeptických. Tvrdí, že je na ní pouze den a měsíc opakující se v mayském kalendáři každých dvaapadesát let.

Popcorn pojídali Peruánci už přes 6700 lety

Lidé v Peru jedli kukuřici už před 6700 lety. Dokládají to nové nálezy slupek, třásní a stonků na dvou místech severního pobřeží této země. Kukuřice se tam mohla dochovat díky zdejšímu pouštnímu prostředí. Podle vědců ji tak Peruánci pěstovali dříve něž začali vyrábět keramiku. Nálezy dokazují, že kukuřici upravovali na několik způsobů. Drtili ji na mouku nebo si připravovali oblíbený popcorn. Kukuřici původně domestikovali v Mexiku před devíti tisíci lety.

Během příprav pro turisty objevili hliněné lampy

Z hlíny vyrobené lucerny, žlab z čedičových kamenů nebo umyvadlo. To všechno nalezli archeologové během výzkumu na archeologickém nalezišti ve starém městě Bosra ležícím na území dnešní Sýrie. Objevy spadají hned do několika historických epoch. Lucerny jsou například vyrobené ve stylu byzantského umění. Archeologický tým měl kromě hledání artefaktů za úkol připravit tuto historicky významnou oblast na příliv turistů. Místní vláda má totiž použít toto místo k nalákání lidí do Sýrie a posílit tak místní cestovní ruch.

Nemoc přenášená v mléce trápí Albánce od středověku

Horečka, malátnost, nevolnost, nadměrné pocení a nechutenství. To jsou příznaky takzvané brucelózy, vysoce nakažlivé bakteriální nemoci, jejichž zdrojem nákazy může být pro člověka nepasterizované mléko a výrobky. Touto nemocí trpěli Arabové už ve středověku. Dokazují to více než tisíc let staré nálezy kostí, které objevili archeologové v Albánii. Díky příznakům si brucelózu v minulosti často pletli lékaři s tuberkulózou. Tato moderní infekční nemoc byla také na seznamu zvažovaných biologických zbraní.