Afgánský poklad putuje do Britského muzea

Některé z afgánských pokladů budou vystaveny v Britském muzeu. Sbírka například obsahuje 2 000 let starou korunu vyhotovenou pro princeznu. Ta  byla v době, kdy zemí zmítala válka považována za ztracenou. Zachovala se díky statečnosti zaměstnanců národního muzea.

Během sovětské invaze  v roce 1978 bylo v šesti hrobkách na severu země nalezeno přes 20 000 zlatých předmětů, včetně soch, opasků, náramků a šatních ozdob.

Objevy byly natolik úžasné, že se nalezišti začalo říkat Tillva Tepe neboli „zlatá hora“ a rychle se stalo legendou. Pouze několik lidí spatřilo poklad na vlastní oči. Mezi nimi tým vedený rusko-řeckým archeologem Victorem Sarigiannidisem a několik zaměstnanců národního muzea v Kábulu. Po té se poklady beze stopy ztratily.   

Kábulské muzeum bylo zavřeno, vyrabováno, okupováno domobranou, bombardováno a napadeno náboženskými fanatiky, kteří zničili tisíce starověkých soch. Zlato se ale zachovalo, schováno v bytelných krabicích v národní bance.

Fredrik Hiebert, archeolog National Geographic, šel po stopě tohoto zlata téměř 20 let. A to od doby, kdy slyšel příběh od Sarigiannidise. Oba dva byli přítomni, když byly bedny před šesti lety otevřeny.
 „Ta událost mi změnila život,“ vyprávěl Hiebert v Britském Muzeu. „Z krabic vytáhli špinavé plastové pytle s uloženým zlatem. Bylo s námi v místnosti třicet Afgánců a já čekal ovace. Moment euforického rozpoznání. Ale on nepřicházel. „A jak poznáme že je poklad pravý?“ ptali se. Většině z nich bylo kolem dvaceti a o pokladu pouze slyšeli. Nikdy ho neviděli. A pak najednou Sarigiannidis rozpoznal jeden z předmětů, který kdysi sám popsal. A to byl onen moment euforie.“

Poklad bude hlavní položkou výstavy pojmenované Afganistan: křižovatka starověkého světa. Bude zpřístupněn veřejnosti v Britském Muzeu od 3. března.
.
„Podtitul je úmyslný,“ vysvětluje ředitel muzea Neil MacGregor. „Chceme poukázat na historicky moment, ve  které přibližujeme tuto vzdálenou a nepřístupnou zemi.

Afgánské dědictví ovlivnilo i naši evropskou kulturu. Italské renesanční malby by nemohly vzniknout bez afgánského lazuritu. Oné oslňující modři.“ Dvě stě vystavených objektů obsahuje zlaté předměty, jejichž zpracování ovlivnila Mezopotámie (2000 let př. n. l.), Indie (výrobky ze slonoviny) či řecké řezby z Alexandrových základen jeho velké říše. Výstava bude také obsahovat barevné sklo z paláců. Pochází z doby, kdy se nomádské kmeny usadili a přijali helénskou kulturu, kterou předtím zničili. 

S organizátory výstavy spolupracují i pracovníci kábulského muzea. Pomáhají s identifikací pašovaných starožitností, které byly vyvezeny z Afganistanu a zadrženy britskými celníky. Jedná se o obrovské množství kulturních a historických památek, které by byly navěky ztraceny na černém trhu.
Výstava už proběhla v Evropě a Spojených Státech. Nadějí pro Afganistan je, že až výstava 3. července skončí, část pokladu se vrátí zpět do Kábulu. Muzeum je otevřeno i nyní, ale má pouze fotografie pokladů. Ty připomínají lidem jejich téměř ztracené dědictví.