9.8. 1945 Na Nagasaki dopadla atomová bomba

Začátkem srpna 1945 dopadly na Hirošimu a Nagasaki dvě atomové bomby. Šlo o přelomovou historickou událost. Lidstvo vstoupilo do atomového věku.

Dne 6. srpna 1945 shodil B-29 Enola Gay atomovou bombu na město Hirošima. Na místě zahynulo osmdesát tisíc lidí a dalších sto tisíc jich bylo vážně zraněno. Druhý úder následoval 9. srpna 1945, tento útok si vyžádal šedesát tisíc zraněných. Teprve po druhém jaderném úderu přišla japonská kapitulace, která byla oficiálně oznámena 14. srpna 1945 a podepsána 2. září 1945 – tím dnem také s konečnou platností skončila druhá světová válka.

Svržení dvou atomových bomb na japonská města se stalo událostí přelomového historického významu. „Především to znamenalo, že lidstvo takříkajíc vstoupilo do atomového věku, protože tyto zbraně ukázaly do té doby nepředstavitelnou sílu, která dala možnost zkrátit cestu k dosažení konečného vítězství a k bezpodmínečné kapitulaci protivníka,“ píše Jan Eichler v knize Od Sarajeva po Hirošimu. Válka a mír v první polovině 20. století.

I při vysokém počtu obětí Hirošima a Nagasaki znamenaly menší „spoušť“, než k jaké by bávalo došlo v případě vyloďovacích operací a následných nelítostných pozemních bojů. Nedílně s tím se Hirošima a Nagasaki staly také mementem pro následující generace vojenských stratégů a státníku, stala se pro ně varováním před nepředstavitelnými účinky těchto zbraní.

Navíc 9. srpna vstoupily jednotky Sovětského svazu do Mandžuska a začaly zabírat také Kurilské ostrovy. O pouhých šest dnů později už lidé v Japonsku slyšeli v rádiu hlas císaře Hirohita, který sděloval národu, že válečná situace se pro Japonsko nevyvíjí dobře. Císař kapituloval, přičemž svého božského původu se vzdal o několik měsíců později v lednu. Jednotky Spojených států oficiálně převzaly kontrolu nad Japonskem.

Císař si byl vědomý, že pokračování ve válce by pro Japonsko znamenalo vyhlazení celého národa. A proto musí přijmout ultimátum Spojenců, a strpět to, co bude jistě velice tvrdé. Generálové zůstávali v opozici, chtěli bojovat, ale císařovu rozhodnutí se podřídili.

Dne 10. srpna 1945 sdělil Groves Marshallovi, že třetí atomová puma bude připravena ke svržení ve dnech 17. až 18. srpna. Měla vyhladit Japonsko. I přesto v Japonsku stále hrozila vzpoura armády. „A major Kendži Hatanaka se dokonce vzbouřil, se skupinou vojáků obklíčil sídlo a hledal záznam císařova rádiového projevu. Na samotného Hirohita se neodvážil, nakonec se zastřelil,“ uvádí Karel Pacner v knize Osudové okamžiky XX. století.

Zdroje:
Jan Eichler, Od Sarajeva po Hirošimu. Válka a mír v první polovině 20. století
Lingea s.r.o., Průvodce Japonskem
Karel Pacner, Osudové okamžiky XX. století
www.republicworld.com