9.12.1437 Zemřel král Zikmund

Na začátku prosince 1437 zemřel ve Znojmě císař Zikmund. Bolesti a pálení na celém těle, na které si neustále stěžoval, ho trápily do poslední chvíle. Podle vzoru Karla Velikého si těsně před smrtí nechal obléct mnišský hábit.

V pondělí na svatého Martina odjel Zikmund z Prahy ze strachu před smrtí, aby v Čechách nezemřel. Někteří ho vyprovázeli se žalostí, jiní z toho měli radost a říkali, ať už se nikdy nevrátí. A také nevěstky šly pod svou korouhví i s jinými kejklíři za císařem, protože se prý neodvažovaly zůstat.

Před smrtí Zikmunda byla královna Barbora ve Znojmě zajata rakouským vévodou a uherskými pány. „Devátého prosince, v pondělí po Neposkvrněném početí Panny Marie, zemřel ve Znojmě císař Zikmund, a to v osm hodin večer.

Hned po jeho smrti poslal rakouský vévoda Albrecht své služebníky jako vyslance do Prahy s černými listinami, na kterých dokazoval svá práva na České království,“ píše Jan Kvirenc v knize České dějiny – 100 památných míst.

Ve čtvrtek 26. prosince se páni, rytíři, panoši i města radili, koho mají vyvolit za krále. Přestože měli různé názory, sešli se hned 27. prosince ve veliké koleji univerzity a jednomyslně se všichni dohodli, že chtějí za svého pána a krále přijmout knížete Albrechta Rakouského a oznámili to zástupcům druhé strany, kteří chtěli, aby byl českým králem polský král Kazimír.

„Jestliže Zikmund spěchal, aby zemřel na území Uherského království, kde se cítil o poznání lépe než v Čechách, byl určitě zklamaný. Smrt ho zastihla 9. prosince nedaleko rakouských hranic, na královském hradě v příhraničním Znojmu. Bolesti a pálení na celém těle, na které si neustále stěžoval ho trápily do poslední chvíle. Podle vzoru Karla Velikého si těsně před smrtí nechal obléct mnišský hábit,“ popisuje ještě tehdejší události Kvirenc.

Znojemský hrad tak byl svědkem skonu impozantní osobnosti a rozporuplného muže, jehož kroky byly vnímány velmi kontroverzně. „Chtěl duchem velikým všelicos, ale nestále, liboval si v žertech, rád víno pil, po ženách hořel, cizoložství tisícera se dopouštěl…,“ napsal o Zikmundovi například papež Pius II.

Zikmundova smrt znamenala začátek vleklých bojů o moc mezi magnátskými skupinami v Uhrách, střídání pretendentů na trůn a zemských správců. Před husitským Českým královstvím stála otázka nástupnická, protože král Zikmund zemřel bez mužského potomka.

Zdroje: Jan Kvirenc, České dějiny – 100 památných míst, Ivan Pop, Dějiny Podkarpatské Rusi v datech, www.wikipedia.org