8.6.793 Začaly vikingské nájezdy do západní Evropy

Vikingové na začátku června roku 793 vyplenili klášter Lindisfarne na severu Anglie. Někteří mniši byli nabodnutí na meč, jiní utopeni a další byli odvedeni v řetězech. Tento útok započal vikingské nájezdy na západní Evropu.

Vikingové vstoupili do dějin na konci 8. a v 9. století jako mořští nájezdníci, kteří terorizovali Evropu do Dublinu až po Konstantinopol. Během nájezdů uskutečňovali taktiku „udeř a uteč“. Na některých místech se ale následně usadili. Za počátek vikingských nájezdů se označuje 8. červen 793, kdy vyplenili klášter Lindisfarne na severu Anglie.

Do té doby se anglosaská království v Anglii, která vznikla invazemi Sasů, Anglů a Jutů v 5. století, těšila uspokojivému pocitu bezpečí před útokem zvenčí. Nic nedokládalo tento pocit lépe, než umístění kláštera Lindisfarne, který byl věhlasným centrem vzdělanosti na ostrově u pobřeží Northumbrie. Když se vikingské válečné lodě vydaly na loupeživý nájezd přes Severní moře, byl jim Lindisfarne vydán napospas.

Někteří mniši byli nabodnutí na meč, jiní utopeni a další byli v řetězech odvedeni, zřejmě proto, aby byli prodáni do otroctví. „Je tomu skoro 350 let, co jsme my a naši praotcové osídlili tuto nádhernou zemi, ale nikdy předtím nedocházelo k takovému teroru, jakému my nyní čelíme ze strany pohanské rasy,“ taková byla reakce učence Alcuina z Yorku na šokující zprávu o vyplenění Lindisfarne.

Vikingům se vidina bohaté kořisti zalíbila a v nájezdech pokračovali. „Od konce 8. století mluvíme o éře Vikingů. V roce 793 je napadeno anglické město Lindisfarne. Od té chvíle se začínají na východním pobřeží usazovat dánští Vikingové. Jejich vliv sahá daleko do vnitrozemí,“ píše Václav Blažek v knize Staré germánské jazyky.

Následující století pokračovaly vikingské nájezdy podél pobřeží evropské pevniny s vyšší frekvencí, přičemž Utrecht a Antverpy byly mezi prvními. Ve 40. letech bylo Vikingy, kteří se plavili proti proudu Seiny a Loiry, pleněno i vnitrozemí Francie. V roce 845 zaútočila flotila 120 lodí pod vedením Ragnara poprvé na Paříž. Francouzský král Karel Holý neměl jinou možnost, než jim zaplatit 7000 liber ve stříbře.

Zanedlouho ale začali Vikingové ve Francii přezimovat a v reakci na populační růst ve Skandinávii upřednostňovali kolonizaci před pleněním. Znamenité vikingské lodě umožnily Vikingům prozkoumat blízké i vzdálené končiny, včetně Severní Ameriky, Ruska a Byzantské říše.

Zdroje: Václav Blažek: Staré germánské jazyky, www.abc.net.au

R. G. Grant: Bitvy – 5000 let válčení