Díky za článek, naši pradědové se určitě setkali, můj také sloužil u 6 Hanáckého střeleckého pluku. Podle vyprávění babičky se vrátil v roce 1921, údajně si celou dobu psal deník a nádherně do něj maloval, já ten deník bohužel nikdy neviděl, prý se dávno ztratil. Škoda. 
8.3.1918 Bitva u Bachmače
Kategorie: Osobnosti , První světová válka , Kalendárium
Bitva u Bachmače má pro mě osobně zvláštní význam. Bojoval v ní náš praděda, a dokonce si tam vysloužil placku za odvahu. Bitva samá neměla na výsledek první světové války velký význam. V podstatě šlo pouze o obranu důležité křižovatky a mostu. Akce měla zastavit a nebo alespoň zpomalit postupující jednotky císařství do nitra Ukrajiny.
Naši chlapci u Bachmače bojovali po boku rudých a na žádost direktoriátu Ukrajinské lidové republiky. Díky odhodlanému odporu našich jednotek bylo nakonec ale možné dojednat příměří. Během něho mohli legionářské vlaky volně projíždět Bachmačským železničním uzlem a v podstatě je to tak začátek slavné sibiřské anabáze.
Bitva proběhla mezi 8. až 13. březnem 1918. Legionáři ztratili 4 důstojníky, 45 mužů mužstva a měli 210 raněných. Císařští měli ztráty podobné, odhadem cca. 300 mužů. Do bojů se zapojily části 6. Hanáckého, 7. Tatranského a 4. Pluku Prokopa Holého. Utkali se z 91. a 224. pěší divizí.
Praděda Václav sloužil u 6. Hanáckého, prošli si opravdu neskutečnou cestou a domů se vrátil až v roce 1920. To je ale již úplně jiný příběh.
Fotografie se zbírky rodin Mlejnských a Kolářů
Článek je zařazen v kategoriích:
Komentáře
Napiš mi do obalky jméno a místo narození. Dohledám podrobnosti
Taky přispěji kouskem do mlýna, můj praděda taky bojoval u Bachmače. Vím to z vyprávění babičky, která svému tatínkovi nechala odhalit pamětní desku v Chrtniči. Bojoval prý v střeleckým pluku a pak jízdním pluku. Získal vyznamenání Řád Sokola s meči a Československý válečný kříž 1914–1918. O vyznamenáních nikdo doma nevěděl a až po jeho smrti to babička objevila a zjištovala o co jde, což zjistila, že to byl vlastně hrdina. Mno a samozřejmě můj tatík tyto věci tedy vyznamenání a spoustu dobových věcí, jako např. halapartny, jezdeckou obuv z té doby, má doma uschovaný a střeží to jako oko v hlavě:-) tak asi tak
Gamer, klobouk dolů! Veliká spousta těchto dnes vzácnych pamětních artefaktů skončila bůhví kde, právě hlavně díky nezájmu rodiny. Vím o čem piši. Buď se věci nenávratně znicily nebo si je rodina rozebrala a je to roztříštěné a bez kontextu. Velká škoda. No ale ve velké větsině je vše nenavratně ztraceno 😢
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.