7. 7. 2005 Patnáct tisíc zlatých předmětů

Zlatý poklad, který nemá obdoby, objevili před jedenácti lety bulharští archeologové u vsi Dabene. Nachází se zhruba 120 kilometrů od Sofie. Depot obsahoval patnáct tisíc drobných a skvěle vypracovaných zlatých předmětů. 

Podle oborníků je starší než známý Schliemannův poklad, který zmizel za druhé světové války a později nalezen v Rusku. Nově nalezený depot v Dabene obsahuje také více zlatých ornamentů. Zlato se našlo v hrobce muže, který zemřel před 42 stoletími. 

„Byl spálen a na jeho popel a bohatství byla navršena mohyla ze zeminy, což naznačuje, že patřil ke společenské elitě,“ uvedl akademický poradce Vasil Nikolov, který dohlíží na vykopávky. 

Jméno panovníka ale archeologové neznají. Podle Nikolova bylo dávno zapomenuto. Patřil k lidem, které nazývají Protothrákové. Pocházeli ze směsi Indoevropanů a domorodé národy během druhého tisíciletí před naším letopočtem. Proto-thrácká kultura se vyvinula do Dacian a thrácká kultura.

Thrákové bylo velmi početní, dokonce šlo o druhý nejpočetnější národ světa. Byli to bohatí obchodníci a zruční řemeslníci. Měli kontakty se všemi velkými civilizacemi své doby – Peršany, Skyty, Řeky, Kelty, Římany a dokonce i Egypťany. Hlavní město, dnes archeology nazývané podle panovníka Sevta III. Sevtopolis.

Co se týče samotného pokladu, archeology více než množství vzácného kovu fascinuje vědce skvělá zlatnická práce lidí před 4200 lety. V Bulharsku se nachází až patnáct tisíc starověkých hrobek. V těch byly nalezeny krásné artefakty ze zlata. 

Archeologové objevili v Bulharsku u nejstarší poklad světa. Šlo o zlaté předměty, vykopané před 35 lety u černomořské Varny, které staré více než šest tisíc let…

Jen jeden nález se však může rovnat Bulhraskému pokladu z roku 2005.  „Jsou to zlaté artefakty objevené v Troji. Vysoký počet zlatých předmětů a jejich vysoká řemeslná úroveň nás vedou ke zpochybnění Troje jako největšího starověkého střediska zlatotepectví,“ přiblížil Božidar Dimitrov, ředitel sofijského historického muzea. 

Zdroje: www.idnes.cz, www.irishexaminer.com, http://archaeologyinbulgaria.com/