7.7. 1650 Švédské vojsko opustilo moravská města

Během třicetileté války vpadla na Moravu roku 1643 švédská protestantská vojska. Města opustila až o sedm let později. Tenkrát v červenci se zpívalo po kostelích Te Deum za skončení hrozné vojny.

„Byla to smutná oslava. Země české, jež byly válkou a emigrací nejvíce postiženy, byly hospodářsky zničeny. V Čechách například klesl počet obyvatelstva z dvou milionů, je byly v zemi před válkou, asi na polovic a skoro třetina gruntů městských a vesnických ležela ladem, opuštěna hospodáři,“ popsal tehdejší situaci historik Josef Pekař v knize Dějiny naší říše.

Například Olomouc byla za dobu pobytu švédského vojska pobořena a vypálena. Obyvatelstvo buď zdecimováno nebo vyhnáno. Švédové město dobyli v roce 1642 a opustili ho až o osm let později. „Vždyť jestliže okolo roku 1640 měla Olomouc 30 tisíc obyvatel, v roce 1650 jich zbyly necelé dvě tisícovky. Navíc za třicetileté války, v roce 1641, byly zemské desky a zeměpanské úřady převedeny do Brna a Olomouc tak ztrácí postavení hlavního města Moravy,“ píše Jiří Glet v knize Zajímavá a záhadná místa na Moravě a ve Slezsku.

Teprve počátkem 18. století zde byla postavena celá řada barokních staveb, mnohé měšťanské domy byly přestavěny a v roce 1777 bylo olomoucké biskupství povýšeno na arcibiskupství. Toto město opět zažívá období rozkvětu.

Švédové obléhali v roce 1645 také Brno, kde nakonec tamější posádka ubránila město proti 28 tisícům vojáků Lennarta Torstensona. O dva roky dříve oblehli i hrad Sovinec, který se nachází ve stejnojmenné obci v krajině Nízkého Jeseníku asi čtrnáct kilometrů jižně od Rýmařova ve směru na Uničov. Švédové se rozhodli, že hradní posádku vyhladoví.

Nejprve zavřeli přístupové cesty a pak už jen čekali, kdy se jim obránci Sovince sami vzdají. Nakonec sami Švédové museli porážet své koně, protože jim vázlo zásobování. „Obležení obránci hradu jim poslali se skrytým výsměchem měchy s vínem, což švédské vojáky pořádně naštvalo. V tu chvíli totiž poznali, že na hradě jsou dostatečné zásoby potravin a posádka může náporu odolávat týdny,“ píše Vladimír Liška v knize Největší záhady dávných Čech.

Švédové se tak dali na ústup, ale brzy se vrátili zpět. Po houževnatém odporu Sovinec v říjnu 1643 padl do švédských rukou. Stálo to 800 padlých, ale těžké rány byly i na straně obležených. V roce 1648 se švédská vojska pokoušela obsadit také Prahu.

Zdroje:
Josef Pekař, Dějiny naší říše
Jiří Glet, Zajímavá a záhadná místa na Moravě a ve Slezsku
www.vhu.cz