7. 4. 1944 Útěk Vrby a Wetzlera z Osvětimi

Během druhé světové války se dostali do Osvětimi, kde byli asi dva roky. Z koncentračního tábora se Rudolfu Vrbovi a Alfredu Wetzlerovi podařilo 7. dubna 1944 utéct. Podali svědectví o zvěrstvech, kterých se nacisté dopouštěli na Židech. Tyto informace se dostaly do BBC i New York Times.

Vrba byl slovenský Žid, kterého zatknuli nacisté, když se pokoušel utéct ze své domoviny. Poslali ho do Osvětimi a jako první práci mu přidělili vykopávání mrtvol, které chtěli velitelé spálit. Naštěstí to netrvalo moc dlouho a Vrbu přeložili do jednoho z táborových skladů. Spoluvězni ho nazývali Kanada. Nacházelo se tam oblečení, jídlo a léky. Vrba začal krást zásoby. „Díky tomu se taky udržoval docela zdravý. V lednu 1943 ho přeložili do nedaleké Osvětimi III – Birkenau, kde pečlivě počítal přicházející vězně a také zaznamenával osobní věci těch, které v táboře otrávili plynem. Dokázala tak sečíst počty zavražděných,“ popisuje Milton Giles ve své próze pod názvem Když Hitler bral kokain a Stalin vyloupil banku.

Na jaře Vrba dospěl k neuvěřitelnému číslu, že v táboře popravili 1 750 000 Židů. Také si vydedukoval, že příchozí do tábora věří nacistickým výmyslům, že se pouze přesídlují. Ve Vrbovi to vřelo a cítil povinnost o zvěrstvech dějících se v táboře informovat evropskou židovskou populaci.

Wetzlera předtím, než ho poslali do Osvětimi, věznili čtyři měsíce v Bratislavě. Zatknuli ho v roce 1941 za sabotáže v cihelně, kde pracoval. Do Osvětimi-Birkenau ho převezli 13. dubna 1942 ze slovenského koncentračního tábora v Seredi. V Osvětimi pracoval jako nosič mrtvol, písař či člen skupiny pro podzemní práce. Byl registrovaný pod číslem 29 162. Také ve Wetzlerovi postupem času uzrávala myšlenka, že musí z Osvětimi utéct a podat svědectví.

To se mu podařilo společně s Vrbou 7. dubna 1944. Dobře věděli, že jejich nepřítomnost vyjde najevo během večerní prezentace. „A taky věděli, že SS zahájí intenzivní pátrání, které bude trvat přinejmenším tři dny. Proto se rozhodli zůstat v hranici s dřívím mezi obvodovými ploty déle než dvaasedmdesát hodin a pak vyrazit na Svobodu,“ uvádí ještě Giles.

Během čtvrté noci, kdy se ukrývali, se prořezali obvodovým plotem a utekli. Na sobě měli holandské oblečení a boty, které ukradli ve skladu. Vydali se směrem k polské hranici se Slovenskem, která se nacházela asi 130 kilometrů daleko. Po dvou týdnech se dostali do slovenské Čadci, kde se setkali s předsedou ilegální Židovské rady Oscarem Neumannem. Společně sepsali dopis, který se dostal až do zahraničního vysílání BBC a New York TImes.

Až do konce války byl Wetzler členem aktivního odboje a bojoval během Slovenského národním povstání. V roce 1945 vydal knihu pod názvem Osvětim, hrobka čtyř milionů lidi. Vrba po válce odešel do Prahy, získal doktorát technických věd a věnoval studio biochemie mozku.

Zdroje: Milton Giles: Když Hitler bral kokain a Stalin vyloupil banku, www.uzzno.sk, Karel Pacner: Neobyčejné okamžiky historie, www.novasynagoga.sk