7.3.1936 Německo obsadilo Porýní

Adolf Hitler se odmítl smířit s negativními dopady, které pro Německo znamenalo po ukončení první světové války podepsání versailleské smlouvy. Razantně zvýšil počet mužů v armádě na půl milionu a na začátku března vpadly německé oddíly do Porýní, které bylo demilitarizovano.

Hitlerovo regentství bylo do léta 1936 charakterizováno řadou bláznivých politických provokací a vydíráním. Například v polovině října 1933 oznámilo Německo, že odchází ze Společnosti národů i ženevské odzbrojovací konference a odstartovalo tím opětovné masivní zbrojení.

„O necelé dva roky později – v polovině března 1935 – zavedl Hitler všeobecnou brannou povinnost, čímž porušil jedno z nejdůležitějších ustanovení versailleské smlouvy,“ přibližuje tehdejší situaci Oliver Hilmes v knize Berlín 1936: Šestnáct srpnových dnů.

Nová německá armáda měla místo sto tisíc mužů půl milionu. K nejrazantnějšímu kroku se Hitler odhodlal na začátku března 1936, kdy nechal německé oddíly napochodovat do demilitarizovaného Porýní. „Znovuobnovení národní cti a suverenity Říše,“ tak Hitler zdůvodnil své rozhodnutí, kterým porušil mezinárodní dohodu. Podle ní nesmělo mít Německo na tomto území vojenské posádky.

O několik let později Hitler přiznal, že čtyřicet osm hodin po obsazení Porýní bylo nejvzrušivějším obdobím jeho života. „Kdyby tenkrát Francouzi napochodovali do Porýní, museli bychom se zase s ostudou stáhnout, protože vojenské síly, kterými jsme tenkrát disponovali, by tenkrát nestačily ani na přiměřený odpor,“ uvedl také později Hitler.

Jednotky Wehrmachtu vykročily 7. března za úsvitu. Postup ale doprovázel chaos. K dispozici neměli jediný ostrý náboj, granát a letecké kulomety žádné střelivo.

Naštěstí pro něho se ale nic takového nestalo. Londýn a Paříž se vzhledem k situaci chovají velmi klidně, až na výměnu protestních nót. „Tak Hitler odhalil nerozhodnost západních mocností, pokoří je a povodí si je politickou arénou jako medvědář medvěda. O několik týdnů později ukáže na olympijských hrách v Berlíně opět přátelskou tvář. Choval se jako mírumilovný státník,“ píše Hilmes.

Jenže už v hlavě „tvořil“ dokument, který obsahoval jeho příšerné plány. Dokončil ho v srpnu 1936. Například tam uvádí, že Německo je přelidněné a potřebuje nový životní prostor. O dva roky později zabral Sudety a Rakousko.

Zdroje: Oliver Hilmes: Berlín 1936 - Šestnáct srpnových dnů
www.ksta.de
www.welt.de