7.12.1941 Japonsko napadlo Pearl Harbor

Za úsvitu 7. prosince 1941 odstartovala z letadlových lodí 400 kilometrů severně od Havajských poloostrovů první vlna japonských letadel. Japonci zaútočili na Pearl Harbor.

Už 26. listopadu 1941 vyplula pod velením admirála Čúiči Naguma z Japonska flotila 31 lodí včetně letadlových. Americká zpravodajská služba, monitorující japonské vojenské přípravy flotilu nezaznamenala. Za úsvitu 7. prosince odstartovala z letadlových lodí 400 kilometrů severně od Havajských poloostrovů první vlna japonských letadel.

Přes hrozbu války s Japonskem byla na americké základně k vidění mírová nedělní rutina. Základna nebyla připravená na torpédové bombardéry Nakadžima, které letěly v malé výšce, a na střemhlavé bombardéry Ajči, jež se snesly shora.

„Po těchto letadlech následovaly horizontální bombardéry, které letěly přímo protileteckou palbou, aby zničily již hořící lodě, a stíhačky Zero, jež udeřily na americká letadla na letištích. Dění na zemi bylo příběhem individuální odvahy uprostřed kolektivního chaosu. Bez ohledu na způsobené rozsáhlé škody na Pearl Harbor útok zčásti neuspěl, neboť americké letadlové lodě se v přístavu nenacházely, a proto nebyly zničeny,“ píše R. G. Grant v knize Bitvy: 5000 let válčení.

Ač americký prezident Roosevelt nepochybně patřil k těm nejlépe informovaným lidem v USA, nedokázal ani on dát odpověď na otázku: Jak se mohlo stát, že nás Japonci přistihli se spuštěnými kalhotami?

Ještě v prosinci 1941 byla ustanovená zvláštní komise Kongresu Spojených států, která průběžně předpokládala výsledky svého vyšetřování. Celé to pak ukončila v roce 1946, kdy byly ve čtyřiceti objemných svazcích do nejmenších podrobností rozpitvány veškeré události vedoucí k válce mezi USA a Japonskem, i příčiny, proč nebyly ministerstvy příslušných složek ozbrojených sil odeslány jasné rozkazy nařizující vyhlásit poplach loďstvům a posádkám nalézajícím se v exponovaných postaveních.

„Otevřeně se před vyšetřovacím výborem hovořilo také o takzvaném purpurovém kódu, který používali za války Japonci, i o systému takzvaném magic, díky němuž byli Američané od srpna 1940schopni takto zašifrované japonské depeše číst. Mnohé otázky kolem japonského útoku na Pearl Harbor objasnila zmíněná vyšetřovací komise Kongresu, na jiné našli odpověď historici, přesto však zůstávají dodnes některé nezodpovězeny a záhada Pearl Harboru už zřejmě nebude plně objasněna nikdy…,“ píše Miroslav Šiška v knize Historie na sobotu.

Zdroje: R. G. Grant, Bitvy: 5000 let válčení, Miroslav Šiška, Historie na sobotu, www.britannica.com