6.9. 1437 Vojsko zajalo Jana Roháče z Dubé

Jan Roháč z Dubé patřil mezi stoupence radikálního husitského směru táboritů. Na začátku září 1437 byl zajat a popraven v Praze na Staroměstském náměstí. Z gotického hradu Sión se zachovaly pouze skromné zbytky hradního paláce a hradeb.

Obléhání hrádku Sión se protáhlo až do září 1437, a to přesto, že zde dal Ptáček postavit mohutný dobývací prak. Vždyť několik vržených balvanů či kamenných koulí by muselo nepříliš pevnou hradbu Siónu rozbít jak řešeto. Teprve na podzim došla Zikmundovi trpělivost a poslal obléhatelům na pomoc oddíl předního uherského velmože a také tajného milence své ženy císařovny Barbory Celské Michala Országa.

Pak už bylo vše velmi rychle rozhodnuto. „Ptáček skutečně nechal na hrad střílet z velkého obléhacího praku a 6. září na něj zaútočil spolu s Országovými Uhry. Posádku kupodivu překvapili u poklidného oběda. Sión byl rychle dobyt a Jan Roháč z Dubé a jeho přátelé polský rytíř Vyšek Račinský, kněz Martin Prostředek, puškař Zelený a další husité skončili v zajetí,“ píše Jan Bauer v knize Podivná úmrtí.

Václav Hájek z Libočan ve své Kronice české o dobytí Siónu následně napsal: „Na den pak Narození Panny Marie, dříve než slunce vzešlo, počali dobývající velmi hustě od strany západní k tomu hradu stříleti a probili veliků díru vedle jedné bašty v srubích, které byly na valích. Ale obležení bez meškání vší pilností tu díru zakládali otepkami dubovámi, listnatými a mezi to zemí zasypali. Jeden z drábů přiskočil k valům a zapálil ty otépky, které počaly velmi hořeti a oheň se více a více rozmáhal. Obležení to uzřevše hasili velmi snažně, ale že vítr byl od strany západní, hnal ten plamen na zámek.“

Jan Roháč z Dubé, který zrovna obědval, nechal jídlo a pomáhal s hašením. „V tom dobývající k valům se přiblížili a k tomu ohni přiběhli, a tu byla bitva veliká mezi dobývajícími a obleženými, a někteří zaskoči vše Roháče od vrat hradových, tu jej jali…,“ napsal ještě Václav Hájek z Libočan.

Právě Jan Roháč z Dubé nechal na skalnatém ostrohu hrad Sión postavit, a to v letech 1426 až 1427. Nachází se osm kilometrů jihozápadně od Kutné Hory. Sión se stal posledním útočištěm radikálních husitů proti králi Zikmundovi po bitvě u Lipan v roce 1434. Byl dobyt po čtyřměsíčním dobývání v roce 1437.

Ve skutečnosti se jinak na Siónu žádný velký boj nekonal. Vychytralý Hynce Ptáček prý obléhání pouze předstíral. Zřejmě nechal před Siónem pouze postavit obléhací prak, ale to bylo asi vše, co zamýšlel pro zajetí svého strýce Jan Roháče z Dubé udělat. To se mu povedlo a Roháč byl popraven v Praze na Staroměstském náměstí. Z gotického hradu Sión se zachovaly pouze skromné zbytky hradního paláce a hradeb.

Zdroje: Jiří Glet, Co možná nevíte o Středočeském kraji, Jan Bauer, knize Podivná úmrtí, www.husitstvi.cz